TLDR: Modifikovaný poxvirus by měl jak zničit nádor, tak naučit imunitní systém vyhledávat nádorové buňky v budoucnu. Nová terapie bude zatím testována u 100 pacientek s rakovinou prsu. Oznámení tuna.

Hodný virus přichází

Americko-australský tým zahájil novou experimentální léčbu pomocí tzv. onkolytického viru, tedy speciálního viru upraveného tak, aby selektivně vyhledával, infikoval a zabíjel pouze nádorové buňky. Výzkum onkolytických virů má za sebou již roky testování, a dokonce i některé pokusy o nasazení u lidí. Ale majorita testů doposud stále probíhala pouze na laboratorních zvířatech.

Nyní se to snaží dále posunout test onkolytického poxviru CF33-hNIS (také znám jako Vaxinia), který zahájila centra pro léčbu a výzkum rakoviny City of Hope v Los Angeles spolu s australskou biotechnologickou společností Imugene.

Do aktuální studie je zařazeno kolem sta pacientů s metastázující rakovinou prsu či jiným pokročilým pevným nádorem, u kterých se alespoň dvě předchozí linie standardní léčby nesetkaly s úspěchem. Jinými slovy, onkolytický virus je aktuálně testován pouze i pacientů, u kterých bez této terapie existuje mizivá šance na další přežití.

CF33-hNIS bude přesto v první fázi klinického testu jenom zkoumat, zdali onkolytický virus organismu pacientů nepřitěžuje víc, než je nezbytně nutné pro úspěšnost terapie. Výzkumníky bude jistě zajímat také to, jestli se pacienzi uzdravují – ale přímo úspěšnost terapie budou zkoumat až další fáze testů, pokud na ně v případě úspěchu nynější fáze tedy dojde.

I proto pacienti budou momentálně dostávat pouze nízké dávky experimentálního terapeutika. Pokud budou první výsledky uspokojivé a přípravek CF33-hNIS bude považován za bezpečný, budou další testy zkoumat, jak si CF33-nHIS vede ve srovnání s pembrolizumabem. To je jiné terapeutikum používané dnes v imunoterapii nádorových onemocnění.

Stimulace imunity

Jak bude efektivita pokusu vyhodnocována? Pomůže s tím i virus sám. Injektovaný virus totiž také produkuje lidský jodid sodný symportér. To je protein, který výzkumníkům umožňuje zobrazovat a monitorovat virovou replikaci.

Spolu s tím virus také umožňuje stopovat další způsob poškození rakovinných buněk přidáním radioaktivního jódu. To usnadní u pacientů s vážnou nemocí odhalování, zdali jim případně přitěžuje jejich choroba anebo zkoušená terapie.

Imunoterapie proti nádorovým onemocněním je dnes žhavým trendem výzkumu i na jiných medicínských oborech – onkolytické viry však slibují několik potenciálních výhod oproti jiným metodám imunoterapie, např. CAR T-lymfocitové terapii. Krom samotného útoku na nádorové buňky totiž onkolytické viry mohly rovněž stimulovat imunitní systém k další (současné i budoucí) reakci proti nádorovým buňkám.

Koncept onkolytických virů sahá až do 60. let 20. století, a aktuální studie není úplně první test u lidí. Ten patří enteroviru ECHO-7 kmene RIGVIR, který byl otestován v roce 2004 v Lotyšsku. O rok později se metoda testovala také v Číně. Lotyšská terapie byla však později přerušena, a s promněmlivou efektivitou se setkávaly onkolytické viry i jindy.

Obavy, že by onkolytické viry tedy mohly vést k „zombie apokalypse“ jako ve filmu Já, legenda, jsou tedy samozřejmě poněkud liché – v praxi je tato terapie totiž už roky testována u lidí…

Není to první pokus

Od roku 2015 je již dokonce v USA a EU schválený i jiný onkolytický virus navržený pro boj s rakovinou kůže. CF33-hNIS je však zatím zřejmě nejvíce pokročilý onkolytický virus, který by mohl potenciálně slibovat nejzajímavější výsledky. A to i díky tomu, že nový virus v testech u hlodavců naučil imunitní systém útočit na nádorové buňky. A co je nejzajímavější – u CF33-nHIS existuje možnost, že by virus mohl likvidovat širší paletu nádorových buněk, tedy buňky různých typů rakoviny – byť aktuálně je testován proti karcinomu prsu.

Případný úspěch by tedy mohl být skutečně významný milník. Na výsledky testu CF33-hNIS si nicméně ještě počkáme – v reálu až třetí fáze klinických testů (pokud na ni dojde) napoví víc o tom, jak efektivní léčbu terapeutikum nabízí. A na tuto fázi si nejspíše pár let budeme muset posečkat.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz