Mozkovou aktivitu je poprvé možné sledovat dálkově

TLDR: Nikoliv jen v MRI, ale i po celý den při běžné činnosti umožňují sledovat mozek nové implantáty z Kalifornie. Studie tu.

Neuroimplantáty zasahují

Čipy v mozku, to je (zvláště dnes s hoaxy kolem očkování) obava pro mnohé lidi. A právě ty jistě potěší dnešní zpráva!

Implantáty, které sledují vaší mozkovou aktivitu a přes bluetooth ji posílají vašemu lékaři – zní to trochu jako hudba budoucnosti (a nebo zápletka z nějakého dystopického sci-fi, kde vláda kontroluje myšlenky obyvatel). Tenhle vynález vědátorů z Kalifornské univerzity v San Franciscu je ale skutečný, a mohl by pomoci celé řadě lidí kteří trpí neurologickými a psychickými onemocněními.

Obvykle se o těhle srandách mluví jako o něčem pro vzdálenou budoucnost. Ale neuroimplantáty se používají už nějakou dobu například při léčbě Parkinsonovy nemoci. Při této nemoci dochází k degeneraci a odumírání mozkových buněk. To má za následek „chaotické“ signály z mozku, které způsobují záchvaty, třes, bolesti apod.

Neuroimplantáty ale mohou pomoci léčit některé z těchto příznaků pomocí tzv. hloubkové mozkové stimulace (DBS – Deep Brain Stimulation). Při DBS pouští neuroimplantáty do mozku slabé elektrické pulsy, které vyruší chaotické signály mozku a pomáhají léčit příznaky Parkinsonovy nemoci. Zajímavostí je, že nikdo zatím přesně neví, jak hloubková mozková stimulace přesně funguje.

Ale třeba to zjistíme i pomocí metody nové studie!

Zdroj: Hannah Hillam/Buzzfeed, vlastní
Zdroj: Hannah Hillam/Buzzfeed, vlastní

Mozek na bluetooth

Ro'ee Gilron, PhD
Hlavní taťka Šmoula této studie, Ro’ee Gilron. Zdroj: UCSF

Hloubková mozková stimulace má rozhodně potenciál i pro léčbu jiných poruch než je Parkinsonova nemoc, například chronické deprese, obsedantně kompulsivní porucha (OCD), Tourettův syndrom apod.

Problém ale je, že nastavit správnou intenzitu elektrických pulsů, které neuroimplantáty do mozku posílají, je komplikované. Často to vyžaduje opakované návštěvy lékaře a operace. Vynález vědců ze San Francisca by ale mohl s tímto problémem pomoci.

Implantáty které vyvinuli totiž dovedou sledovat aktivitu mozku v průběhu celého dne a data která nasbírají posílat přes bluetooth. Neurolog tak může tyto data analyzovat a lépe nastavit intenzitu elektrických pulzů, které implantáty do mozku vysílají.

Kontinuální skenování mozku by také mohlo umožnit lépe odhalit konkrétní nervové signály, které například vedou k záchvatům. Neuroimplantáty by tak mohly tyto specifické signály rozpoznat a vysílat elektrické pulsy do mozku pouze ve chvílích kdy to je potřeba!

Neuroimplantáty jsou přes bluetooth napojené na přístroj, který posílá naměřenou mozkovou aktivitu do počítače. Zdroj: Gilron et. al, 2021

Etika, etika, etika…

Jénže, jak už to bývá s novými vynálezy, které se nám hrabou v mozku, má to řadu etických problémů. Někteří pacienti se například obávají narušení soukromí, když bude jejich mozková aktivita neustále nahrávána a odesílána přes internet. Můžeme nad podobnými obavami mávnout rukou jako nad nesmyslem, ale tím jenom přiléváme oheň bagatelizaci takových strachů a posíláme podobné lidi do náruče dezinformací…

Podle autorů studie zneužití jejich implantátu ale (zatím) nehrozí. Neuroimplantáty, které vyvinuli totiž dovedou zatím pouze rozeznat normální a „nenormální“ aktivitu mozku. Nemají ale zdaleka takové rozlišení, aby dokázaly například číst myšlenky tak, jako je tomu třeba v případě implantátů Neuralinku. Ty se již podařilo nastavit tak, že dovedou např. naučit poznávat konkrétní „myšlenky“ v případě, kdy dojde na spárování mozkové aktivity a vizuálního vjemu (člověk vidí auto = mozkem projde specifická vlna = je jasné, že ona vlna reprezentuje auto).

Kalifornští vědátoři ale nejsou zdaleka jediní, kdo se zabývá neuroimplantáty a propojením mozku se strojem. Nedávno jsme například psali o Elonu Muskovi a jeho Neuralinku, který umožnil opici hrát telepaticky ping-pong.

Budoucnost neuroiplantátů jako v Cyberpunku je tak možná blíže než se zdá. A s ním jsou pro mnohé blíže i obavy a etická úskalí!

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama