TLDR: Geochemické důkazy silně naznačují, že indický kráter Luna vznikl vlivem dopadu kosmického tělesa. Je-li tomu tak, šlo by o největší dopad za 50 000 let. Studie tuna.
I když nás Armageddon učil jinak, drtivé kosmické dopady nejsou fskutečnosti tak velkým globálním problémem! Nejenže na ně dochází setsakra zřídka – tělesa větší než 10 kilometrů se s námi srazí jenom jednou za 250 až 500 milionů let – ale navíc máme solidní představu, jak by se jim dalo zamezit. Naproti tomu sopky jsou nejenom častější původce vymírání, tak se s nimi Bruce Willisem a atomovkami bojuje o dost hůře…
Nic z toho nicméně nemusí znamenat, že budeme mít setsakra smůlu a ničivý šutrák na nás může spadnout za našich životů! Tak, jako se zřejmě stalo před 4000 lety v Indii!
Drtivý pralaya
Na území západní Indie leží kruhová struktura o průměru 1,8 km, která je (po nedaleké osadě) pojmenovaná jako Luna. A nová studie došla na základě jejího geochemického složení k tomu, že se pravděpodobně jedná o impaktní kráter. Pokud se její závěry potvrdí, mohlo by se jednat o doklad ničivého dopadu, který proběhl před 4000 lety… Tedy již během existence lidské civilizace!
Potenciální kosmický původ Luny není tématem poprvé. Vědátoři již dlouho předpokládali, že struktura útvaru by mohla být kráterem po dopadu meteoritu – chyběly k tomu ale ty protivné důkazy.
Nyní však podrobná analýza vzorků zdejších hornin přinesla důkazy o přítomnosti sklovitých vezikulárních úlomků impaktní taveniny bohatých na železo. Ty jsou přitom typickým průvodním jevem právě při dopadu těles z vnějšího vesmíru. A to není jediný potenciální důkaz!
Ještě uvidíme
Práce také odhalila velké množství železa, stejně jako minerálů jako wussit, irshsteinit, hercynit a ulvospinel, které jsou dalšími známkami meteorického původu. Plus je tu také, však víte, skutečnost, že všechny tyto matroše se nalezly v kruhovém krajinném útvaru připomínajícím kráter!
K definitivnímu potvrzení teorie bude nicméně třeba najít také zbytky hornin roztavených dopadem meteoritu. To komplikuje skutečnost, že příslušné oblasti kráteru se nacházejí pod vodou – ale vědátoři plánují, že se k nim dostanou při budoucích výzkumech.
Pokud budoucí práce kosmický původ kráteru potvrdí, mají již nyní autoři solidní představu o tom, kdy a za jakých podmínek vznikl! Studie zpřesněné opticky stimulovanou luminiscencí ukázaly stáří kráteru přibližně 4 050 let… A průměr kráteru 1,8 km dává přibližnou představu o hmotnosti a energii dopadu, který musel způsobit silnou tlakovou vlnu a rozsáhlé lesní požáry v údolí Indu…
Vliv na člověka?
Zajímavé je, že právě kolem roku 1900 př. n. l., tedy téměř v době dopadu potenciálního meteoritu Luna, skončila vyspělá fáze harappské neboli protoindické civilizace! V té době se jednalo o mocnou civilizaci srovnatelnou s egyptskou a mezopotámskou — měla vlastní písmo, umění a vědou. Dnes je známo nejméně 1000 harappských osad. A jedna z největších osad, Dholavira, se přitom nachází těsně u struktury Luna…
To by mohlo naznačovat, že dopad mohl významně napomoci kolapsu protoindické civilizace, byť vzhledem k nepotvrzené identitě kráteru už nyní bohapustě spekulujeme. Navíc, byť na kolaps harappské civilizace reálně došlo, za příčiny úpadku je obecně považována změna klimatu, potažmo vyschnutí někdejší mýtické řeky Sarasvati. Změny v rytmu monzumových deštů mohly způsobit, že tento možný dávný tok katastrofálně proměnil svou podobu.
Byť nám mnoho informací chybí, nejde o přehršle tajemný kolaps, který by bylo nutno vysvětlovat zásahem shůry. Ale kdo ví, třeba měli lidé protoindické civilizace onu pověstnou smůlu, a vyžrali si statisticky relativně nepravděpodobný kosmický úkaz – a možná i kvůli tomu jsme dodnes fascinováni bludnými kosmickými kameny, které čas od času mohou způsobit Armageddon!
[Ladislav Loukota, JRN]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]