Poznejte největší jeskyni světa, vešel by se do ní mrakodrap

TLDR: Jmenuje se Son Doong a je velká jako kráva. Ale trochu detailněji v článku, kde si i vysvětlíme, proč je její region na jeskyně tak bohatý. Zdroj třeba tuna.

Národ speleologů?

Uhodnete, kde se nachází zřejmě největší známá jeskyně? Dám vám chvilku na přemýšlení… Ano, vítězem je Vietnam!

Jeskyně Sơn Đoòng (prý nejlepší překlad zní ‚Jeskyně horské řeky‘, nebudu předstírat, že název jsem nezkopíroval, níže tedy už bez klikiháků) ve středním Vietnamu nedaleko hranic s Laosem byla údajně objevena místním rodákem Hồ-Khanhem v roce 1991, ale poprvé byla částečně zmapována až v roce 2009, kdy dovnitř zavítali výzkumníci Britské speleologické společnosti vedení Howardem a Debem Limbertem.

S délkou přes 5 km, výškou místy až 200 metrů a šířkou místy až 150 metrů jde o největší známou jeskyni co do objemu – všechny vnitřní útroby ale zmapovány nebyly, takže je možné, že v budoucnu bude toto tvrzení ještě korigováno.

Alespoň prozatím však Son Doong svými rozměry zhruba dvojnásobně překonává dosavadního rekordmana v podobě Jelení jeskyně (Deer Cave) v Malajsii.

Segment Son Doong plný stalagmitů. Zdroj: Dave Bunnell/CC BY 3.0
Segment Son Doong plný stalagmitů. Zdroj: Dave Bunnell/CC BY 3.0

Vzhůru dolů

Útvar vznikl v karbonských/permských vápencích, přičemž stáří se odhaduje na 2 až 5 milionů let (jeskyně tu taky nejsou nafurt, mění se s pohybem krajiny), ale zajímavější je, co vše uvnitř najdeme. Některé ze stalagmitů mají výšku 70 METRŮ a vnitřkem jeskyně protéká řeka a jde tu najít i vlastní biom.

V některých místech jeskyně došlo na propad půdy, díky čemuž do daných částí zavítal i sluneční svit a rostliny. Američani popisujou, že dovnitř do největších částí by se mohl vejít dopravní letoun nebo mrakodrap, já dám jiné srovnání – kdybyste sem přestěhovali brněnský AZ Tower s výškou 111 metrů, nejenže by v jeskyni zbylo dost místa navíc, ale navíc by se i Brno stalo marginálně krásnějším!

Son Doong, zdroj: Gregg Jaden
Son Doong, zdroj: Gregg Jaden

Na své zmapování přitom nečeká zřejmě jen zbytek Son Doong, ale i dalších jeskyně v oblasti Vietnamu i přilehlých zemí jihovýchodní Asie. V daném regionu je totiž nejenom častá seismická/vulkanická aktivita kvůli zdejšímu dotyku geologických desek, ale také velké množství srážek svědčící erozi. Připočtěte k tomu vápencové podloží, které na častý déšť reaguje notně krásnými jevy, a máte ideální recepis pro tvorbu jeskyní!

„Stále jsme prozkoumali jen asi 30 % oblasti, takže je toho ještě hodně k nalezení,“ řekl dle BBC Howard Limbert k Son Doong, jeho tvrzení je ale platné i pro větší kontext regionu.

Ústí a tedy i vstup do jeskyně. Zdroj: Doug Knuth/CC BY 3.0
Ústí a tedy i vstup do jeskyně. Zdroj: Doug Knuth/CC BY 3.0

Jeskyně v krvi

Samozřejmě ani tato jeskyně nemůže být ponechána bez prázdných obalů od Tatranek, první turisté se sem vydali již v roce 2013. Tehdy šlo však o turisty platící 3000 dolarů za průvodce a rozhodně neměla cesta povahu zájezdu jak k Macoše. A to už jen protože pro vstup dovnitř je třeba řada povolení, a momentálně existuje jediná společnost, která může provozovat turistické vstupy.

Jeskyně je také, konec konců, stále relativně odlehlá – byť nedaleko ní leží silnice (QL15, pokud zrovna jste ve Vietnamu), nachází se pořád cca. 450 km od Hanoje. Není tu žádný hotel, obchod se suvenýry ani hospoda. Zatím.

Son Doong, zdroj: Gregg Jaden
Son Doong, zdroj: Gregg Jaden

Vnitřní řeka navíc návštěvy komplikuje, po roce 2017 například vlivem silných dešťů došlo na její vzestup a zaplavení určitých částí. Pokud si pamatujete na krizi kolem thajských fotbalistů v jeskyni, asi vám dojde, proč není radno podobné situace podceňovat.

Sečteno a podtrženo, pokud jste si na počátku textu vzpomněli na neslavné vietnamské podzemní základny během postkolonialistických dob 50. až 60. let 20. století, lze asi rozhodně říct, že místní obyvatelé mají jeskyně fskutečnosti doslova v krvi!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Poznejte největší jeskyni světa, vešel by se do ní mrakodrap

  • 05. května 2022 (21:00)
    Permalink

    Text je úplně debilní. Autora neznám, tak nevím, zda to psal pan Loukota, ale ta poslední věta, to je tedy něco. Když Vietnamcům padaly na hlavy americké bomby, bodejť by nevyužili zdejších krasových útvarů k záchraně. Setkal jsem se s tím ve Vietnamu na mnoha místech. Ale že by to měli v krvi? Opravdu debilní poznámka…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama