Zelené věžáky v Číně zaplavili komáři
TLDR: Vertikální lesy jsou nový hit architektů. V čínském městě ale ukázaly, že s nimi budou i nemalé problémy. Zdroj tuna.
Jen ho nechte, ať se rojí
Nové trendy urbanismu nejsou nutně vždy trendy lepšími. Dokazuje to i relativně nová situace, která se odehrála v Číně po výstavbě několika věžáků vybudovaných v duchu zelenějších měst.
Vertikální lesy, jak se říká mrakodrapům se zelení, bují příčně i podélně. Možná si pamatujete na několik prvních italských pokusů v čele s věží Bosco Verticale, které se objevily cca. dekádu nazpět. Od té doby však tenhle koncept inspiroval i mimo domovský stát špaget.
Vypadá to krásně, teoreticky to může během pár dekád ugumovat uhlíkovou stopu věžáku skrze pohlcování oxidu uhličitého, a navíc se u toho asi i dobře bydlí! A tak v Číně pár lidí napadlo postavit takhle celou čtvrť zelených věžáků.
Vzniklo tak 8 budov s celkem 826 byty, které byly dokončeny již v roce 2019. Problém je, že Čcheng-tu je město v subtropickém klimatu, a krom lidských nájemců si v zeleni velmi dobře libují také komáři, pro které se zóna stala velmi příjemným místem k životu…
Úskalí zelených měst
Dle zpráv AFP a místních agentur se tak do oblasti nastěhovalo jenom „několik málo rodin“ (kolik to je lidí, není známo), což vedlo jenom k akceleraci problému = zeleň nebyla dostatečně kontrolována, rozrostla se dále, ergo poskytla komárům ještě více místa pro život!
Jak situace skončí, není úplně jasné – rozsáhlá likvidace zeleně/komárů je samozřejmě možná, mrakodrapy tím ale přijdou o svůj apel a cena bytů se sníží. Případná opětovná výsadba by mohla přitom jenom vést k opakování situace. S komáry lze žít i v tropech, ale je k tomu třeba pravidelná údržba a série opatření (moskytiéry), na které si lidé v betonových džunglích mohli docela odvyknout…
Co si z příběhu vzít, je nasnadě – můžeme mít zelenější města, a je to vlastně i žádoucí proměna. Nejde jenom o pohlcování oxidu uhličitého, ale například i snížení teploty ve městech, což je šlamastika, která bude nejspíše jenom akcelerovat dále. Měli bychom ale již při plánování mít na vědomí i potenciální problémy.
Zelenější města však nejsou cosi, pro co musíme nutně budovat nové věžáky. Potenciálně méně problematické je například vybudování zelených střech i u nás. Nicméně, jak nejspíše ví i nejeden čtenář, s těmito se vážou jiná úskalí. Zelené střechy jsou notorický problém z hlediska hydroizolace, a jsou tak náročnější na údržbu i bez šíření komárů.
Dalším obdobným nápadem jsou zelené fasády. Také ty by teoreticky mohly být častějším jevem, ale také ty jsou problém kvůli větší údržbě a dotěrnému hmyzu. Zavést zelenější města, ale zároveň do měst přivést více škůdců, je šalamounské řešení jednoho problému vyvoláním problému druhého. Všechna ta zeleň navíc potřebuje i více vody.
A méně vody je další palčivý problém, který ve 21. století očekáváme.
Příběh k poučení
Incident z Čcheng-tu samozřejmě nemusí vést jenom k závěru, že města budou navždy betonovou džunglí. A existují i metody kontroly populace škůdců bez pesticidů – například skrze vypouštění ozářeného nebo geneticky modifikovaného počtu komárů, kteří redukují komáry běžné. Ale obojí je další problém, který k realizaci spolyká nějaké zdroje lidské námahy, energie, ekonomiky.
Příchod zelených měst tak nejspíše nebude všeobecný jev, protože ne všechny státy si budou moct dovolit vyšší výdaje za udržení měst při životě. A při nedostatečném řešení bude pro mnohé snazší zachovat města jako betonové džungle. Čím více však budeme brát na zřetel problémy, tím spíše jim nakonec můžeme také čelit.
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]
