Běžné houby možná snižují depresi, tvrdí studie

TLDR: Podle observační práce snižuje pravidelná konzumace hub riziko deprese – možná, zatím jde totiž jen o korelaci. Studie tu.

Houba, půl zdraví

Houby jsou fascinující organismy. Mnoho z nich má ale také pozitivní účinky na naše zdraví. V lidovém léčitelství se houby používaly odnepaměti. Naši předkové si například dělali protizánětlivý čaj z dřevokazné houby čaga, a dokonce i slavný ledový muž Ötzi měl s sebou v koženém váčku medicínu ze sušených hub (ne že by mu to k něčemu bylo když před více než 3000 lety zmrznul na kost)!

Západní medicínou byly houby dlouho spíše opomíjeny, v posledních desetiletích se jimi však začali vědci více zabývat a objevili celou řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Houby mohou například pomáhat při zánětech, snižovat krevní tlak, nebo dokonce pomáhat při prevenci a léčbě rakoviny. To ale není vše.

Podle výzkumu vědců z Pensylvásnké Univerzity v USA by totiž pravidelná konzumace hub mohla působit i jako prevence depresí…

Zdravý jídelníček

Zde je potřeba asi upřesnit – myslím konzumace hub obecně, nikoliv konzumace „kouzelných“ houbiček. Ačkoliv, i lysohlávky jsou v posledních letech často předmětem studií pro své potenciální využití v medicíně (jak jsem psal třeba tu), ale o tom jindy.

Pensylvánští výzkumníci ve své studii zkoumali data více než 24 tisíc amerických dospěláků z let 2005 až 2016. Zaměřili se na výskyt deprese a složení jídelníčku dotázaných Amíků. A zjistili že lidé, kteří pravidelně jedí houby, mají nižší riziko vzniku depresí. Tedy, možná..?

Jak to tradičně chodí, jde jen o observační studii. Vědátoři si tedy zatím nejsou jistí, jakým mechanismem by houby mohly přispívat našemu mentálnímu zdraví. Houby obecně obsahují celou škálu minerálů a vitamínů – a jejich konzumace je tedy z nutričního hlediska rozhodně výhodná. Možná tedy, že lidé, kteří si za Velkou louží dopřávají houby, mohou věnovat také větší péči své duševní pohodě/jsou bohatší/mají zkrátka riziko deprese nižší z jiného důvodu.

Přesto je pojítko rozhodně předmětem k hledání potenciálního kauzálního spojení. Nejčastěji konzumované houby, tedy žampiony a hlívy, obsahují vysokou koncentraci draslíku, který pomáhá ulevovat od úzkostí. Menší klinické studie také například prokázaly, že jiná jedlá houba, korálovec ježatý, má v sobě neurotropní faktory které podporují zdraví mozku…

Vědátoři navíc mají v hledáčku ještě jednoho potenciálního „viníka“, který by při pravidelném baštění hub mohl pomáhat našemu psychickému zdraví.  Je jím antioxidant ergothionin.

Ergothionin

Tato aminokyselina má prokazatelně protizánětlivé účinky. Naše tělo si ji nedovede vyrábět samo a musí jí získávat z potravy. A jedním z nejlepších zdrojů ergothioninu jsou právě houby.

Ergothionin umí procházet hematoencefalickou bariérou z krve přímo do mozku (tedy, alespoň podle studií na myších) a mohl by tak snižovat oxidativní stres v mozku, který bývá spojován se vznikem deprese. Ergothionin by ale také mohl působit na opačném konci našeho těla – ve střevech. Studie na zvířatech totiž prokázaly, že antioxidanty jako ergothionin mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom.

V našich střevech existuje celý miniaturní ekosystém, tvořený symbiotickými bakteriemi a kvasinkami. Tihle mikrobi nám pomáhají trávit potravu ale také získávat některé důležité vitamíny, které si neumíme sami vyrábět. V posledních letech ale vědci zjišťují, že tihle mikrobi mají mnohem větší vliv na naše zdraví, než se zdálo. Kromě zažívání má totiž složení střevního mikrobiomu vliv i na imunitu, obezitu a dokonce deprese!

To by mohlo vysvětlovat, proč mají houby vliv na duševní zdraví. Prostě možná chutnají našim střevním kamarádům. A když jsou spokojení naši střevní mikrobi, jsme spokojení i my.

Bedly, hříbky, žampiony…

Než se začnete maniakálně cpát houbami, je nutno říci že tento výzkum je ještě v počátcích. Zatím není jasné, jakým způsobem houby naše mentální zdraví ovlivňují, a studie vlivu ergothioninu byly zatím prováděny pouze na myškách. Tedy podle samotných autorů studie zatím není 100% jisté ani to, že houby skutečně mají nějaký vliv na depresi…

Takže na další výsledky si budeme muset počkat. Teze s tím, že by ovšem mohlo jít jen o korelaci, také není zcela bez náznaků. Podle Pensylvánských vědců totiž mezi největší jedlíky hub patří ženy, bělošky se středním a vyšším vzděláním. Nižší riziko depresí by tak mohlo v tomto případě být způsobeno i celkovým životním stylem a péčí o vlastní zdraví. Souvislost mezi konzumací hub a zdravím mozku už ale prokázalo i několik menších studií, například účinek výše zmíněného Korálovce na depresi a úzkost. Houby tedy pravděpodobně nějaký vliv na mentální zdraví mají, jen nevím jak moc, do jaké míry a ani proč.

Tak či tak, houby jsou skvělým zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálů. Měly by tak mít pravidelné místo v našem jídelníčku, ať už pomáhají proti depresi, či nikoliv. A navíc jsou fakt dobré (Smažené řízky z Bedly vysoké? Yes, please!)

[Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz