Tak i pterosauři byli opeření. A barevní!

TLDR: V nově publikované studii v časopisu Nature se dočtete, že i létající dinosauři měli tělo kryto pokrývkou z peří. Studie tuna

Dinosauři nebyli holé ještěrky!

Fakt ne. Pokud se Vám hroutí Vaše dětské představy, podpořené jak Cestou do pravěku, tak i všemi díly Jurského parku, je mi líto, ale důkazy hovoří jasně. V současnosti to vypadá, že minimálně někteří, např. čeleď Dromeosauridae, do které patří populární raptoři, v nějakém rozsahu opeřeni byli.

A paleontologických nálezů, které nám dokážou říct více a podrobněji o tom, jak doopravdy vypadali vládci druhohor, přibývá. Před několika lety se dokonce podařilo objevit kus zachovalého dinosauřího ocasu v jantaru, který skvěle zachoval i ty nejmenší detaily per, kterými byli někteří dinosauři porostlí. Nu a teď se ukázalo, že ani létající dinosauři se nemuseli třást zimou.

Brazilský prst bohů

Jestli si říkáte, co to je za nadpis, tak vězte, že to je doslovný překlad názvu rodu létajících dinosaurů, kteří se vyskytovali na území dnešní Jižní Ameriky. Právě u druhu Tupandactylus imperator, který byl nedávno objeven, se podařilo najít důkazy o jeho tělním pokryvu.

Už sama morfologie je pozoruhodná. Dosahoval rozpětí křídel až 4 m a jeho kostra naznačuje, že měl na temeni obrovitý hřeben, pravděpodobně vyplněný keratinem (asi jako dnešní kasuáři). Je dost možné, že velikost hřebenu souvisela s pohlavním dimorfismem, čili, že byl na první pohled patrný rozdíl ve vzhledu mezi… řekněme paní Tupandactylovou a panem Tupandactylem.

Podobné “úlety” na hlavách pterosaurů byly pravděpodobně tehdy celkem v módě, protože Tupandactylům byl (co se týče stavby lebky) dost podobný příbuzný rod Tapajera.

Nejsou dinosauři jako dinosauři! Zdroj: aalexandriabish/vlastní
Nejsou dinosauři jako dinosauři! Zdroj: aalexandriabish/vlastní

Peříčka, kam se podíváš

Vrstvy brazilského vápence ze spodní křídy byly k badatelům více než štědré. Právě v nich se podařilo najít perfektní otisky chmýří, kterým byl dinosaurus porostlý. Opravdu se jednalo spíš o tzv. prachové peří – které najdete v pravých péřových bundách nebo v duchnách pro prababičce – než o obrysová pera, která tvoří křídla a ocasní plochy dnešních ptáků.

Víme to proto, že v otiscích v kameni je dobře vidět, že v jednotlivých perech nebyl vyvinutý tzv. osten. To je ta část uprostřed, ze které na obě strany vybíhá tzv. prapor. Je tedy jasné, že nesloužilo k létání, ale určitě se hodilo v chladnějších dnech, kdy plnilo termoregulační funkci. A proč nás tak zajímá, jestli dinosauři měli peří nebo ne?

No tak jednak už z principu je dobré vědět, jak přesně ten či onen organismus vypadal. Napravovat díky novým poznatkům omyly či nedostatky předešlých znalostí je základem vědy, že. A zrovna u peří je dost dobrý důvod, vědět odkud a kdy se vzalo, protože se jedná o sofistikovaný kožní derivát, který dnes stále používají tisíce druhů ptactva. A navíc stejně jako u ptáků přispívá k hypotéze, že byli dinosauři tzv. homoiotermní, čili se stálou tělesnou teplotou.

Melanozomy, melanin a barvičky

Pokrok ve zkoumání fosilií jde mílovými kroky. Už před lety se podařila nevídaná věc, a sice zjistit, jakou barvu měla dinosauří kůže. Pokud nevěřícně kroutíte hlavou, vězte, že si tuto informaci vědátoři nevycucali z prstu, ale použili při tom (jak jinak) pokročilou technologii elektronové mikroskopie.

Ta totiž umožňuje zobrazovat fosilizované součástky kožních buněk, které – světe div se – se mohou zachovat i v milióny let starých zkamenělinách. Těmhle součástkám (organelám) se říká melanozomy a jsou to takové váčky, obsahující kožní barvivo melanin. Jsou sice velké jenom 0.5–1 μm, ale díky nim existují u živočichů (včetně člověka) různá zbarvení.

Melanozomy nalezené u Tupandactyla se lišily svým tvarem, což naznačuje, že jeho zbarvení nebylo jednolité, ale jeho kresba mohla být velice různorodá. Jaká přesně, to bohužel ještě nevíme, jako u všech živočichů mohlo zbarvení fungovat jako mimikry nebo naopak sloužit ke zvýraznění zmíněného pohlavního dimorfismu.

Bude ale každopádně určitě napínavé sledovat, co nového přinesou objevy na poli dinosauří paleontologie!

[Pavel Koubek]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama