Vydrží imunita po prodělání Covid-19 několik let? Je vakcína zbytečná?

TLDR: Ne, promoření není alternativa očkování – chycení korony sice imunizuje také, ale s PODSTATNĚ vyšším rizikem těžkého průběhu a smrti. Zdrojové studie v textu.

Vakcína jako zbytečnost?

Otázky kolem imunity na covid stále dělají vlny, ačkoliv zejména už pouze v mediálním světě. Ten vědecký má momentálně jasno – po prodělání nemoci imunita vydrží minimálně měsíce, byť jsou zdokumentovány i případy reinfekce. I proto, stejně jako pro limitování rizik při nemoci, je lepší se očkovat. Tam jsou vyhlídky imunizace ještě lepší.

Ale co když se vyloupne lékařská autorita, která tvrdí opak? Na webu „Život v Česku” se před pár dny objevil malý rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Beranem, CSc.. Web publikuje několik citací pana Berana o nadcházejícím očkování proti onemocnění covid-19, které se rozšířily po sociálních sítích jako lavina.

S tvrzeními pana prof. Berana je ALE hned několik problémů. A na ty se dnes podíváme…

Zdroj: Archiv Jiřího Berana

„Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti.“

Tato citace v minulém týdnu obletěla internet a psalo o ní hned několik velkých médií.

Za všechny pak mohu uvést například NY Times, který dále citují další média, jako například Gavi. Studii, ze které pak články vychází najdete zde.

Problémem této studie ale je, že byla provedena na pouze 185 pacientech, z čehož většina prodělala onemocnění mírnou formou bez nutnosti hospitalizace a pouze 41 z nich bylo po infekci déle jak 6 měsíců. Za zmínku také stojí, že je studie publikovaná na webu, které přijímá i studie bez peer-review, tedy bez „recenze“ a vyjádření jiných studií.

Na základě takto malého vzorku bez uznaného žurnálu pak prozatím nelze tvrdit, že se jedná o jistou věc. Je třeba další výzkum.

Toto tvrzení bych tedy vyhodnotil jako „Zajímavé… Ale POZOR!“

Existuje řada studií, které se shodují na přirozené imunitě, která trvá mezi 3 až 7 měsíci v průměru, jak informuje například web Cidrap nebo Cell.com. Problém je, že zatím jaksi od většiny infekcí neuplynul delší čas, takže těžko soudit větší úseky…

Ale pojďme dále a k další citaci.

Koronavirus 28.11.2020, aktivní případy. Zdroj: John Hopkins University
Koronavirus 28.11.2020, aktivní případy. Zdroj: John Hopkins University

„Ještě bych upozornil na drobný rozpor ze strany ministerstva zdravotnictví, které trvá na premise, že prodělané onemocnění nás ochrání jen na 3 měsíce. Toto uplatňuje i u opakování karantény u osob, které onemocnění prodělaly. Všichni výrobci vakcín ale trvají na výroku, že za měsíc po aplikaci dvou dávek vakcíny jsme chráněni na dobu skoro stejnou jako prodělání infekce. Kombinací obou výroků zjistíme, že ochrana po aplikaci dvou dávek vakcíny nemůže být v ČR delší než jeden měsíc.“

Tady má doktor Beran, obávám se, určité problémy s matematikou.

Zaprvé, ministerstvo zdravotnictví na této premise nijak netrvá. Dobu pro opětovné zařazení do karantény (3 měsíce) opírá právě o konzistentní nálezy ostatních studií na větších vzorcích, kdy dolní hranice je uváděna na 3 měsíce od prodělání onemocnění.

Zadruhé, porovnání domnělé “premisy” MZČR s tvrzením výrobců vakcín je zcela zavádějící, protože staví pouze na spodní hranici přirozené imunity.

Zatřetí, společnost Pfitzer (pro příklad) uvádí, že její vakcína dokáže plně (!!!) chránit již po 28 dnech od podání první dávky vakcíny. O tématu imunity v kontextu mutace koronaviru také více zde.

Propočet pana prof. Berana, že vakcína může chránit maximálně na jeden měsíc, je tak chybný, jelikož i do 3 měsíců zbývají 2, nikoliv 1. A to nepočítáme s tím, že v této rovnici Prof. Beran operuje pouze se spodní hranicí 3 měsíců, nikoliv s tou horní tj. 7 měsíců popř. pak s jejich průměrem či delším výhledem. Momentálně se zdá být pravděpodobné, že vakcinace i přirozené prodělání nemoci bude poskytovat ochranu pro většinu lidí po dobu let, nikoliv měsíců.

Zde pak dochází k protimluvu pana prof. Berana.

V případě, že by tvrzení pana prof. Berana bylo pravdivé a imunita by po prodělání nemoci byla skutečně na několik let, tak dle jeho vlastních slov by musela i vakcína chránit několik let. Vakcína ovšem má oproti onemocnění tu výhodu, že má podstatně menší riziko nežádoucích účinků.

V průběhu stovek tisíců lidí, kteří se zúčastnili 3. fáze klinických testů různých vakcín, nezemřel vlivem očkování žádný účastník. U jedné z vakcín sice 2 lidé skutečně v průběhu testování ze skoro 100 tisíc účastníků studie zemřeli, ale vliv vakcín na to prokázán nebyl – vlastně by bylo překvapivé, kdyby z tohoto vzorku nikdo z libovolné příčiny zemřel.

I pokud by incidence 2 obětí byla vlivem očkování, covid má riziko smrti prokazatelně vyšší. Ve srovnatelném vzorku infikovaná populace při zastoupení všech demografií) hrozí mnohokrát omílaná smrt 0,5 až 0,9 % nakažených, v tomto případě tedy ze 100 tisíc lidí vzniká v průměru 500 až 900 obětí.

Co je méně riziková možnost, nechť posoudí každý sám se znalostí matematiky základní školy.

Píp, píp, píííp... Zdroj: PIxabay
Píp, píp, píííp… Zdroj: PIxabay

„Ten, kdo ji vyvine (vakcínu, která by chránila déle než prodělání samotné nemoci. pozn. autora), dostane Nobelovu cenu.“

Nebudu uvádět vakcíny proti nemocem, jako je tetanus, tuberkulóza nebo rakovina děložního čípku, kde se imunita po prodělání nevyvíjí, takže vakcíny obecně poskytují lepší ochranu, než imunita po prodělání infekcí.

Toto tvrzení bych tak hodnotil jako “jakž takž” pravdivé, ale pro použitý narativ irelevantní.

Jak sám článek uvádí, jedná se o názor pana prof. Berana, který plně respektuji a chápu, o co je tento názor opřený.

Je však třeba si uvědomit, že tento názor se opírá o studii na velmi malém vzorku, který byl ještě panem prof. Beranem misinterpretován („Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě“) a není možné ho brát jako rozhodující pro něco, na čem by se měl stavět přístup k vakcínám proti onemocnění covidem-19.

Cesta přirozené imunizace, kterou tak pan Beran nepřímo naznačuje, by stála miliony životů po celém světě. Projekce volného průchodu nemocí jen v Česku vychází na cca. 100 tisíc obětí – že nejde o nic nereálného, ukazuje naše nynější přibližování k 10 tisícům obětí při cca. 12% odhalených nákazách v populaci.

Pokud budeme ignorovat imunizaci bez rizik nemoci, jakou zajišťuje vakcína, v sázce budou doslova miliony životů, které právě vakcína může zachránit a pomoci nám vrátit se k normálnímu způsobu života.

[Antonín Šlajch]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama