Látky na podporu učení jsou nedostatečně prozkoumané, říkají odborníci

TLDR: Kofein i ostřejší terapeutika mají na podporu učení nejspíše relativně malý vliv, soudí se to ale z neúplného výzkumu. Nejlepší „chemií“ na podporu učení je neodkládat to všechno na poslední chvíli. Zdroje v článku.

Magická pilulka?

Dát si pilulku, po které jde učení lépe – to je sen snad většiny studentstva. Naprostá většina nootropik, tedy látek na podporu učení, je však špatně prozkoumaná. A stránky, které nabízejí jejich zaručené benefity, buďto lžou nebo si neprovedly dostatečný průzkum dostupné literatury, tvrdí odborníci na psychoaktivní látky z projektu Czechedsubstance.

„Ještě hůře podložený je současný trend kombinovat často i velké množství různých údajných nootropik, takzvané stacky,“ popisuje Martin Duřt, blogger a člen Czechedsubstance, vystupující pod přezdívkou utheraptor. Jak pokračuje, pro naprostou většinu kombinací není prozkoumané, zda jsou efekty prostě aditivní či zda se nějak vzájemně modulují, a pokud ano, zda pozitivně či negativně.

„Zdaleka nejlepší nootropikum je zdravý životní styl,“ shrnuje celková zjištění – pro případ, že vás nootropika však přesto zajímají, jsme připravili níže přehled některých z nich. Nutno ovšem zdůraznit, že nemá sloužit jako návod v experimentování (už jen kvůli tomu, že efekty nejsou příliš jasné, viz výše), ale čistě informativní pomůcka.

Kofein

Nootropikum ještě nemusí být nějakou exotickou substancí – kofein je zdaleka nejužívanější psychoaktivní látka na světě, a víme dobře, že působí jako poměrně slabý stimulant. Alespoň tedy ve srovnání například s amfetaminy a jejich deriváty, jako jsou fenidáty (například ritalin) a kathinony (například látky z katy jedlé či jejich syntetické analogy, třeba methkathinon, 4-MMC nebo hexedron). Jak kofein funguje?

„Chemicky spadá mezi xanthiny, přičemž jde o blokátor adenosinových receptorů, konkrétně subtypu A2A,“ pokračuje Duřt. „Aktivace tohoto receptoru adenosinem je do velké míry zodpovědná za pocity únavy. Kofein zabraňuje adenosinu jej aktivovat, a tak blokuje pocity únavy a naopak navozuje zvýšenou bdělost.“

Kofein nejlépe působí u unavených jednotlivců, což potvrzuje, že jde o slabý stimulant. To mnozí jako konzumenti kávy či čajů jistě známe – kofein ale pomáhá primárně s pasivním, nikoliv aktivním učením. To znamená, že napomáhá učení za situací, kdy se člověk něco učí bez toho, aby byl cíleně vystavován materiálu, ze kterého se učí, jde vlastně o takové nahodilé, každodenní učení se nových věcí. Patrně tedy například není vhodný pro učení se na zkoušku.

„Nutno podotknout, že jeho efekt proti únavě může v jistých situacích nejspíš i přesto pomoci. Zdá se ale, že na starší lidi tento efekt působí lépe,“ popisuje Duřt, „Vliv kofeinu na paměť ovšem není zvlášť dobře prozkoumaný, studie jsou často protichůdné, protože používaly jiné metody.“

Dnes se jeví, že kofein spíše pomáhá s krátkodobou pamětí v nenáročných situacích. Jeho vliv na dlouhodobou paměť je sice špatně prozkoumaný, ale zdá se, že není významný. Pokud se vám přitom momentálně zdá, že výzkum vlivu kofeinu na učení není přehršle jasný, u dalších látek níže na tom budeme podstatně hůře.

„V obecné rovině se zdá, že kofein působí nootropicky hlavně u jednoduchých úkolů nepříliš náročných na paměť, u složitějších činností je problém s ‚přestimulovaností‘ (‚over-arousal‘),“ pokračuje Duřt. Pomoct může i skutečnost že kofein prokazatelně zlepšuje soustředění hlavně skrze snížení tendence nechat se rozptýlit něčím s úkolem nesouvisejícím. Toto zlepšení soustředění je patrné i u náročných úkolů.

Jako obvykle ale leccos může záležet na dávce. Kofein v nízkých dávkách snižuje úzkost a zlepšuje náladu. Ve vyšších dávkách naopak zvyšuje úzkost a nervozitu, což učení (nebo čemukoliv jinému) nepomůže. Podle závěrů jedné významné studie navíc nelze kofein považovat za přímý ‚vylepšovač kognice‘, ale spíše za látku, jejíž nepřímé efekty na náladu, koncentraci a aktivitu (‚arousal‘) se do velké míry podílejí na jejích efektech na kognici…

Učení či bdělost ale nejsou jediné efekty kofeinu. Z dalších studií se zdá, že by možná mohl mít určité protektivní efekty proti kognitivnímu úpadku s věkem, a to hlavně u žen, u lidí pijících kávu je pozorovaná statisticky významná korelace s nižší obecnou úmrtností. Je ovšem tradičně obtížné usoudit, zda je o efekt přímo způsobený kofeinem či zda jde o výsledek jiných faktorů (lidé pijící hodně kávy by například mohli pocházet z lepších socioekonomických prostředí a podobně). Dlouhodobé užívání kofeinu se také zdá být korelované s lepšími kognitivními výkony, tento efekt je nejspíš nejsilnější u starých lidí, ale je na to též potřeba další výzkum.

Kofein, neasi. Foto: Pixabay
Kofein, neasi. Foto: Pixabay

Piracetam a ostatní racetamy

Dost možná druhé nejčastější nootropikum vůbec nese název piracetam, možná jej ale budete znát pod řadou obchodních názvů, jako je Breinox, Geratam, Nootropil či Lucetam. Piracetam je slabý pozitivní modulátor AMPA receptorů – nepřímo tak působí na řadu různých systémů v mozku včetně acetylcholinového, serotoninového, glutamového a dalších.

„Patrně skutečně zvyšuje počet receptorů na neuronech anebo obnovuje jejich fungování, čímž vzniká toto působení,“ popisuje Duřt, „Působení na glutamát a acetylcholin bude nejspíše důležité pro jeho nootropické efekty, protože jejich dysfunkce je hodně implikovaná v různých kognitivních problémech.“

Zdá se, že piracetam má poměrně dobře prokázaný podporující efekt na paměť – avšak podobně jako u řady jiných nootropik není jasné, zda se tento efekt vyskytuje obecně, nebo jen u starých lidí. Z tohoto důvodu se využívá v případě Alzheimerovy choroby. Existují také doklady, že piracetam by mohl při dlouhodobém užívání spojeném s edukačními programy pomoci s dyslexií, ale ani tento mechanismus není dobře prozkoumaný.

„Existují také náznaky, že by piracetam mohl pomáhat se schopností rozlišovat barvy, avšak tento efekt je slabě prokázán pouze u pacientů s traumatickým poškozením mozku,“říká Duřt. Sečteno a podtrženo, piracetam je spíše vhodný doplněk pro postarší válečné veterány než mladé studenty… 

Jak jsou na tom efekty mimo učení? Existují též doklady, že piracetam má přímé neuroprotektivní efekty, hlavně z testů na zvířatech. Zdá se také, že alespoň do jisté míry chrání proti dlouhodobému poškození mozku způsobeném alkoholem. Nepovedlo se ovšem prokázat, že by chránil proti poškození způsobeném mrtvicí.

Máme také k dispozici zjištění, že piracetam podporuje neuroplasticitu. Neuroplasticita mozku je jeho schopnost měnit svoji konkrétní neuronovou strukturu. Hraje zásadní roli v učení se, ale podílí se také například na zvládání případného poškození. Tento efekt ovšem prozatím není moc dobře prozkoumaný.

Kromě piracetamu samotného pak existuje i celá řada látek strukturálně velmi podobných, z nichž některé byly klinicky zkoumané za podobnými účely jako piracetam – například oxiracetam, pramiracetam, aniracetam, fenylpiracetam, levetiracetam a mnoho dalších. „Vesměs jsou hůře probádané a často se od sebe výrazně liší, co se týče potence na váhu,“ uzavírá Duřt, „Některé mají prokázané podobné pozitivní efekty jako piracetam, některé ne.“

Piracetam, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Piracetam, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Alpha-GPC

V zásadě podobné výsledky jako piracetam pak slibuje také Alpha-GPC. Ten slouží jako významný zdroj cholinu, který obratem hraje zásadní roli ve výživě mozku, a tedy v jeho zdraví a správném fungování. Také se z něj syntetizuje acetylcholin, významný neurotransmiter, jenž je pro tělo esenciální. Jinými slovy si jej nedokáže samo vytvořit, a proto jej musí získávat z potravy, či v tomto případě doplňků. V čem však leží jeho přednosti mezi doplňky?

„Alpha-GPC prochází výrazně lépe hematoencefalickou bariérou než jiné zdroje cholinu,“ popisuje Duřt, „Tato bariéra odděluje mozek od krevního řečiště a zabraňuje vstupu potenciálně nebezpečných látek. Její mechanismus není příliš jemně selektivní, takže blokuje i vstup některých pro tělo nepřirozených látek, z nichž by mozek mohl benefitovat.“

Poměrně velké množství studií na zvířatech dokládá, že Alpha-GPC zlepšuje paměť a učení, a podobně jako jiná nootropika, i Alpha-GPC má alespoň částečně doložené doklady efektivity u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. Zdá se také, že i u Alpha-GPC jsou možná jeho efekty nejsilnější u starých lidí.

Tady však výzkum také v zásadě končí. Zatímco u jiných suplementů lze popisovat déle, co bylo a nebylo prokázáno, efekt alpha-GPC je stále do značné míry neprobádán.

Alpha-GPC, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Alpha-GPC, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Memantin

S touto látkou se už dostáváme ze sféry suplementů běžně dostupných do oblasti látek „na předpis“, či v tomto případě, dostupných kontrolovaně jenom v rámci klinických testů. Memantin slouží jako antagonista NMDA receptorů – jeho mechanismus je podobný, ale ne zcela stejný jako u disociativ (třídy psychoaktivních látek) typu ketaminu či PCP.

Typicky se udává, že na rozdíl od klasických disociativ nevyvolává euforii a (pseudo)halucinace. Minimálně v případě falešných smyslových efektů je však tento závěr rozporován některými důvěryhodnými reporty od konkrétních uživatelů.Co ale jeho vliv na učení a kognici?

„Podle výzkumů je efektivní léčbou u pacientů se střední až vážnou Alzheimerovou chorobou, avšak ne u její lehké formy,“ popisuje Duřt, „To by mohlo, ale nemuselo naznačovat, že jeho benefity u zdravých lidí budou velmi slabé či žádné…“

Ve zvířecích modelech lze zřejmě pozorovat nootropické a anxiolytické efekty memantinu.Dokud ovšem nebudou provedeny patřičné experimenty na lidech, je obtížné posoudit, jak přeložitelná na člověka tato data jsou a o jak velký efekt u lidí by skutečně šlo.

„Podle některých studií by memantin mohl pomáhat s příznaky ADHD, to by možná mohlo ukazovat na nootropický efekt,“ říká Duřt, „Jsou i náznaky, že memantin by mohl zlepšovat terapeutické působení ritalinu (methylfenidátu) na ADHD.“Tím však informace prozatím končí, takže také v tomto případě se zdá, že do jasnějšího prozkoumání zůstává příliš mnoho nejasných a neznámých…

Memantin, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Memantin, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Kreatin

Naší další zastávkou je kreatin, který je pro tělo sám o sobě zásadní látka. Aminokyselinový derivát hrající zásadní roli v cyklu ATP (adenosintrifosfátu) v těle, přičemž ATP je jedna z vůbec nejdůležitějších chemických látek pro člověka a život obecně – prací s ním získávají buňky energii pro ostatní procesy. Kreatin přitom není pro tělo esenciální, takže si jej dokážeme sami vyrobit syntézou z jiných látek a jeho hladina je tedy do poměrně velké míry samoregulační. To v minulosti naznačilo, že by vyšší dávky kreatinu mohly mít prospěšnou roli nejenom pro ATP.

„Z dostupných údajů se zdá, že suplementace kreatinu by možná mohla napomáhat krátkodobé paměti, avšak rozsah tohoto efektu není dobře prozkoumaný,“ popisuje Duřt, „Je možné, že tento benefit se objevuje hlavně u vegetariánů.“ Jak dodává, dopady na jiné druhy paměti nejsou dostatečně dobře prozkoumané, aby mohlo být dosaženo konkrétních závěrů.

A tím v případě kreatinu také opět končíme. Existují také možnost, že by kreatin mohl zlepšovat kognitivní schopnosti obecně, kolem tohoto efektu, obzvláště u mladých lidí, ovšem panují velké nejasnosti.

Kreatin, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Kreatin, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

NAC

Pokračujeme k dalšímu filutovi jménem NAC alias N-acetyl-L-cystein. Ten zvyšuje hladinu přirozených antioxidantů v mozku (například glutathionu), zvyšuje hladinu BDNF, zásadního proteinu podílejícího se na růstu neuronů, a snižuje hladinu zánětlivých enzymů. Všechny tyto efekty mohou možná poskytovat zdravotní benefity, a tím nepřímo zlepšovat kognici, avšak není to dobře probádané. Bohužel, čím dál víc se ukazuje, že přesvědčivější data nejsou pro nootropika typická.

„Co víme je, že NAC je protektivní pro dopaminové neurony,“ popisuje Duřt, „NAC je zřejmě dobrý proti traumatickým poškozením mozku například v důsledku otřesů, úderů a podobně.“

Existují i náznaky, že může pomáhat s depresí, alespoň u bipolárních pacientů. Pro významnější vylepšení kognice u zdravých lidí však opět neexistují přesvědčivé údaje.

NAC, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
NAC, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Modafinil

Tentokrát si uděláme trochu odbočku, protože modafinil není klasickým stimulantem, ale tzv. eugeroikem, tedy látkou povzbuzující bdělost. Klinicky se používá především na léčbu narkolepsie a podobných problémů s bdělostí. Některé armády jej užívají pro povzbuzení bdělosti u svých vojáků, jako alternativu k tradičněji užívanému amfetaminu (který je daleko nebezpečnější). Používá se rovněž na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). O to vtipnější je, že jeho fungování je dodnes stále nedostatečně probádané.

„Patrně působí skrze zvyšování hladiny dopaminu v mozku, avšak jeho farmakologie není zcela prozkoumána,“ říká Duřt, „Samotné efekty jsou dobře prokázané, avšak není jasné, zda působí i přímo jako nootropikum, nebo jen jako podporovač bdělosti.“

To však zní o něco povzbudivěji (pun not intended) než jiné mlhavější látky výše. Oproti nim, zejména kofeinu, má modafinil však také občasné vedlejší účinky. Mezi ty patří především vážné kožní reakce, které jsou sice neobvyklé, ale přesto ne zcela vzácné, a také rozličné psychiatrické problémy. Navíc je slabě návykový. Pokud nejste astronaut nebo voják nasazený na nepřátelském území, kofein bude bezpečnější alternativou.

Modafinil, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Modafinil, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Kratom

Předposlední látkou, na kterou se podíváme, je kratom. Ten v sobě obsahuje primárně mitragynin, atypický opioid, působící na míopioidový receptor (MOR). Kromě tohoto hlavního mechanismu ovlivňuje i jiné mozkové systémy.

„Kromě této primární látky v sobě má i řadu dalších, takže se ve finále jeho efektový profil od většiny opioidů dost liší,“ popisuje Duřt, „V nízkých dávkách je mírně stimulační. Ve vyšších dávkách je podobnější efektem klasickým opioidům, tedy tlumí aktivitu centrální nervové soustavy a způsobuje euforii.“

Nacházíme se však stále mezi opioidy, a s tím se váže i výrazně vyšší rizikovost. Kratom je poměrně výrazně bezpečnější než ostatní opioidy, především proto, že mitragynin kvůli určitým rozdílům ve vázání se na receptor nemá takovou tendenci vyvolávat nebezpečné tlumení dechu, což je hlavní mechanismus předávkování u tohoto druhu látek. Podobně jako jiné opioidy má poměrně významný závislostní potenciál – silnější, než si většina jeho u uživatelů patrně myslí.

„Stimulační efekty kratomu jsou špatně popsané, avšak existuje dostatečné množství zpráv od uživatelů, aby je bylo možné považovat za reálné,“ říká Duřt. Působí i proti úzkostem, což může rovněž mít nepřímý, jakoby nootropický efekt.

Kratom, neasi. Foto: ilustrační Pixabay
Kratom, neasi. Foto: ilustrační Pixabay

Methylfenidát, Adderall a další předepisované amfetaminy

A závěrem si posvítíme na různou paletu látek, které se používají typicky na zvládání příznaků ADHD, tedy methylfenidát, Adderall a další příbuzné látky. Jde o typické (ač většinou poměrně slabé)stimulanty, primárně působí skrze dopaminový systém – proto mají jistou míru návykovosti a mohou způsobovat psychiatrické vedlejší efekty, zvlášť u predisponovaných jedinců.

„Jedinci s historií psychotických onemocnění u sebe nebo v rodině by je rozhodně neměli užívat bez konzultace s psychiatrem,“ varuje Duřt. Jejich nootropická efektivita je rozsáhle potvrzena, avšak typicky jsou pouze na předpis – a to z dobrého důvodu. Není nejspíše třeba připomínat, že ve farmacii musejí benefity značně převyšovat potenciální rizika. Zatímco u ADHD může určitá návykovost být přijatelná, při snaze o vylepšení chodu mozku při učení jde už o zbytečně vysokou daň. Tím spíše, že efekt mimo zvládání ADHD není prokázaný (ačkoliv obrovské množství výpovědí uživatelů jej vesměs široce podporuje).

Když tak shrneme všechny prozkoumané látky, platí to, co mnohdy: co je na předpis, může sice fungovat, ale typicky jenom na specifický problém; a co není na předpis, má funkčnost značně mlhavou. Ačkoliv mnohé zmíněné látky mají skutečně vliv na tělo, prakticky u žádné z nich neexistuje jasný důkaz, že by významně zvyšovaly činnost zdravého mozku. Vše, co dokážeme, je snad do jisté míry vyvažovat chod mozku nějakou mírou poškozeného. To samozřejmě neznamená, že dnes užívané látky skutečné nootropické efekty mít nemohou – pokud je ovšem mají, není to dostatečně prozkoumáno.

Dnešní „drogy na učení“ tedy rozhodně nejsou zázračné, a v závěru je o to podstatnější zopakovat, že „Zdaleka nejlepší nootropikum je zdravý životní styl!

Sepsáno původně spolu s Czechedsubstance pro Mudrstart.cz.

[Martin Duřt, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama