Broučci si od rostlin vypůjčili gen a obrátili jej proti nim

TLDR: Hmyz molice (whitefly) je schopen z listů rostlin (představ si rajče) získat gen, který rozbíjí obranné mechanismy této rostliny. Studie tu.

Na zelené frontě

Válka mezi rostlinami a živočichy není vůbec fér. Tak především, zvířata mají oproti kytkám schopnost mobility. A jako by to nestačilo, mušky zvané molice štíply rostlinám gen a naučily se ho využívat na rozložení toxinů, které chrání rostliny a zabraňují zvířatům je sežrat. To uvádí nová studie Čínské akademie zemědělských věd publikovaná v akademickém žurnále Cell. Fakt férový zápas…

I když na to kritici lidských GMO plodin rádi zapomínají, člověk rozhodně není jediný tvor schopný přenášet geny mezi různými druhy. Totéž dovedou i bakterie, a zjevně nejen ty. Tento tzv. horizontální přenos genů by se mohly naučit využívat u jiné druhy. Proč? Může totiž jít o evoluční výhodu.

Sdílení genů u bakterií zvyšuje bakteriální rezistenci na antibiotika, kvůli které je pak těžké infekci porazit. Sdílet geny umí také například kapradiny. Je již z dřívějška známo, že zvířata získávají geny ze symbiotických bakterií, ale u rostlin je to novinka.

Molice jsou malí zemědělští škůdci schopni rapidně se rozmnožovat. Jsou malé a mrštné, takže se dobře schovají a umí i skákat. A aby toho nebylo málo, vyvíjí si speciální vychytávky, jak vyzrát i na kytky. Gen BtPMaT1, který neutralizuje toxické sloučeniny produkované rostlinou, nebyl nalezen u žádného jiného hmyzu.

Vědci se domnívají, že jde o první zaznamenaný přenos genu z rostliny na živočicha!

Obrátit to proti nim

Asi vás napadlo, že to od těch kytek nebylo zrovna nejchytřejší… Vyvinout si protijed na své vlastní zbraně a pak si ho nechat ukrást. Ovšem kytky si tento gen vyvinuly z důvodu, aby neotrávily samy sebe. Což by bylo celkem důmyslné, kdyby se neobjevili jejich úhlavní nepřátelé, neukradli jim obrannou strategii a nepoužili to na jejich zkázu.

Nepředpokládá se, že by tu šlo o přímý přenos genu z rostliny na zvíře. Vědci se domnívají, že v tom má prsty zase nějaký #virus. Tedy podobně, jako v případě bakterií. Vir přítomný v rostlině náhodou pojal tento gen, při kousnutí hmyzu do kytky se vir i s genem dostal do těla molice a zde se integroval. Je to úkaz statisticky nepravděpodobný, určitě však ne nemožný.

Zdroj: 9gag/Public Domain, Oregon State University/CC BY, vlastní
Zdroj: 9gag/Public Domain, Oregon State University/CC BY, vlastní

Na druhou stranu, několik podobných zaznamenaných přenosů v moderní historii také může znamenat, že horizontální přenos v uplynulých stamilionech let evoluce mohl hrát významné druhé housle klasickému přenosu genů (z rodičů na potomstvo). A to naznačuje, že některé druhy (přinejmenším tedy člověk…) by se jej mohly naučit vědomě či nevědomě používat i ke své výhodě.

Toto zatím berte spíše jako hypotézu. Je nicméně nepochybné, že podobné půjčování genů může přinést výhody, takže bude o to zajímavější tuto tezi také zkoumat v budoucnu. Ostatně, již nyní Číňané uvažují, jak pro změnu obrátit geny proti molicím…

GMO v přírodě

Vzhledem k tomu, že jsou molice významní škůdci zemědělských plodin, se vymýšlí, jak v této válce pomoci rostlinám, které jsou užitečné pro nás (lidi). Díky genetickým úpravám jsme již schopni do rajčete i jiné zeleniny dostat další obranné látky, jež molice otráví. Je však možné, že se mušky hecnou a zase nás něčím přechytračí.

Jak se říká, válka vždy znamená technický pokrok. A zjevně to neplatí jen pro staré dobré Homo sapienty!

[Marcela Janků]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama