Těla obětí Vesuvu odhalila, že Římané jedli víc ryb než Římanky

TLDR: Analýza 17 ostatků z Herculanea odhalila překvapivě velké množství konzumace živočišných, rybích proteinů. Velké množství ryb ale nejedli muži a ženy ve stejném množství. Studie tuna.

Jste to, co jíte

Když na 24. srpna 79 n.l. zničila sopečná erupce město Vesuv Pompeje, místní obyvatelé nebyli jediní, kdo mohl oslavovat nad poklesem místní ceny nemovitostí (a populace). Katastrofa zpustošila i menší městečka Stabiae a Herculaneum. Ale tehdejší neštěstí naštěstí nebylo nadarmo! Analýza těl obětí z posledního zmíněného sídliště nyní vrhla jasnější světlo na složení římské stravy!

Charakter pohromy samozřejmě nezachoval z obsahu žaludků nic moc (spíše tedy nic než moc). Stravování se však podepisuje na celém těle, nikoliv jenom aktuálním obsahu bachoru – přeneseně řečeno: jste to, co jíte. Vědátoři z University of York pod vedením Silvia Soncin se tak jali prostudovat ostatky 17 ze 340 lidí, kteří byli odkryti právě v lokalitě Herculanea. Celkově studovali autoři 11 mužů a 6 žen.

Složení stravy lze usuzovat z izotopů uhlíku a dusíku v aminokyselinách v kostních pozůstatcích obětí. Ty naznačují například to, jestli nebožtík holdoval více proteinům (bílkovinám) nežli jinému typu jídelníčku. Vědátoři tak především zjistil, že muži v Herculaneu jedli asi o 50 % více bílkovin z mořských plodů než ženy. Oproti tomu ženy získávaly větší podíl bílkovin ze suchozemských zdrojů – tedy zvířat, ovoce a zeleniny!

To obecně naznačuje, že muži měli častější přístup k rybám a mořským plodům. Uvážíme-li, že Herculaneum leží při moři, a rybáři jsou spíše mužského pohlaví, jde vlastně o nepříliš šokantní závěr. Ryby jsou nicméně také cennější komoditou, takže sekundárně práce naznačuje také na složení stravy dle (v Herculaneu, a římské společnosti obecně) typicky nižšího ženského společenského postavení.

Což vlastně také není zase takový šok…

Středomořská dieta

Je samože pravdou, že výsledky nelze automaticky generalizovat na celou starověkou Itálii. Je možné, že mimo Herculaneum, potažmo mimo Neapolský záliv, byl jídelníček Římanů odlišnější. Přinejmenším pro osady v okolí Vesuvu je ale nadmíra ryb přesto trochu překvapivá. Proč?

Doposud se totiž předpokládalo, že římská strava se (nehledě na rozdíl mezi pohlavími) skládala převážně z obilovin a rostlinných produktů, a jen malého množství živočišných produktů a ryb. Nynější odhalení toho, jak moc si Herculanejší muži dopřávali rybičky, je ale podstatně vyšší než třeba to, jak velké množství rybích produktů zkonzumovaly populace Středomoří ve 20. století. Jinými slovy: Herculanejší muži (a možná i Římané obecně) jedli víc ryb než středomořské populace v moderní éře!

Zdroj: Pixaby, MaxPx, vlastní
Zdroj: Pixaby, MaxPx, vlastní

To ale neznamená, že by si k rybě přikusovali jinou rybu. Strava v Neapolském zálivu obecně zahrnovala také chléb, olivový olej, drůbež, divokou zvěř (zmíněn byl kanec), ovoce a zeleninu a samozřejmě taky ony ryby. Vzhledem k přímořské lokalitě osady by vlastně bylo překvapivé, kdyby tu ryby byly v zanedbatelné.

Nález přitom sympaticky koreluje i s tím, co se ví o stravování v Pompejích z archeologických vykopávek – vzpomenout lze na odhalený „stánek s rychlým obžerstvením„, takzvané thermopoloum, který byl objeven v roce 2019.

Je to však vůbec poprvé, bylo možné úvahy nad stravováním & objevy obžerstvovacích zařízení přímo prokázat i na tělech tehdejších obyvatel regionu. Klasicky tedy lze říct: doposud jsme to tušili; nyní to již víme!

Svým způsobem nesmrtelnost

Třeba z onoho thermopolia se sice můžeme dopídit, co místní jedli – ale nevěděli jsme, v jakém poměru to jedli, a jak moc se lišilo, kdo co jedl. To, že tak nyní můžeme prokazatelně odhalit rozdíly ve stravování mezi muži a ženami, nám říká víc než jen to, že „jestli středomořskou dietu, duh!“ Ukazuje nám to další nuance římské (přinejmenším tedy té lokální) společnosti, doby a tehdejšího života!

Katastrofa v Pompejích nám tak paradoxně zakonzervovala víc, než jen sérii dojemných/srandovních (dle toho, jak moc máte rádi černý humor) příběhů lidí prchajících před pyroklastickým mračnem. Zakonzervovala celou svou periodu pro naši dobu, abychom si i my dnes mohli užít informací o tom, jak lidé před námi mohli vlastně žít! A i když to asi Pompejany a Herculanejany příliš nepotěší, v jistém specifickém smyslu slova jim erupce Vesuvu dala nesmrtelnost (bohužel pro ně samotné nikoliv v tom doslovném)!

[Ladislav Loukota]

Víc o římských fastfoodech taky ve videu tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama