Lidé z prvního města nosili oděvy ze stromového lýka

TLDR: Mikroskopická analýza nálezů v městě Çatal Hüyük naznačuje, že právě lýko mohlo být minimálně v této lokalitě hlavní zdroj textilií. Studie tuna.

Člověk dělá šaty?

Pokud právě teď nesedíte u počítače/telefonu dočista nahatí, nejspíše na sobě máte nějaký druh oděvu. Zkuste se zhluboka zamyslet – víte, jak se tahle sranda dneska vyrábí? Nejspíše ne moc jasně. Zatímco takový stůl umí s trochou vůle, síly a hřebíků sesmolit každý druhý nešika, tvorba textilních vláken je o dost složitější. A nový výzkum z lokality Çatal Hüyük navíc naznačuje, že první vlákna vznikala i z nečekaného zdroje: stromů!

Přesněji totiž lýková vlákna dubů sloužila na konci doby kamenné obyvatelům Çatal Hüyük jako pravděpodobně nejvýznamnější zdroj vláken pro textilie. Tedy pro tvorbu hadrů. Dnes je většina vláken buďto zcela syntetická (polyester), nebo se k nim používá bavlna, vlna či hedvábí. V době kamenné to bylo ale o dost složitější! Doposud se tak mělo za to, že hlavním zdrojem pro oděvy byly zřejmě buďto zvířecí kůže, anebo vlna, tedy zdroj živočišný, či len, tedy zdroj rostlinný.

Tým Lise Bender Bending Jørgensen z Norské univerzity vědy a techniky se ale rozhodl hodin okem na dlouhodobé nálezy artefaktů v praměstě Çatal Hüyük. Tohle sídliště je nejstarší známé & potvrzené město světa – kolem 5 až 8 tisíc lidí tu žilo na hromadě v období od 9500 do 8000 let nazpět. Pak se Çatal Hüyük, vzdor jeho hradbám a poměrně moderním nápadům, zřejmě kvůli zhoršení zdejšího klima rozpadl. Další známá města vznikla až o tisíce let později…

A nyní i víme, co na sobě zdejší průkopníci civilizace při tom všem měli na sobě!

Doba stromová

Norové zkoumali artefakty indikující textilie, které byly v Çatal Hüyük nalezeny od v 60. let do nedávné doby. Archeologové se již od dekády květinových dětí přeli o tom, jestli tehdy nalezená vlákna byla vyrobená z rostliny jménem len, anebo spíše vlákna vyrobená z očí vlny. Nyní se však ukázalo, že ani jedna z těchto možností nebyla zřejmě validní – namísto toho se analýzou novějších nálezů zdá, že v Çatal Hüyük se textilie vyráběly ze zmíněného lýka!

Vědátoři k tomu došli pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu, když nalezli důkazy o tom, že identifikovaná vlákna byla nejenom vyrobena z dubového lýka – a že ono lýko pocházelo z místních zdrojů…

Tohle meme dalo skoro tolik práce jako tvorba prehistorického oblečení. Zdroj: Antonio Guillem/Shutterstock, Turbosquid, Volné dílo, vlastní
Tohle meme dalo skoro tolik práce jako tvorba prehistorického oblečení. Zdroj: Antonio Guillem/Shutterstock, Turbosquid, Volné dílo, vlastní

Taková možnost byla ve starších pracích opomíjena, ale přitom se zdá, že pro průkopníky civilizace mohlo jít o dominantní formu získávání textilií. Vzhledem k tomu, že místní duby se používaly i k výrobě obydlí, kompletní využití zdrojů dávalo dvojnásobný smysl.

Zjištění navíc jako zadek na keramickou nádobu sedí i s absencí lněných semen v lokalitě Çatal Höyüku. Místní, zdá se, zkrátka ještě v době kamenné neznali len jako textilní materiál, ani ho odnikud nedováželi

Šaty dělaj člověka!

Dnes tak možná máme oděv za cosi poměrně běžného, ale znovu se ukazuje, jak kreativní museli být první vynálezci – a to byť při tom nejspíše minimálně v Çatal Höyüku kráčeli slepou uličkou dějin oděvnictví! Dává logiku, že vlna i len se později opracovávaly podstatněji snáze, a nejspíše měly i lepší vlastnosti (ale tady spekuluju, klidně mě doplňte), i před tím však lidé chtěli něco na sobě nosit.

A i se sebelepší voňavkou existuje určitý limit, jak dlouho dovedete nosit kůži mrtvého psa či jelena. Když se nad tím nakonec zamyslíte, i s těmi nejlepšími technologiemi by pohled na lidi v supermoderních městech, leč oděné do kožešiny medvěda, působil jaksi nepřístojně. Ba ne, přátelé, klasik měl rozhodně pravdu, když přišel s tím, že šaty dělaj‘ člověka!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama