Starověké velmože trápili parazité, odhalila dávná toaleta

TLDR: Koprolity odebrané zespoda kamenného záchoda patřícího dávnému židovskému bohatýrovi ukázaly, že i vyšší třída trpěla na špatnou hygienu. Studie tuna.

Cesta do středu střev

Byli byste raději boháčem před 3 milénii, anebo nuzákem dnes? Skutečnost, že – navzdory všem nedokonalostem dnešní éry – na tom byli starověcí velmoži mnohdy hůře než lidé dnes, ukazuje i nový nález ze současného Izraele. Tým hrobokopů a paleobotaniků pod vedením doktorky Dafny Langgut z Tel Aviv University tu totiž pod kamenným záchodem uvnitř rozměrného palácového komplexu starého 2700 let odhalil vajíčka parazitických střevních červů. Zdá se, že i ti nejbohatší lidé tehdy trpěli na nedostatečné chápání toho, jak moderní hygiena zabraňuje řadě onemocnění.

Kamenný záchod v době svého provozu sloužil jako chrám úlevy nejspíše pro větší počet zdejších obyvatel. I když šlo o bohatou třídu tehdejšího Jeruzaléma, identifikována byla vajíčka tenkohlavce lidského (Trichuris trichiura), roupů dětských (Enterobius vermicularis), škrkavky dětské (Ascaris lumbricoides) i staré dobré tasemnice (Taenia)! Prostě takový střevně parazitologický full house!

Vzhledem k tomu, že toaletu používalo větší množství lidí, bohužel nelze příliš odhadovat na rozšíření parazitů. Nevíme prostě, jestli sem chodilo kadit 100 lidí nebo 1000 lidí, takže se obtížně odhaduje, jestli sem dané parazity hodilo 1 %, 10 % nebo 100 % dané populace. Už jen samotný výskyt takto bohatého vzorku dnes (v bohatých zemích) vcelku výjimečných parazitů ale ukazuje, že ve starověku byli tito výtečníci daleko častějším úkazem. Tím spíše, že uživatelé toalety nebyli nízkého postavení.

Ale ačkoliv nelze příliš odtušit zastoupení v populaci (byť bylo skoro zcela jistě vyšší než dnes), lze rozhodně odtušit, že takto husté zastoupení parazitů mělo neblahý vliv na zdraví i bohaté části populace.

Když jsou dva jeden

Střevní parazité, jak napovídá jejich název, jsou parazité nacházející domov v našich střevech. Pro ně je to ideální zdroj výživy, také tu však lidem způsobují celou řadu nepříjemných problémů od bolesti břicha, nevolnosti, průjmů a svědění, až po závažnější nešvary. Jak naznačily dnešní názvy, někteří z parazitů jsou obzvláště nebezpeční pro děti – mohou vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému a v extrémních případech dokonce ke smrti. Uvážíme-li, že starověké populace měly i hromadu dalších chronických zdravotních problémů mimo střevní parazity, vykresluje se nám obrázek permanentně nemocné populace i ve vyšší třídě.

Ještě kurióznější je hypotéza autorů nad tím, jak parazité mohli báječně cirkulovat v populaci. Tuší se, že lidské exkrementy se používaly jako hnojivo pro dobové zemědělství. Parazité se tak mohli poměrně snadno dostat do potravního řetězce celých regionů, a vzhledem k nedostatečné hygieně i nedostatečné tepelné úpravě pokrmů tu mohli zažívat nebe na zemi! Kdo ví, možná, že Jeruzalém je svaté město i pro tasemnice… Bylo by to ně možná příhodnější než pro lidi…

Koprolity, skutečný klenot! Zdroj: vlastní, Lucasfilm
Koprolity, skutečný klenot! Zdroj: vlastní, Lucasfilm

Daný scénář samozřejmě neplatí jenom pro Blízký východ doby železné, ale i řadu jiných lokalit. Paraziti byli nalezeni také na místech, jako je Akko, kde se odehrála významná bitva třetí křížové výpravy, a Kumrán, kde byly nalezeny svitky od Mrtvého moře. Lze tušit, že podobné zastoupení bude i ve středověké Evropě nebo třeba dobové Číně.

Prostě to byla jedna velká parazitická párty (párazty?) až do dnešní éry. Ledaže…

Tehdy vs. dnes

Díky moderním pokrokům v oblasti hygieny, jako je vodovod, mytí rukou a dezinfekční prostředky, se dnes můžeme proti těmto parazitům lépe bránit. Jak zaznělo, u bohatých zemí moderního světa jsou střevní parazité spíše výjimečným úkazem. Pokud se už objeví, není obvykle problém je s moderními léky odstranit. Stále však zůstávají významnou, ne-li hlavní příčinou nemocí v mnoha zemích rozvojových, kde zatím nejsou ty či ony výdobytky života ještě dostatečně rozšířené. Zejména škrkavkami tak nejspíše trpí až miliarda lidí na celém světě, především mimo bohaté země!

Ačkoliv jsou tak parazité pro průměrného českého čtenáře spíše okrajovou zdravotní obavou, svým způsobem se jim dnes – co do počtu nakažených – v globálu daří ještě líp než před 2700 lety. A to ačkoliv víme dobře, co na ně platí. Co si z tohoto faktu o stavu civilizace čtenář vezme, nechám na něm…

Čím více se tak věci mění, tím více v mnohém zůstávají stejné. Možná, že jste se na úvod při pohledu na kamennou toaletu a titulek slibující mnoho tasemnic zasmáli, jak jsme na tom dnes už mnohem dál. A v něčem to platí – ale v lecčem bohužel nikoliv. Ať už boháč či nuzák jsou stále často ve vleku větších systémů, aniž by si to uvědomovali – jen to dnes v části světa už nejsou tak často tasemnice v jejich střevech!

[Ladislav Loukota]

O parazitech a jejich roli v evoluci jsem taky před rokem pokecal s parazitoložkou Barborou Pafčo:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama