Starověké ničivé zemětřesení Kréty mohlo mít odlišný původ

TLDR Namísto jednoho superničivého zemětřesení mohlo jít o sérii běžných zlomů. Nešlo by ovšem o nic méně ničivý výsledek. Studie tuna.

Krétská šlamastika

Představte si, že žijete na starověké Krétě. Víno, olivy, Slunko! Časně ráno 21. července roku 365 musíte vstávat, abyste poklidili domácí zvěř, než vyrazíte chytat bronz (a melanom) na pole. Když v tom se… země začne divoce třást! Gratuluji, máte právě z první ruky šanci prožít zemětřesení, které v roce 365 našeho letopočtu zasáhlo celé Středomoří, a jen na Krétě zřejmě zdevastovalo téměř všechna lidská sídliště! Proč jste jen, vy kréťani, chtěli žít na Krétě?

Nejde samože o fikci. O zemětřesení z roku 365 máme samozřejmě bohatou kolekci informací od historických kronikářů. Takovou věc, jako ničivou vlnu tsunami, která třeba na Nilu přepravila lodě až 3 kilometry do „vnitrozemí“, nelze přehlédnout! Nicméně, část historiků si není přesto jistá, jestli tehdejší obyvatelné nezanesli do záznamů z roku 365 vícero různých zemětřasů ze stejného období. Nejen lenost, ale i tehdejší soupeření mezi křesťanskými a pohanskými náboženstvími mohlo ovlivnit dobový zápis. Existence ničivého zemětřesení v daném roce jevšak pořád prostě historický fakt, i pokud mohlo dojít na otřesy také v jinou dobu.

Co je rovněž méně jasné, je původ epicentra. Všeobecně se má za to, že otřesy měly svůj původ v oblasti Kréty. #duhA naznačují to i poměrně jasné geologické důkazy – především skutečnost, že Kréta je lemována rozsáhlými pobřežími „vyzvednutými“ do výšky několika metrů. Z uhlíkové datace zdejších korálů, které se najednou ocitly na souši, se tak tuší, že Kréta se „čas od času“ ocitne o zhruba 10 metrů výše než byla krátce před tím. A opakuje se to samozřejmě jednou za X tisíc let (X má možná hodnotu kolem 5).

Z toho lze odhadnout i sílu zemětřesení, které by to doprovázelo, z čehož lze zase odhadnout výslednou tsunami. Ta koresponduje s písemnými záznamy potopených měst a všeobecného pozdně starověkého zmaru. Hotovo, dvacet, můžeme si počkat na Nobelovku za historii!

Ale moment – co přesně vyvolalo ono zemětřesení? Uvážíme-li, že původce je Kréta, je pachatelem poměrně jasně egejská subdukční zóna, ve které se Kréta nachází. Osud (a desková tektonika) tomu chtěly, že Africká deska se postupně podsouvá pod Egejskou desku a to rychlostí zhruba 5 cm ročně. Egejská deska je de facto součást Euroasijské desky, tedy i toho, na čem teď stojíme (ležíme, sedíme) my. Ale která část této zóny – a jak často – otřesy tedy vyvolává?

Nová práce tohle řešení komplikuje

Zdroj: Public Domain, Darkimages08/CC BY, vlastní
To nahoře je ve skutečnosti mínojská kultura, která existovala o 2 tisíce let dříve, ale meme je stále platné i pro ně.
Zdroj: Public Domain, Darkimages08/CC BY, vlastní

Occamova břitva

Tým Richarda Otta totiž podotkl, že zemětřesení z roku 365 je mezi jinými podobnými třasy v daném regionu poměrně unikátní. Obvykle se subdukční regiony (tam, kde se jedna deska podsouvá pod druhou) totiž vyznačují odlišným terénem, než jaký vidíme v okolí Kréty. Nacházet bychom měli větší než pozorované rozšíření zemské kůry – a geologové se proto domnívají, že za zemětřesení byl odpovědný doposud neodhalený „superzlom“ někde na jih od Kréty.

Víme však, že v okolí Kréty existuje i série zcela normálních (a dobře známých) zlomů, které by mohly disponovat menší energií – co když byl taktoobraz zemětřesení z roku 365 nafouknut, a skutečně došlo na historickými zápisy dané „spojení“ více jiných zemětřasů do jedné fiktivní události? Ottův tým se to pokusil ověřit na novém shrnutí analýzy vyzdvižených korálů z osmi lokalit na Krétě, což vědátorům poskytlo 32 nových údajů o jejich stáří.

Tato data byla následně srovnána s daty geologickými i historickými, a ukázalo se, že… na vyzdvižení pobřeží v okolí Kréty nejspíše došlo ještě před zemětřesením z roku 365! Pokud je to pravda, je zjevné, že i normální otřesy zcela běžných zlomů (nikoliv mýtický „superzlom“) mohly způsobit podobné vyzdvižení. To znamená, že zemětřesení z roku 365 mohlo být o něco méně silné, ale pořád jaksi víme, že došlo na sérii zbořených měst a tsunami, takže nebylo ani přehršle slabé.

Podstatné je, že pokud za dílčí jevy, jako vyzdvižené pobřeží,mohou obyčejné zlomy, zavinily zřejmě také zemětřesení z roku 365. Tím se zvyšuje šance, že tragická událost z roku 365 by sama nebyla dílem neodhaleného „superzlomu“, ale obyčejným jevem pramenícím ze zlomů běžných.

To by nám napovědělo i více o tom, co tento region může čekat v budoucnu!

Vyzdvižený terén na Krétě. Zdroj: CC BY/Mikenorton

All of this has happened before…

Zemětřesení se totiž v průběhu času bude opakovat. A poté znovu. A znovu! Jen máloco je v historii Země tak přesné, jako katastrofy pramenící z našeho aktivního jádra. A pokud se na to jako ubohé uhlíkové formy života na povrchu chceme lépe připravit (a umírat v menším množství), hodí se vědět, co je původcem těchto šlamastik. Třeba protože v okamžiku, kdy detekujeme varovné signály u běžných zlomů, nad tím nemávneme rukou s tím, že „skutečná hrozba by musela pocházet od „superzlomu“ někde jinde!“

Je samože nutno dodat, že Ottova práce prozatím není, jak se říká, vytesána do kamene. Autoři sami mluví o tom, že bude potřeba klasické ověření jiných výzkumníků a jejich závěrečného (potenciálního) konsensu, než budeme moci jasněji říci, co (ne)způsobilo sérii problémů okolo Kréty v roce 365. Jak již zaznělo, sama hypotéza, že zemětřesení z roku 365 mohlo být spojením vícero událostí, není nová, a historici si s ní pohrávali již delší čas. Avšak důkazy pro tu, či onu, verzi zatím nemáme

Navzdory obecnému přesvědčení, že geologie není žádná věda (zdravím #thebigbangtheory), by nám právě geologie (jako jedna z nejstarších věd) mohla ony důkazy definitivně poskytnout! Jen bude nutno posečkat si na replikaci Ottovy práce! Ale nenechte se mýlit – pokud se i ukáže, že zemětřesení z roku 365 bylo relativně méně silné, neznamená to, že váš avatar poklízející ráno 21. července toho roku zvěř je v suchu. Potvrzení Ottovy hypotézy by ukázalo, že region se vás snažil zabít nikoliv jednou za X staletí, ale rovnou několikrát po sobě v krátké době!

A to je něco, co byste měli mít na paměti, kdybyste se jednou chtěli na skutečnou Krétu podívat nebo i přestěhovat!

[Martin Žídek, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama