TLDR: Zkamenělý trus alias koprolit ukázal zřejmě dávné předky podřádu brouků Myxophaga z kritické fáze evoluce hmyzu. Studie tuna.

Výkaly namísto jantaru

Kdysi v éře pozdního triasu se na území, které se jednou bude zvát „Polsko“, nějaký dinosaurus napapal řas – a promptně na to hodil bobek. Pro tohohle biočicha šlo o den jako každý jiný. Nová vědátorská studie ale z jeho dávného koprolitu rozlouskla víc o evoluci hmyzu! Výzkumníkům se totiž podařilo ve zkamenělém výkalu odhalit celou plejádu nestrávaných brouků!

I když možná máte hmyz za otravnou letní nepříjemnost, evolučně i ekologicky jde doslova o zázrak života! Mnozí hmyzáci nejenže plní řadu klíčových rolí pro chod zbytku přírodního světa (klasicky: opylování rostlin; méně klasicky: jsou potravou pro vyšší biočichy), ale na povrchu téhle planety byli jejich předci dávno před prvními obratlovci! Evoluční příběh hmyzu je ale do značné míry stále neznámý – kosti hmyzu se nám totiž dochovávají o to hůře, že hmyz žádné klasické kosti nemá…

Hmyz se nám samozřejmě nějak zachovat může, typicky se v tomto ohledu skloňuje jantar, tedy někdejší stromová pryskyřice. Tuhle srandu znáte i z Jurského parku. Ale stejně tak může hmyzáky konzervovat i exkrement. Ten už, bohužel, Hammond ve filmu na své holi nenosil.

To byla ale chyba! Švédský tým s přispěním mezinárodních kolegů z dávného „polského“ koprolitu dovedl přesně rekonstruovat trojrozměrný tvar a podobu dávného brouka, který pojmenoval Triamyxa coprolithica.

Po důkladné analýze vědátoři zařadili nový druh brouka do vlastní čeledi Triamyxidae.  Vzhledem k určitým podobnostem mají podezření, že brouci jsou vyhynulou odnoží malého podřádu brouků, známého jako Myxophaga, jehož fosilní záznamy jsou řídké.

Moderní následovníky Myxophaga můžete furt objevit v zelených řasách, typicky nacházejících se v blízkosti vody. Nojo, ale k čemu nám tenhle hmyzák v pochopení evoluce je?

Vítaná příloha

Epocha triasu je obecně považován za klíčové období pro evoluci hmyzu, ale pokud už se podaří najít zkamenělé ostatky hmyzáků, jde jenom o 2D pozůstatky. A vzorky z jantaru jsou typicky mnohem mladší – pryskyřice byla tehdy ještě relativně méně rozšířený evoluční vynález. Vzhledem k odolnému a drobnému tělu měli brouci zřejmě ve srovnání s jiným hmyzem větší šanci přežít cestu dinosauřím bachorem. Tvorové s měkčím tělem by se snadno rozložili.

Tuší se, že koprolit má původ u dvoumetrového dinosaura jménem Silesaurus opolensis. Ten svačil primárně rostliny – ale pokud zblajzl spolu s nimi hmyzáky, šlo i vítané zpestření pokrmu. Křupavé překvapení bylo takovou prehistorickou obdobou Kinder vajca!

Podstatnější než dávný jídelníček bylo klasické zastřelování metody – koprolity by mohly být vynikajícím oknem rozevřeným dokořán do rané evoluce hmyzu! Pokud nám u jednoho dávného druhu napomohli odhalit potenciální předky jednoho dnes rozšířeného druhu, můžou detailnější analýzy dalších koprolitů udělat totéž pro druhy další!

Jasně, ani koprolity nejsou dokonalé – druhy bez tvrdších částí nám dinoši nejspíše doslova strávili. Ale přesto se zřejmě můžeme těšit na relativní boom v poznání prehistorického hmyzu!

Nekonečný příběh?

Tolik k minulosti – ale jak moc se bude hmyzákům dařit v budoucnosti, je stále otevřené téma. Nebudu teď závěrem vytahovat detailněji témata jako „úbytek včel“ (je to složitější – někde ubývají, jinde přibývají) nebo úbytek hmyzu obecně (totéž), ale lze rozhodně říct, že při ochraně přírody bychom neměli myslet jenom na slony, žirafy anebo stromáky! Mnoho druhů hmyzu totiž potřebujeme přímo či nepřímo zrovna tak, a to byť nejde o druhy zrovna roztomilé pro naše subjektivní smysly.

Příběh hmyzu bude na naší planetě ostatně pokračovat s námi či bez nás – případný rapidní pokles populací hmyzu je tak spíše komplikací pro náš vlastní příběh, než pro příběh jiných druhů…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]