Záběry ukázaly, jak vypadá kanibalismus mezi včelami

TLDR: Zatím nejlepší záběry detailně zobrazily chod jednotlivých včeliček. Detailní sledování by nám mohlo napomoct se zachováním včelstev i v budoucnu. Studie tuna.

Jak šmírovat hmyzáky

Jestli jsem na něčem popularizátorském doslova vyrostl (krom dinosaurů Grygarových pořadů – viz moje včerejší přání), tak to byly detailní snímky ze života hmyzu! Vzpomeňte na Mikrocosmos a jeho popularitu v 90. letech! A tak trochu podobným šmírováním je i nové video, které sledovalo fungování jednotlivých včelích dělnic. Jde o zatím nejdetailnější voyajérství tohoto „vědeckého“ druhu!

Pořídil je tým Paula Seiferta z německé Goethe-Universität a jejich předmětem jsou včely medonosné (Apis mellifera). Nečekejte nicméně, že ze snímků odhalíme nějaké zcela nečekané věci – jako že by včely v úlech spřádaly plány na světovládu anebo se ukázalo, že lahodný med je snad nějaký jejich odpudivý sekret či co…

Povětšinou tak záběry ukazují včely, jak se věnují nekončící úklidové práci. Přesto došlo na zpřesnění řady tušených skutečnosti. Třeba to, jak tenhle úklid souvisí s kanibalismem.

Mája už zas cítí tu tvou ****. Zdroj: Klipartz/ZDF, TV Osaka
Mája už zas cítí tu tvou ****. Zdroj: Klipartz/ZDF, TV Osaka

Kde nic není, ani nemoc nebere

Seiferova partička se zajímala hlavně o chování včel v jednotlivých segmentech plástev, či ideálně i v jednotlivých buňkách plástve. Vědátoři pro špiclování nakrájeli úly do úhledných díků a rozložili na sklo. Díky tomu to rozmístění bylo možné včeličky uvnitř při své práci filmovat i z vícera úhlů. Právě to dovolilo natočit včely i v nepřístupných buňkách na hřebenu pláství.

Mimo tuto vizualizaci snímky především potvrzují, co jsme dlouho věděli. Obrázky ukazují třeba to, jak královna snáší vajíčka, jak se líhnou embrya, kuklí larvy nebo jak včely dohlížejí na plody. Včeličky samotné jsou ve videu, inu, pracovité jako včelky. Skutečně zajímavé jsou nejspíše hlavně hygienické návyky, které demonstrují (opět ale již dávno dobře poznanou) schopnost včel chytit kulku pro zbytek týmu.

Vedle osobní péče včeliček a čistění povrchů je tak pozoruhodný hlavně kanibalistické chování včelky, které skrze požírání například často likvidují abnormální plod anebo se snaží zamezit šíření nemoci či parazitů. Při snaze zamezit šíření epidemie jsou samozřejmě vystaveny riziku i konzumenti, což dává skupinovému chování včel trochu jiný význam, než jaký u nich v populární kultuře občas vidíme.

Studie nicméně položila základy i ke zjišťování praktičtějších věcí. Zachytila totiž také zatím skutečně nepoznané detaily při krmení larev z úst do úst, stejně jako snahu o udržení optimální teploty v buňkách pláství při přesouvání vajíček a embryií. To je cosi, co nám při dalším katalogizování časem může usnadnit třeba chování včel pod větším lidským dohledem. A to je cosi, co není zcela vyloučené…

Lyrika života

Nynější uvolnění záběrů je však i podle Seiferta především popularizačního charakteru. Včelky v posledních letech mnohde ubývají. Děje se tak zřejmě jen v části světa, obecně včelstev přibývá zejména v Číně – ale i jen dílčí úbytek je vhledem k roli včel nepříjemnou zprávou. Může totiž znamenat problémy i pro místa, kde jsou včelstva nyní na vzestupu.

Hlavním podezřelým tohoto úbytku je používání neonikotinoidových pesticidů, ale reálně se spíše zdá, že spíše půjde o součet mnoha, mnoha jiných menších problémů vyvolaných nejspíše jakýmsi druhem Homo sapiens.

A protože přesné důvody pro kolaps včelstev nejsou zatím přesně známé, jakékoliv zlepšení našeho chápání fungování úlu se počítá! V dohledné době by navíc němečtí vědátoři podobným šmírováním přece jenom mohli zjistit i nějaké praktické informace.

Novým cílem výzkumu totiž bude stopovat, jak včely poznají správný čas při pečování a přesouvání vajíček. To je něco, co by se nám mohlo hodit i pro včelaře budoucnosti, stejně jako pro snahu o případnou záchranu druhu. I budoucí generace se tak nejspíše můžou těšit na spoustu voyajérských záměrů na titěrné hmyzáky – otázka spíše je, jestli tytéž hmyzáky potkají i ve volné přírodě.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama