Elon Musk ukázal opici, která hraje díky jeho čipu videohru

TLDR: Mozkový implantát Neuralinku pokročil zase o kousek kupředu, jeho hlavním úspěchem je ale pilování toho, co tu již delší čas bylo. Video zde.

Cesta do nitra opičákovy duše

Společnost Elona Muska jménem Neuralik pokračuje ve svém vývoji miniaturizovaných mozkových čipů. Minulý pátek zveřejnila video, ve kterém ukazuje nejnovější pokrok ve formě opičky, jež díky čipu dovede bezkontaktně hrát videohru Pong. Pro laiky to možná vypadá hrozivě – ten skutečný pokrok je ale očím diváka skryt.

Co ony oči vidí, je makak jménem Pager (lol), který ovládá kurzor pomocí implantátu využívajícího 1024 mikroelektrod. Na implantaci došlo několik týdnů před pořízením videa, dokonce je možné ještě vidět, že srst kolem místa řezu zatím kompletně nezarostla. Přesto je opička schopna bez problémů ovládat hru v Pongu ještě pomocí svých myšlenek. K hraní sice opičáka Pagera vědátoři Neuralinku museli motivovat pomocí mňamek, ale jak vidět, opičák principy hry chápe bez nejmenších problémů.

Novinkou je skutečnost, že implantáty byly do Pagera umístěny dva – jeden se nachází v levém motorickém kortexu (který také ovládá pohyb levé ruky) a druhý do kortexu pravého (u kterého platí totéž, jen naopak). Lepší a detailnější skenování umožnilo nejen lépe detekovat aktivitu neuronů a neuronových sítí v mozku, ale také lépe odhadnout jejich budoucí chování.

Přes modelování vztahu mezi různými vzorci mozkové aktivity tak vědátoři Neuralinku mohli vytvořit model, jenž odhaduje směr a rychlost zamýšleného pohybu. Tento pohyb je následně přetlumočen do (Mind)Pongu, kde ovládá herní dění.

Neuralink toto neprovedl jen tak z hecu – makak původně hrál Pong běžně pomocí joysticku, a až z toho, jak se mu při tom rozsvěcovala mozková činnost, se strojové učení naučilo i schopnosti pro ovládání bez rukou. Implantace u makaka naznačuje, že testování u lidí je nedaleko, to však Neuralink slibuje už téměř dva roky. Ty hlavní detaily kolem Linku jsou totiž spíše čímsi, co není na první pohled vidět.

Ale mrkněte nejprve na ty detaily…

Snadné jako facka

O nejnovější demonstraci lze ve výsledku napsat prakticky totéž, co platilo pro kyberprasata vloni: impresivní pokrok, který přináší průlom v rámci aplikace, nikoliv technologie. Jinak řečeno, podobné implantáty a jejich převedení do nějakého programu (ať už hry, nebo třeba kurzoru myši v prohlížeči) známe už ze dřívějška. A není jich málo. Mnohé podobné srandy uměly totéž a vícejiž roky nazpět. Tři roky zpět ostatně paralyzovaní lidé již v praxi mohli ovládat kurzorem myš a brouzdat tak po netu! V čem je tedy Neuralink nový?

Především ve zjednodušování technologie. Dosavadní experimentální pokusy (včetně těch u lidí) s mozkovými čipy byly laboratorní experimenty týmů z univerzit. Neuralink je společnost, která chce čipy prodávat komerčně. To znamená, že obrušuje hrany tak, aby byla technologie co nejsnáze dostupná a využitelná.

Přenos dat z mikroelektronek probíhá pomocí Bluetooth párování. Takže váš čip je možné napojit na cizí hru stejně jednoduše… jako třeba váš telefon na Bluetooth bedýnky patřící rozvrkočenému opilci v nočním nonstopu. Navíc čipu a přenosové technologii scházejí přebytečné periferie. Jinak řečeno, Pagerovi netrčí z hlavy dráty, které by v reálu nejspíše odlákaly potenciální zákazníky podobné technologie. Díky tomu, že si implantát vystačí bez externích zdrojů dat i napájení, působí technologie mnohem použitelněji pro případné využití u lidí.

Podobné naučení se predikci pohybu z pohybu reálného je navíc pořád výzkumem, který je nepoužitelný například pro paralyzované pacienty. Protože u nich se nemá mašina na kom vytrénovat. Lze odtušit, že další budování dat toho, jak se mozky v průběhu chovají, to časem změní. Ale nynější výzkum takovou změnou ještě rozhodně není.

Zdroj: Neuralink, Ubisoft, vlastní
Zdroj: Neuralink, Ubisoft, vlastní

Mírný pokrok v aplikaci

Neuralink se rovněž chvástá tím, že 1064 elektrod je zatím nejvyšším dosaženým počtem – do schválení technologie u člověka je však toto číslo relativně méně významné. Ačkoliv vlasovité mikroelektrody, kterých Link využívá, působí rozhodně jako něco použitelného u lidí, reálně se to zatím nevyzkoušelo. Ani největší hraní Pongu pomocí opičího mozku tedy stále nedosáhlo toho hlavního, co Neuralink slibuje již dva roky.

Shodou okolností v posledních dnech také slavíme pět let od prvního přistání Falconu 9 na mořské plošině – lze tedy říci, že Elon Musk rozhodně dovede mnoha svým slibům jistě dostát. Jestli se však podaří k lidským testům přikročit ještě letos, nebo bude Neuralink pár let předvádět podobné opičárny, se teprve ukáže.

 [Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama