Virová terapie opět porazila antibiotikům odolné bakterie

TLDR: Antibiotická rezistence se opět dočkala u jedné pacientky řešení v podobě bakteriofágů – virů, které napadají jenom bakterie. Studie tuna.

Viry k léčbě?

Terapie pomocí bakteriofágů vyléčila infekci, která po 700 dnům odolávala běžným antibiotikům. To je další příjemná zpráva v boji proti rezistentním bakteriím – a to zvláště uvážíme-li, že tyto bakterie podle jiné nové studie zabíjejískoro 5 milionů lidí ročně

Nová fágová terapie byla aplikována třicetileté ženě, která utrpěla zranění během pumových útoků na bruselském letišti již v roce 2016. Aby toho nebylo málo, pacientka byla později též infikována rezistentními bakteriemi Klebsiella pneumoniae. Tyto bakterie vytvářejí odolné biofiltry schopné „odrazit“ antibiotika. Léčba antibiotiky se tak opakovaně ukázala být nepoužitelnou.

Pomohly až bakteriofágy, tedy speciální typ virů, které infikují a zabíjejí bakterie. Není to první použití fágové terapie proti ATB rezistentním bakteriím, ale další ukázka toho, že terapie může fungovat – a vzhledem k postupně narůstajícímu problému rezistence také možná předzvěst toho, jak bude vypadat boj s bakteriemi v budoucnu.

Jelikož dnes stále chybí údaje o celkové účinnosti fágové terapie i o nežádoucích účincích, lékařští vědci provedli řadu preventivních opatření a fágy aplikovali jenom po 6 dní. Přesto i tři měsíce po této terapii docházelo na zlepšení stavu pacientky a infekce byla – i s další pomocí antibiotik – definitivně poražena.

OK, proč to nepoužíváme furt?

Viry dnes nemají zrovna nejlepší pověst, a bakteriofágy jsou úžasné v tom, že mají poměrně úzký rozsah hostitelů právě v bakteriích. Pokud je vir vysazený na takovou bakterii E. coli, bude napadat právě ji a maximálně její blízké příbuzné. Oproti kobercovému bombardování ve formě antibiotik, jež zabíjí široké spektrum bakterií, včetně těch „hodných“, jsou fágové takové komando, které jde přesně po cíli, který mají určený.

Další skvělá vlastnost fágů je jejich replikační mechanismus. Jakmile se dostanou do své oběti, množí se v ní, dokud nebohá bakterie doslova nepraskne. Při tom vyprsknutí fágové vesele napadají okolní bakterie stejného typu a cyklus se opakuje.

Bakteriofág, neasi. Zdroj: FOX, vlastní
Bakteriofág, neasi. Zdroj: FOX, vlastní

Můžeme tedy říct, že pokud se chceme nějaké zákeřné bakterie zbavit, mít v sobě viry na ni vysazené nezní tak špatně. Ostatně koncept fágové terapie není nic nového. Už od objevu fágů samotných vědátory napadlo, že by je šlo využít na léčení bakteriálních infekcí. Ale než se tento nápad pořádně rozjel, přišla antibiotika a fágová terapie se tak používá jenom okrajově např. v Gruzii.

To se však vzhledem k rostoucímu problému rezistence může časem změnit.

Já, legenda, bakteriofág

Ale moment, nejsme příliš optimističtí? Zní to příliš dobře na to, aby to byla pravda? Faktem je, že fágy jsou tu dlouho a doposud byly využívány k léčbě jenom sporadicky. Jak zaznělo, nebyl pro to ovšem úplně zatím důvod. Někdo by také mohl vypíchnout i nepřirozenost celého nápadu. Ale o co je to přirozenější, než antibiotika, tedy látky kdysi (dnes už nejen) produkované pro změnu plísněmi? O. Moc. Ne.

Různé týmy lékařů se nyní snaží zjistit o možnostech fágové terapie více a pracují na personalizovaných formách terapie, kdy by fágy z připravené banky byly vybírány na základě analýzy bakteriálních kmenů izolovaných z bakteriální infekce pacienta. Inu, uvidíme, co přinese budoucnost.

Původně sepsáno pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota, ML]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama