Ztráta paměti vlivem Alzheimera zvrácena u hlodavců

TLDR: Obnovení chemické balance ve „stárnoucím“ mozku může dojít i na obnovení funkce vzpomínek. Právě tohoto dosáhla terapie virovým vektorem! Studie tuna.

Nemoc stáří

Britští vědátoři z Cambridge a Leeds dosáhli u zvířátek něčeho, o čem sníme už po generace – zřejmě totiž úspěšně obrátili degradaci paměti v souvislosti s Alzheimerovou chorobou! Jde sice o další objev, který si zatím škudlí myšáci jenom u sebe – ale mohl by vést k potenciálním terapiím aplikovaným i u lidí!

Pokud jste si včera nebyli pro občanku, existuje určitá šance, že vás malinko tíží nevyhnutelný prospekt stáří a smrti. Jedním z důvodů jsou i neurodegenerativní poruchy, zejména klasický Alzheimer, kteří dovedou pořádně ukrojit z kvality života v (typicky) seniorském věku. Naše vzpomínky jsou to, co z nás dělá… nás. A postupné ztrácení vzpomínek je tak svého druhu horší osud než nevyhnutelná smrt! Nově vyvíjené terapie, které stále přesněji přicházejí na kloub povaze toho-Němce-co-krade-věci, by však mohly konečně za touto úzkostí učinit šmytec.

Pro novou studii výzkumníci identifikovali terapii již obecně schválenou pro použití u lidí, který inhibuje tvorbu perineuronálních sítí alias PNN. To jsou mimobuněčné struktury, které se můžou nacházet kolem neuronů jako jakési lešení – a obvykle plní prospěšnou roli pro regulaci plasticity našeho mozku.

Objevením PNN v mozku vlastně končí období divoké dětské plasticity, čímž dojde naopak na zvýšení výkonu mozku. V určitém věku ale postupný pokles 6-sulfátových chondroitin sulfátů v mozku z prospěšných PNN dělá neprospěšné PNN, poškozuje proces vytváření vzpomínek, a přispívá tak i k projevům neurodegenerativních šlamastik.

Když však byla pokusným hlodavcům podána sloučenina inhibující PNN, došlo na zlepšení paměti v pokročilém věku!

Suplement pro mozek

Autoři práce sáhli po terapii spočívající ve virovém vektoru, čili využití neškodného viru jakožto nositele nějaké informace – v tomto případě úkolů, které vedou k navýšení 6-sulfátových chondroitin sulfátů v mozku a tak obnovení utváření paměti i usměrnění PNN struktur!

To možná pro někoho zní děsivě, ale virové vektory se používají v řadě jiných aplikovaných terapií, včetně mnoha covidových vakcín… OK, nejsem si teda jistý, nakolik tohle některé lidi uklidnilo, ale faktem je, že prakticky u žádného pokročilého léčiva nelze jaksi vyhovět všem kritikům pokročilejších terapií, než jsou byliny z babiččiny zahrádky. Popojedeme tedy na jiné otázky – třeba to, jak se hergot testuje paměť hlodavců?

Aby autoři prozkoumali roli chondroitin 6-sulfátu při ztrátě paměti, upravili geneticky nejprve pokusné hlodavce, kteří sami o sobě produkovali jenom malé množství této sloučeniny. Tím došlo na simulaci stárnutí mozku tak, jak ji dnes chápeme. U těchto myšáků se tak už v 11 týdnech věku projevily známky předčasné ztráty paměti. Jeden z testů to třeba ověřoval na schopnosti myšáka rozpoznat nějaký předmět. Myš byla umístěna na začátek bludiště ve tvaru písmene Y a ponechána, aby prozkoumala dva stejné objekty na konci dvou cestiček.

Zdroj: Harold the Meme, vlastní
Zdroj: Harold the Meme, vlastní

Nakonec byla z bludiště vyjmuta a poté opět umístěna do stejného bludiště, ale tentokrát se v jednom rameni nacházel nový objekt, zatímco v druhém byla kopie opakovaného objektu. Vědci měřili dobu, kterou myš strávila zkoumáním každého objektu, aby zjistili, zda si zapamatovala objekt z předchozího úkolu. Není to dokonalá metoda, ale u starších myší byla statisticky vyšší pravděpodobnost, že budou „známý“ objekt zkoumat déle.

Zvýšení hladiny chondroitin 6-sulfátu pomocí virového vektoru však ve stejném testu obnovilo reakcí dobu – tedy nejspíše i jejich paměť a plasticitu – na úroveň podobnou zdravým myším!

Jenom jedna studie

Alzheimerova nemoc má samozřejmě řadu dalších problémů a úskalí, které jedna studie nemůže vyřešit. Ne snad, že by na nic nepracovaly studie jiné! Je ale dobré si vyjasnit, že titulek tohoto artiklu je bombastický jen na první pohled. Není to vyléčení smrti, není to vyléčení Alzheimera. Je to vyřešení jednoho dílčího problému… A jen zatím na pokusných zvířatech.

Virové vektory ale můžou jako kurýři sloužit poměrně snadno i u lidí – pokud vás někdo nažihadloval AstraZenecou nebo Sputnikem V, víte to i sami na sobě. A ztráta paměti je v případě stařecké demence tak nepříjemnou šlamstikou, že se nelze přít o benefitech potenciální terapie. Pokud samozřejmě dobře dopadnou další testy metody. O své úzkosti ze stáří tak jen tak nepřijdeme – ale naděje na jejich řešení je přesto mírnou útěchou!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama