Prevence může předejít mnoha zubním onemocněním, říká dentální hygienistka

Dentální hygiena je poměrně mladý obor, který se zabývá péčí o zuby a dásně a řeší různá onemocnění dutiny ústní. Dentální hygiena odstraní zubní kámen, plak a pigmentové skvrny, vyleští zuby a připraví pacienta na správnou domácí hygienu. Pokud je úspěšná a pacient dodržuje doporučení pro čištění, nemusí mít následné problémy, jako jsou zubní kazy, zánět dásní nebo parodontitida. Tomuto oboru se věnuje také Janka Kabátová, host dnešního rozhovoru.  

S jakými problémy se zuby nám můžete pomoci nebo s jakými diagnózami se ve své praxi nejčastěji setkáváte?

Nejčastěji se zabývám zánětem dásní/gingivitidou, což je onemocnění, kterým trpí většina populace, dalo by se říci 80 % lidí. Přestože se jedná o nebolestivé onemocnění, pokud ho pacient dlouhodobě neřeší, může se vyvinout například v parodontitidu nebo jiné onemocnění.

Dalším známým onemocněním je zubní kaz, kde kromě čištění řešíme spíše výživové poradenství, a pak jsou to různá bakteriální, virová, kvasinková a jiná onemocnění, kde je důležité pacienta po předběžné diagnostice co nejdříve odeslat na jiné odborné pracoviště. Tímto způsobem lze také včas předcházet různým karcinogenním onemocněním.

Vidím, že spektrum vaší práce je opravdu široké. Co pro vás studium DH udělalo? Proč jste si nevybrala například studium zubařství? Mně osobně to připadá jako známější obor.

Studium dentální hygieny a samotná práce však mají značný preventivní význam. To samozřejmě vidíme i ve stomatologii, ale v menším měřítku. Takto mohu pacientovi často pomoci dříve, než se nemoc rozvine ve větší problém. Například nyní můžeme včas diagnostikovat zubní kazy – tzv. demineralizaci – a nastavit floridaci, hygienu, aby se tento stav zastavil a dále nešířil.

Myslím, že díky správné hygieně je také možné krásně odstranit strach ze zubního ošetření, kterým dnes trpí velké množství pacientů. Zvláště když se s ní začíná již u mladých pacientů.

A kdy jste si řekla, že dentální hygiena je přesně to, kam chcete směřovat svou kariéru? Kdo nebo co vás ovlivnilo při výběru?

Nejdříve jsem studovala zdravotní školu a pak jsem nějakou dobu pracovala jako zdravotní sestra na lůžkových odděleních, ale pak jsem si řekla, že chci změnu, pokud jde o budoucnost, mou představu o zaměstnání, pracovní dobu, výdělek a celkovou samostatnost v oboru. A tak jsem přišla na tento obor. Dentální hygiena poskytuje přesně toto všechno, můžete si zvolit pracovní dobu, kolik hodin budete pracovat, máte na výběr z řady vynikajících klinik, finanční ohodnocení je také krásné úměrně tomu, kolik času práci věnujete, a zároveň je zde stále možnost pracovat na sebe. Otevřete si vlastní praxi.

Můj výběr byl ovlivněn také tím, že jsem sama neměla od mládí úplně dokonalý úsměv, také jsem dlouho nosila rovnátka. A zjistila jsem, že mít úsměv, se kterým jsme spokojeni a můžeme se pak směle usmívat, je také velmi důležité pro psychiku člověka. A dnes si díky dentální hygieně můžeme zuby mimo jiné také vybělit a vybrousit, čímž získají krásnou bílou barvu.

Chápu. A jak probíhalo vaše studium? Pokud vím, studuje se 3 roky. Studovala jste v našem milovaném Brně. Je škola těžká? Měla jste hodně praxe?

Ano, studovala jsem 3 roky v Brně na VOŠ Merhautově, po tomto studiu získáte titul DiS. (diplomovaný specialista) a můžete tuto profesi vykonávat samostatně. Pak je tu ještě možnost bakalářského studia na Univerzitě Karlově v Praze nebo v Brně (ale ne vždy je volný ročník). Jinak je v České republice mnoho vysokých škol s touto specializací, takže je z čeho vybírat.

Samotné studium bylo v některých situacích náročné, ale nebyla to katastrofa. Na druhou stranu má studium na škole odborného vzdělávání a přípravy své výhody, v tomto případě se jednalo o menší kolektiv, který vytvářel individuálnější přístup ke každému studentovi. Profesoři, lékaři a odborníci, kteří na této škole vyučují, jsou opravdu ti nejlepší ve svém oboru z Brna a okolí. Zároveň jsou to často mladí lidé nebo lidé, kteří umějí inspirovat, a to je vždy důležité. Měli jsme dobře vybavenou ordinaci se 4 křesly a nejnovějším vybavením, které trh nabízí. Současně probíhala i praktická výuka, nejprve navzájem, poté s pacienty, kteří se zde mohli objednat. Výhodou oproti univerzitám je více praktické výuky, celkově je vysoká škola více zaměřená na praxi než na nekonečné hodiny teorie, kterou člověk v praxi ani nevyužije.

Nejtěžší zkouškou byla asi parodontologie a různé chirurgické postupy při léčbě parodontu, pro někoho možná i chemie nebo anatomie, ale jak říkám, není se čeho bát. Když o tom zpětně přemýšlím, studium mi nepřipadalo těžké, ale člověk se musí učit a hlavně se chce prakticky zdokonalovat, protože tento obor je především o manuální zručnosti a komunikaci s pacientem. Je v něm hodně psychologického přístupu. Celkově je to velmi rozmanitá, ale krásná činnost.

Zdá se tedy, že ve vašem oboru člověk až tak moc vysokou školu nepotřebuje. A co vaše praxe? Vím od vás, že jako dentální hygienistka velmi úzce spolupracujete se zubaři. A dokonce ne s jedním, ale hned s několika. Dovedu si představit, že váš denní program je nabitý od rána do večera. Ale jak vypadá návštěva dentální hygieny? Bolí to? Je třeba se obávat předem? Většina populace má zánět dásní, ale stejně tak velká většina populace nerada navštěvuje zubní zařízení…

Ano, spolupracuji se dvěma zubními klinikami, z nichž jedna je čistě parodontologická. Návštěva dentální hygienistky probíhá následovně: projdu s pacientem jeho anamnézu, zjistím všechny potřebné informace, celkovou zubní anamnézu pacienta, popovídáme si o pomůckách, které používá, jak je používá, poté pacienta vyšetřím a podle nálezu s ním mluvím o nedostatcích, ale i o tom, co dělá dobře, abychom společně mohli doladit hygienu k dokonalosti.

Vysvětlujeme si na různých atlasech, modelech, jak to funguje v našem těle, v ústech. Z mého pohledu musí pacient vždy vědět, proč by měl používat přístroje, které po něm chci. Nemá smysl něco jen tak objednávat bez udání důvodů. Mluvíme tedy o vzniku onemocnění v ústní dutině, jak jim předcházet například používáním mezizubních kartáčků. Následuje odstranění zubního kamene a plaku pomocí ultrazvuku, skaleru, kyret, odstranění pigmentů, leštění zubů, kalibrace mezizubních kartáčků, fluoridace.

Jsem toho názoru, že dentální hygiena dnes nemá bolet. Samozřejmě, pokud ke mně přijde pacient s těžkou parodontitidou, je bohužel trochu citlivý, nelze se jí při této diagnóze zcela vyhnout, ale dnes můžeme použít anestetika v různých formách, abychom bolest, citlivost snížili na minimum. Dále je zde možnost ve spolupráci s lékařem aplikovat pacientovi anestetikum. Zbytek je o citlivé a empatické práci hygienistky, která nastavuje nástroje. Pro mě je to jedna z priorit léčby.

Ty názvy nástrojů, které používáte v práci, nezní moc přívětivě, ale věřím vám, že to není bolestivé (pro vás, samozřejmě). Máte prosím nějaké tipy na základní péči o zuby, kterými bychom se měli řídit? Abyste se vyhnuli například zánětu dásní? Jaké zubní kartáčky doporučujete? Někteří zubaři tvrdí, že nezáleží na tom, zda používáte zubní pastu, nebo ne, jak to tedy je? A pokud ano, je bělení v pořádku?

Úplným základem je zubní kartáček, ideální zubní kartáček neexistuje, protože každému z nás může vyhovovat něco jiného. Je však třeba dodržet několik specifik. Zubní kartáček by měl mít malou hlavici s rovně zastřiženými vlákny, abychom se dobře dostali do zadních částí zubů a mohli kartáček dobře vytočit. Měla by být měkčí, ale ne úplně měkká.

Další nezbytnou pomůckou jsou mezizubní kartáčky, které jsou nejdůležitější pomůckou, a také díky nim můžeme předcházet zánětům dásní a následné paradentóze. Kartáčkem Solo můžeme čistit zuby nebo nepřístupná místa, např. zadní stoličky, zahnuté zuby, okraje korunky, obnažené zubní krčky. A nakonec, pokud je to nutné, můžeme samozřejmě oblasti ošetřit i nití, ale to je individuální. Každopádně mezizubní kartáček nelze nahradit zubní nití nebo párátkem, protože neodstraní všechny bakterie – plak – z mezizubních prostor.

Jaké je tajemství bělících zubních past? V reklamách se s tím setkáváme velmi často – krupice, živočišné uhlí, fluorid. Je to opravdu takový zázrak na počkání?

Zubní pasta je vždy jen doplněk k čištění, zuby nevyčistí lépe, vždy čistí jen pasta a její chytrý majitel.

Zubní pasta však může doplnit chybějící fluoridy, minerály a posílit zubní sklovinu. To podporuje prevenci proti zubnímu kazu a celkovému onemocnění zubů. Bělící zubní pasty ale nefungují tak, jak si často představujeme. Například mohou odstranit pigmenty z povrchu zubu pomocí abrazivního účinku, takže obrušují povrchový pigment ze skloviny (z kávy, čajů, vína, nikotinu atd.). Ty však zuby nevybělí, pak existují pasty obsahující peroxid nebo kombinace abrazivní pasty s peroxidem, zde již můžeme vidět lepší výsledek, ale stále si nelze představit, že po použití těchto past budeme mít zuby dlouhodobě o 5 odstínů světlejší.

Obsah peroxidu v těchto pastách je minimální povolený obsah pro kosmetický přípravek. Peroxid je také jedinou látkou na trhu, u které bylo prokázáno, že dlouhodobě zesvětluje sklovinu. Není však snadné aplikovat peroxid ve formě gelů, proužků, aniž byste znali přesné procento peroxidu, které obsahují, a zároveň držet v ruce ověřenou značku. Tyto výrobky se prodávají ověřené v rámci zubních klinik, které mají licenci k jejich nákupu a prodeji. Vše ostatní mimo peroxid je placebo efekt.

Dobře, tak tohle mě trochu zklamalo! Tak co takové ústní vody? Ty často slouží jako jakési zakončení čištění zubů. Má smysl je používat?

Ústní vody jsou dalším hygienickým doplňkem, mohou obsahovat různé účinné látky a jistě mohou mít význam u pacientů, kteří mají vážnější problémy, kde různé účinné látky trochu urychlí proces hojení, ale většinou jsou spíše preventivní. Stejně jako zubní pasty tedy přidávají do zubů fluorid a minerály, díky nimž jsou zuby odolnější. Doplňkovou funkcí je také svěží dech. Pozor však na ústní vody obsahující čistý alkohol – etanol – ty jednoznačně vysušují ústní dutinu a snižují tak produkci slin. Méně slin znamená méně chráněné zuby, tj. například možnost většího výskytu zubního kazu.

No, raději se vrátíme k vaší práci jako takové, bude to optimističtější. Takže – zmínila jste se, že pracujete se zubaři. Jak vypadá taková spolupráce mezi vámi dvěma?

Moje spolupráce spočívá v tom, že s lékařem konzultuji různé případy, domlouváme se na léčebném plánu, na další léčbě, vyhodnocujeme rentgenový nebo BW snímek, který si lékař nechal zhotovit, celkově se vzájemně podporujeme. Já se věnuji preventivní stránce, lékař samozřejmě také, ale v rámci časových možností často řeší samotný problém, který může nastat, pokud pacient nebyl na hygieně dříve nebo pokud nedodržuje čištění, jak jsme si ho společně nastavili.

Jani, vím o vás, že se také zabýváte dentální hygienou u dětí. Kdy a jak začít u dětí? Už samotné prořezávání zubů je pro ně náročný proces.

Ano, chodí ke mně také dost dětí, čím dříve dítě začne se správným čištěním zubů, tím více si ušetří bolesti, zkažené zuby a další problémy. U dětí je však vše postaveno na rodičích. Částečně je to způsobeno tím, že jemná motorika se u dětí rozvíjí až po 12. roce života, proto je velmi důležité, aby rodiče své ratolesti kontrolovali, i když jsou o něco starší a mají pocit, že to děti zvládnou samy. Můžeme například použít detektor zubního plaku – fialovou vodičku/tabletu, kterou dítěti obarvíme zuby a která nám pak ukáže místa, která si dítě vyčistilo, a místa, která vynechalo.

V každém případě by matky měly začít chodit k zubaři od prořezání prvního zubu ve věku kolem šesti měsíců. Během těchto návštěv se dítě seznámí s prostředím zubní ordinace, a tak si může již od útlého věku vytvořit představu, že se tam opravdu nic špatného neděje. Rozhodně je důležité děti návštěvou zubaře nestrašit, protože pak se není čemu divit zvýšenému strachu.

Dětské zuby se čistí od prvního zoubku malým zubním kartáčkem, a to buď dětským kartáčkem s opravdu malou hlavičkou, nebo mohou maminky použít například kartáček Solo, který mohou dítěti vložit do úst, i když dítě ústa zavře. Zubní pasta pro děti stačí např. od cca 1,5-2 let s omezeným množstvím fluoridu, protože ji nemohou vyplivnout. Rodiče mohou k upoutání pozornosti dítěte používat videopříběhy, čistit si zuby hračkami, navzájem, dítě si na čištění zvykne a po nějaké době ho bude považovat za běžnou činnost.

Páni, vidím, že máte spoustu tipů na čištění zubů a děti. Stále mě zajímá, co si myslíte o elektrických zubních kartáčcích…

Existují dva základní typy elektrických zubních kartáčků. Sonické a rotační mají samozřejmě další podnázvy podle pohybu, ale toto je takové základní rozdělení. Sonický je na trhu často zastoupen společností Phillips a známým zástupcem rotačního je Oral B.

Elektrický zubní kartáček je jinak velmi šikovný pomocník. Není to však nutnost. Záleží na dovednostech pacienta. Pokud navzdory praxi nezvládá správné čištění v některých úsecích, může to být řešení. Nebo se často používá u pacientů, kteří mají problémy s jemnou motorikou nebo zhoršenou pohyblivostí rukou. Mnozí jej však používají pro lepší pocit z čištění, elektrický zubní kartáček dokáže povrch zubů opravdu dokonale utěsnit a následně se bakterie a zubní kámen pomaleji přichytávají na sklovinu.

Závěrem se zeptám, jak často doporučujete průměrnému pacientovi chodit na dentální hygienu?

Doporučuji chodit na hygienu ideálně dvakrát ročně, tedy jednou za půl roku. Pokud má pacient vynikající hygienu, může to být v kratších intervalech, ale alespoň jednou ročně by měl přijít ke mně.

Rozhovor byl převzat z webu Mudrtart.cz, původním jazykem rozhovoru je slovenština. Video verzi rozhovoru najdete níže.

[Agnes Gabúľová, JK, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama