Zastavení atlantské cirkulace by ochladilo Evropu o 3,4 °C

TLDR: Kompletní zastavení Golfského proudu by mělo v případě Británie vážné problémy pro zemědělství. A zbytek Evropy by na tom asi nebyl lépe. Studie tuna.

Kostka ledu?

Nová vědátorská studie ukazuje postup globálního oteplování za bodem zvratu – pokud se zastaví Golfský proud, na jehož zpomalování již dochází, bude to mít zásadní vliv i na podmínky v Evropě. Ale jaké vlastně? Právě to se jali vyštudovat študátoři týmu Paula Ritchieho.

Asi jste už slyšeli, že Golfský proud – dopravující teplo z Ameriky do Evropy – čelí hrozbě zpomalení a jednou možná i zastavení. Pokud jste (jako já!) malinko cynik, možná vám to přišlo jako trochu výhra v celém kontextu globálního oteplování – je to jako kdybyste (jako ve Futuramě?) hodili do vody u Evropy kostku ledu! Ale chyba lávky…

Samože, tenhle proud je významný činitel tvorby počasí na severní polokouli a přímo ovlivňuje klima na planetě. Zmírňuje zimy a napomáhá proudění atmosféry. Primárně to platí pro Evropu, ale existence proudu stabilizuje i podmínky jinde – například odvádí teplo z Karibiku. Globální oteplování sice většinou vnímáme jen jako nárůst teploty, jde ale především o postupné malé změny, které se mohou zvrtnout do pořádného klimatického průseru.

Co nás čeká, až se znečišťováním planety dostaneme za bod, ze kterého není návratu? Vědci dle nové studie očekávají extrémní teploty a bouře, intenzivní sucha, více požárů, tornád a další podobné rozkošné příjemnosti. Předpokládá se, že společně s nárůstem teplot na některých místech dojde také k ochlazování jinde na planetě. Při narušení Golfského proudu lze očekávat chladnější podnebí ve Skandinávii nebo ovlivnění srážek v Británii. To by mohlo působit jako ta relativně dobrá zpráva – svět se bude oteplovat, ale my se ochladíme!

Výhra, ne? Inu, ne.

Méně všeho

Golfský proud se totiž netýká jen kousku Evropy. Je součástí většího systému proudů, které odvádějí vodu z tropických oblastí na sever, kde se ochlazuje a klesá, a po oceánském dně se přepravuje zase zpátky. Jde o nejvýznamnější proudění vody na planetě. Jeho přerušení tak neovlivní jen Evropu a Karibik, ale celý systém cirkulace.

Vše se tak může pokazit, jakmile do neúnosné míry narušíme přírodní zákonitosti. Pokud sladkovodní ledovce budou dál tát (což asi budou) sníží se tak salinita oceánské vody. Na salinitě ale ona cirkulace stojí. Méně slaná oceánská voda tak zpomalí onu cirkulaci proudů. A až se zastaví Golfský proud, nebude cesty zpět.

Zdroj: Carlos „Whynne“ Ramirez, NASA, CC BY, Pixabay
Zdroj: Carlos „Whynne“ Ramirez, NASA, CC BY, Pixabay

Občas se snažím vlévat lidem trochu optimismu do žil tím, že řada efektů klimatických změn je/bude potenciálně zvrátitelná pomocí geoinženýrství. Je to trochu sisyfovský boj, protože „snižování vlivu Slunce na atmosféru“ všem připomínám Animatrix a „zachytávání oxidu uhličitého“ zase pro změnu Snowpiercer. Zatím nejsme v takovém loji, aby to bylo ještě třeba. Ale pokud by se jednou oteplování zcela vymklo z kloubů a zpětnovazebná smyčka by hrozila (za pár set let) postupně udělat ze Zemi Venuši, dalo by se to asi zastavit a zvrátit. Ale tenhle „optimismus“ neplatí pro Golfský proud. Ten prostě jen tak restartovat nepůjde. Co nás tedy čeká, až se zastaví?

Výzkumný tým vědců z několika evropských univerzit vymodeloval, co by se stalo s klimatem, kdybychom přišli o pozitivní vlivy Golfského proudu. Jako model si určili Britské ostrovy vs. zemědělství vs. rok 2080 vs. momentální emise skleníkových plynů. Výsledkem bylo méně srážek → sušší a teplejší podnebí → menší úroda, dražší ovoce a zelenina → hlad a krize.

Kostka soli?

Kdyby se ovšem porouchal nejen Golfský proud, ale i celý systém Atlantské jižní cirkulace, teplota na Britských ostrovech by se naopak snížila v průměru o 3,4 °C. Jen pro ilustraci: při poslední době ledové byla globální teplota o 6 °C nižší než dnes. Srážky by se ovšem i tak snižovaly, takže na dopad na zemědělství a společnost by byl stejně nepříjemný. Efekt v kontinentální Evropě práce nezkoumala, ale lze usuzovat, že by nebyl natolik odlišný – v případě srážek spíše ještě horší.

Není to příjemné čtení, ale v zásadě i v dílčí vítězství (nižší lokální teploty ve světě s vyššími teplotami) by šlo v ruku v ruce s mnoha úskalími (nižší srážky, sucho, neúroda) pro stamiliony lidí. Pořád navíc platí, že majorita atmosféry Země by shromažďovala více energie – takže extrémy počasí bychom si v Evropě užívali i nadále

Zastavení či výrazné zpomalení Golfského proudu tedy věru není zrovna výhrou ani v celkovém kontextu globálních proměn. A platí to tím víc, že pesimistické scénáře naznačují možný kolaps proudu již po polovině tohoto století. A pokud se neobjeví studie navrhující (jako ve Futuramě!) házet do vody obrovskou kostku soli, nezdá se, že bychom cokoliv z toho mohli zpětně zvrátit.

[Marcela Janků, Ladislav Loukota]

Víc stromů by se nám hodilo jak na zpomalení změn klimatu… Tak možná jednou i na otop!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

5 komentářů: „Zastavení atlantské cirkulace by ochladilo Evropu o 3,4 °C

  • 08. října 2021 (12:12)
    Permalink

    My answe is: Vertikální zemědělství a srát na klima.

    Reagovat
  • 08. října 2021 (15:53)
    Permalink

    PROTO TAKY VYHODILI DO VZDUCHU TEN VRT V MEXICKÉM ZÁLIVU…ŽÁDNÉ NÁHODY..

    Reagovat
  • 08. října 2021 (21:35)
    Permalink

    K razantnímu zpomalování Golfského proudu došlo v roce 2011, kdy do vod Mexického zálivu uniklo ohromné množství ropy. Američani v zájmu úspor do ropné skvrny vypustily uměle vyrobené bakterie Synthia. Bakterie zaúčinkovali a zbytky ropy se rozptýlili v oceánu. Golfský proud funguje tak, že v určitých hloubkách po sobě proudy rozdílné teploty kloužou v protisměru díky rozdílné hustotě. Problém vznikl tím, že ropa se v oceánu rozptýlila a proudy místo hladkého klouzání se začali mísit a vířit. Navíc se nová americká bakterie vymkla kontrole a v posledních letech velkou část Mexického zálivu proměnila v mrtvou zónu. Synthia začala zabíjet ryby, zvířata i lidi v okolí zálivu a její účinky se začínají projevovat ve stále větší vzdálenosti od zálivu. Je zasažen i západ Afriky. Odborníci, kteří se snažili bít na poplach byli zatím vždy umlčeni.

    Reagovat
    • 27. října 2021 (08:23)
      Permalink

      British Petroleum použil na ropnou skvnu 1,84 milionu galonu toxického dispergačního činidla Corexitu, nikoli vědecky vyvinuté bakterie Synthia. Většinu negativních účinků na zdraví lidí přicházejícím do styku s vodou z Mexického zálivu (z koupání, deště či pozření mořských plodů) lze vysvětlit masivním použitím vysoce toxického dispergačního činidla Corexit a v přírodě volně se vyskytující bakterie Vibrio vulnificus, která způsobuje vyrážky a další závažnější onemocnění a která se objevila ve zvýšené míře právě po ropné havárii. V Mexickém zálivu se však Vibrio vulnificus vyskytovala už od roku 1990 (včetně případů smrti na infekci), viz https://en.wikipedia.org/wiki/Vibrio_vulnificus.

      Reagovat
  • 09. října 2021 (16:27)
    Permalink

    Tak asi začne třetí světová o plyn a ropu !!!!!

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama