Velké psovité šelmy žily „po boku“ prvních hominidů

TLDR: Ačkoliv byli spíše sokové nežli bratři, různé druhy Homo se potkávaly s různými druhy „psů“ již velmi dávno. Naznačuje to studie čelisti objevené v Gruzií. Studie tuna.

Psovité šelmy na cestě

Psovitou šelmu z Kavkazu, která žila v Evropě po boku našich předků cca. 1,7 milionů let nazpět, popsali vědátoři v nové práci na základě fragmentů spodní čelisti tvora. „Eurasijský lovecký pes“ je tak dost možná nejstarším dokladem života hominidů a psovitých šelem tak trochu po boku.

Bacha – tenhle druh, nejspíše spadající pod Canis lycaonoides, není ani pes, ani vlk. Je to psovitá šelma podobně jako třeba hyeny šakali. Ty také nesou zjevné známky podobnosti k psům, ale do baráku byste si je asi nevzali. A z dobrého důvodu. Naši nejlepší přátelé domestikovaní psi jsou za snad víc jak 30 tisíc let skutečně velmi dobře adaptováni na život po našem boku!

Umějí číst naše emoce, umějí se typicky podřídit našim vrtošivým manýrům, a to byť mají čelisti velmi dobře uzpůsobené na trhání masa! Domestikace psů byl po ukočírování ohně právem jeden z klíčových okamžiků, kdy jsme začali ke svému prospěchu využívat do té doby zcela nezávislých jevů…

Ale vraťme se k našim psudohafanům!

Na domestikaci zapomeňte

Na „nové“ psovitých šelmáky z Kavkazu došel tým Saveria Bartolini-Lucentiho z analýzy objevů učiněných nedaleko gruzínského Dmanisi. Konkrétně průzkum zubu ukázal jen velmi malé opotřebení – takže asi patřil mláděti o hmotnosti odhadem kolem 30 kg. To není málo! Dospělý vlk může mít podobné rozměry!

Italští vědátoři proto postulují, že eurasijská šelma může být předkem psovitých šelem dnešní Afriky, kam se zatoulala postupně z východní Asie. Právě objevení na Kavkaze je z tohoto hlediska nejzajímavější. Byť v době jejich výskytu sotva po Zemi kráčel Homo erectus, takže o nějaké nám známé „domestikaci“ „moderními“ „lidmi“ nemůže být řeč, Kavkaz tradičně slouží jako cesta mezi východem a západem.

Zdroj: purnya232, Mauricio Antón/D. Lordkipanidze an Martínez-Navarro.
Zdroj: purnya232, Mauricio Antón/D. Lordkipanidze an Martínez-Navarro.

A lze předpokládat, že stejně jako jej využili psovité šelmy pro migraci do Afriky, a jako jej pak využili lidé i pro migraci z Afriky, prošli tudy i dávní hominidé!

To, že oba druhy mohly žít po boku, tedy neznamená, že vzájemně spolupracovaly – lze ale odtušit, že byly součástí stejného ekosystému. Na základě toho, co víme o Homo erectus, a co víme o psovitých šelmých, se autoři pouštějí i do poněkud odvážných úvah o tom, že oba druhy sdílely jakýsi „vnitro-kmenový altruismus“, což mohlo později pomoct sblížení Homo sapientů a vlků/psů. Nicméně, to je už poněkud divočejší spekulace.

Dílek skládačky

Stejně jako obvykle je dobré připomenout, že nový druh byl zkonstruován na základě pouhých fragmentů dochovaných ostatků. Na tom není nic špatného, naše znalosti anatomie jsou velmi dobré a není to tak, že by podobný zub & čelist mohly patřit úplně odlišnému druhu! Ale je dobré to vždy zmínit, protože jistá šance na chybu samože existuje

Ve výsledku práce především rozšiřuje naše poznání o postupném putování psích šelem po Zemi, takže z čistě vědátorského hlediska jde jenom o klasický dílek skládačky, jenž by asi bez spojitosti s hominidy nestál PíáRistům za řeč! Nicméně, právě ono spojení je prostě delikátně poetické

Naši předci kráčeli po téhle hroudě po tisíce a tisíce generací, a během nich potkávali i živočichy nápadně podobné našim dnešním hafanům! Ale šance na úspěšné spřátelení obou druhů (jinak, než v bříšku druhu druhého…) prostě přišla až s evolucí naší inteligence mrzkých 30 milénií nazpět!

Kdyby vývoj kognice přišel (geologicky) o trochu dřív, možná to mohli být Homo erectové a Canis lycaonoidové, kdo k sobě našel cestu. Dějiny se však neptají na „kdyby“ – až tak půjdete pohladit svého nejlepšího chlupatého přítele, vzpomeňte si, jak šíleně velké štěstí máte, že se vzájemně máte!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama