Čínská sonda (na)poprvé přistála na Marsu

TLDR: Přistávací modul Tianwen-1 dosedl v noci z pátku na sobotu na povrch. Číně se přistání podařilo hned na její první automatické misi k Marsu a dohání tak náskok USA. Oznámení zde.

Vábení Marsu

Jestli jste dnes neměli důvod připíjet někomu anebo něčemu rudým vínem, lander čínské mise Tianwen-1 („Nebeské otázky“) vám k tomu právě dal důvod! Ačkoliv jde o vůbec první meziplanetární misi pod hlavičkou Pekingu, Tianwen-1 se nejenom bezchybně podařilo v minulých měsících zachytit se na oběžné dráze Marsu, ale její lander nyní také přistál. Čína je vůbec první Zemí, která podobný kousek zvládla najednou při své první marťanské misi.

Ačkoliv objektivně letos smetanu popularity spojenou s Marsem slízne rover Perseverance a jeho vrtulníček Ingenuity, Tianwen-1 rozhodně také stojí za pozornost. Zlí jazykové by sice mohli říct, že mise tak trochu stojí na úrovni 70. let a původních amerických sondy Viking. Ale vzhledem k tomu, kterým Čína posílá sondy na Měsíc, a nyní i k Marsu, je evidentní, že americký autautomatický program velmi rychle dohání.

„Čína si vzala opravdu velké sousto,“ píše mi své shrnutí Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, „Jejich první samostatná meziplanetární mise je rovnou pětitunové monstrum, které má poměrně smělé úkoly.“ Jak pokračuje, největší díl mise Tianwen-1 tvoří orbiter, který při startu vážil lehce přes tři tuny. Ten by měl po dobu dvou pozemských let (jednoho marsovského roku) především snímkovat povrch Marsu, nebo měřit magnetické pole, či určovat chemické složení minerálů na povrchu.

Ale to skutečně zajímavé, co se s misí pojí, je právě (nyní již můžeme říct, že úspěšný) pokus o přistání!

Čínský lander v grafice. Zdroj: CCTV/China National Space Agency
Čínský lander v grafice. Zdroj: CCTV/China National Space Agency

Velké sousto

„Kdybych měl vybrat něco, co je na misi Tianwen-1 opravdu úctyhodné, pak bych řekl, že je to právě snaha o přistání,“ píše dále Dušan, „Troufnout si při meziplanetární premiéře na takový úkol opravdu vyžaduje hodně odvahy.“

Že se k tomu schyluje, naznačovala již před víc jak dvěma lety čínská mise na odvrácenou stranu Měsíce. Také zde si totiž lander musí do značné míry vystačit sám, byť jeho kontrola může  být s pomocí spojovací družice ještě relativně snadná. Na Marsu, který je od Země vzdálen typicky několik světelných minut, je však podobná korekce již nemožná. Zdejší přistání je tak dokladem vysoké technické vyspělosti a důvěry ve vlastní program.

„S přistáním v oblasti Utopia Planitia podaří se Čína po Spojených státech stává teprve druhým státem, jejichž výtvor přistál na Marsu a pak fungoval,“ pokračuje Dušan. Pravdou je, že pár let nazpět se o něco podobného vynasnažila třeba evropská mise Schiaparelli. Sonda nejspíše přistála, ale tvrdě. Sovětský či ruský program pak na Marsu nikdy úspěšně nepřistál. I to je doklad, jak složité přistání je.

Inu, geopolitické srandy stranou, k čemu však bude mise na Mars po vědecké straně?

Tianwen-1 - eoPortal Directory - Satellite Missions
Rover v kostce. Zdroj: CC BY/China National Space Agency

Závod o Mars

„Vozítko, jehož primární mise má trvat 90 marsovských dnů, je například vybaveno penetrujícím radarem,“ dodává Dušan, „Ten bude schopen určit geologické vrstvy až do hloubky 100 metrů.“

Na vědátorské výstupy si budeme muset zjevně ještě pár měsíců či let posečkat, což neplatí jenom o čínské, ale jakékoliv marťanské misi. Je ale zjevné, že Čína by ráda k Marsu vysílala sondy další, takže těch zjištění nejspíše bude přibývat. A možná nejen od sond.

Po roce 2030, kdy by Čína (plus mínus nějaký ten rok) mohla přistát s lidmi na Měsíci, bude totiž Mars dalším logickým cílem jejího programu. A ať už si o tom myslíte cokoliv, nelze rozhodně zastřít, že v rudém ovínění či naopak zcela střízlivě bude zajímavé nový závod o Mars sledovat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama