Země je výjimka – život měl lepší šance na vznik jinde a dříve

TLDR: Život měl dle nové studie daleko lepší šanci až 2 miliardy let nazpět na hranici galaxie. Studie tu.

Líp už bylo?

Líp už bylo – tuhle otřepanou frázi vám po třetím pivu neřeknou jen afektovaní milovníci nostalgie, ale nově také nová astrofyzikální studie řešící tzv. galaktickou zónu života. Podle ní, zdá se, mohly být daleko vyšší šance na výskyt života úplně jinde, než na našímatičce Zemi – jmenovitě na okraji Mléčné dráhy 6 miliard let nazpět. Přesto naše vlastní existence naznačuje, že její závěry nejsou nutně absolutní.

Obecně platí, že život je křehký jako maminčin porcelán. Dnes, když vidíme každou chvíli v kosmu nějaké ty supernovy, srážky černých čer, či případně srážky černých děr se supernovami, je stále více zvláštní, že něco z naší galaxie neuhasilo pozemský život někdy mezi jeho vznikem před 3,5 miliardami let a dneškem. Obvykle se sice při debatách nad šancemi života skloňuje typ planety nebo typ hvězdy, případně přítomná chemie anebo třeba i existence oběžnice (Měsíce)… Ovšemi stavgalaxieje významný.

Stejně jako kolem hvězd existuje zóna života, kde panují podmínky vhodné pro existenci tekuté vody na povrchu, také v rámci celých galaxií existuje jakási obří zóna života. Je nasnadě, že u jádra s jeho černými dírami asi nebude moc přívětivě. Tato zóna neexistuje pouze v prostoru, nýbrž předevšímv čase!

Jasněji to připomněla právě nová italská studie týmu Riccarda Spinelliho pomocí modelů galaktické evoluce!

Vy jste zde! Zdroj: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC/Caltech)
Vy jste zde! Zdroj: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC/Caltech)

Časová zóna života

Nejde o tak překvapivé odhalení, protože jeho základní obrysy jsouznámy dekády. Slunce je 3. generace hvězd – to znamená, že mezi vznikem Slunce a Velkým třeskem existovaly 2 jiné generace. Jak to víme? Díky chemii!

Po Velkém třesku existovaly jen velmi lehké prvky – až supernovy jako obří částicové urychlovače provedly syntézu těžších prvků, bez nichž bychom tu nebyli ani my. Vznikl takto totiž třeba uhlík. Vtip je v tom, že ze své chemické/fyzikální podstaty byly hvězdy 1. generace nejspíše obrovské, pardon, OBROVSKÉ, a měly tak krátkou životnost i bruální konec.

Hvězdy 2. generace na tom byly lépe, ale i u těch byly supernovy divočejší než jsou u 3. generace. A bylo jich stále více. Život podobným tomu ze Země tak nejenže nemohl vzniknout příliš brzy v rámci evoluce vesmíru po Velkém třesku, protože na to neměl prvky – ale i kdyby se mu to nějakým zázrakem podařilo, nejspíše by ho relativně brzy zabily vlny radiace ze supernov a/nebo gama záření z toho, jak aktivní jádra galaxií (tj. černé díry) konzumovaly ve velkém hmotu…

Vesmír je dnes klidnější než býval, ale to neplatí relativně moc dlouho – z 13,8 miliard let, které utekly od Velkého třesku, v naší galaxii na periferii platí příhodné podmínky pro vznik života po chemické i „bezpečnostní“ stránce jen 6 miliard let. Právě to plyne ze simulací nynější práce. Ale nyní přichází nečekaný zvrat – dané vnější regiony galaxie již nejsou dnes tak bezpečné jako kdysi…

Zdroj: Pixabay, vlastní
Zdroj: Pixabay, vlastní

První svého druhu

S tím, jak se v centrálnější části Mléčné dráhy zabydlely 3. generace hvězd, u nichž nejsou výbuchy či kolapsy tak brutální jako u předešlé generace, se zhruba před 4 miliardami let nejspíše stala střední zóna galaxie mnohem bezpečnější než byla do té doby. A naopak periferie galaxie podle simulace nejspíše v posledních 500 milionech let pořádně propeklo pár záblesků záření gama.

Uvážíme-li, že na Zemi se život vyvinul zhruba před 3,5 až 4 miliardami let, výsledky docela jasně spadají do toho, co bychom jako jediný známý důkaz života čekali! Jak ukazuje vývoj na periferii galaxie, ani náš poklidný galaktický střed nemusí být výhodný nafurt. Stačí třeba, aby do středu naší galaxie začal zase ve velkém padat materiál, a Mléčnou dráhu opět prostoupí záření, které bychom zde nechtěli. Taktéž spojení s Andromedou za 4 miliardy let asi udělá pěkný binec…Avšak bez podobného zdroje nové hmoty by naší galaxii zase došly zdroje pro nové generacehvězd. Takže si nevybereme.

I v budoucnu si každopádně nějaké budoucí formy inteligence budou moci říkat, že líp už bylo – a budou mít rozhodně stále pravdu!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama