Kometa, která nás navštíví za 9 let, je největší v historii

TLDR: Nová měření komety C/2014 UN271 ukazují, že má kolem 137 km. To je furt rekordní suma, ale je to asi také podstatně méně, než bychom potřebovali, abychom ji viděli pouhým okem. Preprint tuna.

„Wow, to bude pokoukáníčko!“

Nová pozorováni komety C/2014 UN271 alias Bernardinelli-Bernsteinovic komety potvrdila její rekordní velikost. Údaje byly získány observatoří ALMA v Chile, přičemž kometa byla v době sledování 20 astronomických jednotek od Slunce. Průměr komety podle nejnovějších údajů činí 137 kilometrů – s odchylkou kolem 17 kilometrů.

Tím překonala i rekordmany jako Hale-Boppovu kometu (40–80 km), pozapomenutou Sarabatovu kometu z roku 1729 (100 km) nebo Halleyovu kometu (15 x 8 km)! A je to tím víc vzrušující, že Bernardinelli-Bernstein mířído nitra“ Sluneční soustavy!

Ook, přiznejme si na okamžik, že vzhledem k populárnímu kometovému bijáku na Netflixu zní minulý odstavec malinko strašidelně. A to byť tenhle objekt známe už od loňského léta. Ale žádný strach – dráha Bernardinelli-Bernstein je již velmi dobře známá a vše, co způsobí na Zemi, bude jedině zklamání z jejího průletu

Jakto? Kometa se k nám dostane až v roce 2031 a ke Slunci se přiblíží na 11 astronomických jednotek. Tedy 11 násobků vzdáleností Země od Slunce. Tedy zhruba na úroveň oběžné dráhy Saturnu. Navíc horní limit starších odhadů velikosti mluvil až o 300 km, což se nyní nepotvrdilo. To vše znamená, že pouhým okem ji nejspíše nespatříte. Smůla, co?

„Aha, takže to bude nuda.“

Stejné zklamání však nebude vlastní komunitě astronomů, pro které bude rekordní kometa i takto daleko pořád velmi zajímavým objektem! Oortovo mračno, odkud kometa přilétá, je dost možná plná pozůstatků z doby formování Sluneční soustavy. Jsou tu konzervovány díky tomu, že blíže Slunci by jich dávno „vyprchaly“.

Díky tomu, že podobné objekty jsou ale daleko mimo dosah Slunce – a jenom výjimečně se k nám dostanou blíže – slouží jako časové schránky těchto dávných časů. Samotná Bernardinelli-Bernstein má například periodicitu 1 milion let, což znamená, že se do našeho kosmického dvorku podívá jednou za 1 milion let.

Zdroj: Irwin Cardozo, CC BY, vlastní
Zdroj: Irwin Cardozo, CC BY, vlastní

Pokaždé si při tom kometa kvůli zahřátí Sluncem tak trochu dlouze upšoukne (to je to, co vidíme jako ohon), ale ne dost na to, aby kometě taková cesta byla osudná. Alespoň obvykle. Sledováním dalšího průletu se tedy i tak můžeme dozvědět něco nového o starých časech soustavy!

Devět let času je navíc dost na to, aby nějaké kosmické agentury mohly ještě uvažovat i o misi nějaké sondy. To už teda jenom pustě spekuluju, nicméně s Falconem Heavy na skladě by plánování průletu sondy rozhodně mohlo být realistickým cílem…

Chleba levnější nebude

V neposlední řadě je objev 27 astronomických jednotek od Slunce krásným testamentem moderních schopností astronomie! I když se nám Bernardinelli-Bernstein vyhne obloukem, čím dříve budeme velké objekty detekovat, tím více času bude nejenom na přípravu na vědecké mise – ale také na případnou obranu v případě, že takový objekt zamíří k Zemi blíže, než by nám bylo milé.

Ačkoliv tak nové měření rekordní komety asi nakonec působí o dost nudněji, než v co se doufalo před půl rokem při jejím objevu, rozhodně je stále nač se těšit! Dneškem se napsal zase kus historie astronomie a dá-li štěstěna, za 9 let nás čeká přinejmenším řada pozoruhodných vědátorských objevů!

[Ladislav Loukota, JRN]

Víc o původním objevu z léta 2021 také ve videu hír:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama