Pes, neasi. Zdroj: Pixabay

Zdroj obrázku:

Psi mají problém, většina jejich plemen je příliš přešlechtěna

TLDR: Vzájemné křížení mezi příbuznými zvyšuje i psů genetické vady a vede ke zdravotním potížím. Průměrné psí plemeno má až 25% míru inbreedingu, a to můře ovlivňovat jejich (ne)zdraví. Studie hír.

Krev hustší vody

Podle odhadů dnes po Zemi cupitá kolem 900 milionů různých psů. Ačkoliv jde stále o jediný druh, jednotlivá psí plemena se od sebe značně liší. Jak však upozorňuje nová studie, unikátní vzhled mnoha psích plemen je ve skutečnosti výsledkem přílišného křížení

Na takzvanou příbuzenskou plemenitbu alias inbreeding dochází při zplození potomků mezi geneticky podobnými jedinci – jinak řečeno, mezi blízkými příbuznými. Sami lidé se již skrze příběhy vzájemně překřížených šlechtických rodů dopídili, že inbreeding vede není něco úplně mega zdravého – a vede k rozvoji různých nemocí. Ve světě psů jde však stále o cosi relativně běžného.

V nové studii mezinárodní tým vědců pod vedením veterinární genetičky Daniky Bannasch z UC-Davis ukázal, že většina psích plemen je vysoce inbredních. A to se promítá i do zdraví psů. Výsledky studie vědci publikovali v žurnálu Canine Medicine and Genetics.

Výzkumníci provedli genetickou analýzu u 227 plemen, přičemž velmi rychle zjistili, že průměrný inbreeding v tomto vzorku dosahoval míry téměř 25 procent. To odpovídá sdílení stejného genetického materiálu s běžným sourozencem.

Jeden faktor z vícera

Takové hodnoty jsou podle autorů studie považovány za výrazně vyšší, než by bylo bezpečné pro lidi nebo další živočichy. U lidí je totiž za rizikový považováno již sdílení genů mezi 3-6 procenty. Tato hodnota je přitom přímo spojena se zvýšeným výskytem rizikových nemocí.

U psů se vyšší hodnoty inbreedingu podepisují na vyšším riziku rozvoje nádorových onemocnění i autoimunitních chorob. Ale pozor! Nejde zdaleka o jediný faktor – i mezi nejvíce prokříženými plemeny byly značné rozdíly v celkovém zdraví – jde však pořád rozhodně o významného spolupodílníka psí kondice…

Pes, neasi. Zdroj: PXhere, Mas3cf/CC BY 3.0
Pes, neasi. Zdroj: PXhere, Mas3cf/CC BY 3.0

Celkem výzkumníci studovali genom a zdraví 49379 psů. Ne všechna plemena byla stejně prokřížená. Méně početná plemena, kterých nejvíce záleží na unikátním vzhledu, jsou inbrední zdaleka nejvíce. Typickým příkladem psů s vyšší mírou potíži jsou ti s kratší lebkou a čenichem – například buldoci (39. nejvíce inbrední plemeno). Naopak plemena, která jsou početnější a byla chována spíše pro funkci (lov, obrana) než vzhled, jsou inbrední méně.

Jenže I tohle pravidlo je je platí jen obecně, nikoliv nutně vždy a pro všechna plemena. Mezi nejméně inbrední plemena patří například krysí teriér či (border) kolie. Překvapivě nízko je také čivava. Boxer či mops pak patří na opačnou stranu spektra, tedy k plemenům více inbredním. Nejvíce inbrední je pak paradoxně lovecké plemeno basenji – to je také příkladem toho, že i vyšší inbrednost nemusí nutně souviset s horším zdravím, ačkoliv není ani dobré ji podceňovat.

Vědátořo odhadují, že v případě basenji existovala vysoká prokříženost v minulosti, a dodnes se dochovala v DNA. Další zacházení s plemenem však pomohlo „vykořenit“ tyto nevýhody. A to je i náznak toho, co by bylo možné dělat v budoucnu s plemeny dalšími.

Cesta ven

Autoři dodali, že mnoho cest ven z problému dnes prozatím neexistuje. Tím prvním krokem k nápravě je ale přestat dbát u psů na rodokmen, protože tyto dnešní databáze nejdou dostatečně daleko, aby se vyhnuly rizikům inbreedingu. S trochou vůle a vytrvalosti po řadu generací by i vysoce prokřížená plemena mohla dopadnout jako poměrně zdravý basenji.

U plemen s nejmenší mírou plemenitby by pak měli chovatelé vynaložit maximální úsilí, aby na vzájemné křížení dále nedocházelo ani v budoucnu. Medicína zítřka pak možná může nabídnout i nové metody umělé editace genomu tak, aby byly genové poruchy odstraněny. Ale takto daleko není ani medicína pro lidské páníčky, natožpak veterinární péče o psy.

Zároveň je dobré zmínit to, co zmiňuju běžně – i když tohle téma přímo čpí populárními memíky o tom, jak je starý vlk zděšen z moderní čivavy, evolučně se psům spojení s lidmi mnohonásobně vyplatilo. Jenom je dobré mít na paměti, že co je dobré pro přirozený výběr, nemusí být eticky úplně nejlepší pro některé konkrétní jedince. A hafani, kteří mají kvůli křížení příliš zamotaný genom, jsou toho dnes smutným příkladem…

[Ladislav Loukota, PJ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.