Na Zemi přistály vzorky prastarého asteroidu Ryugu

TLDR: Kapsle s materiálem získaným na asteroidu sondou Habayusa2 po dlouhém putování přistávají v Austrálii! Přenos z přistání zde.

Poslední petarda roku?

Jsou tomu skoro dva roky co japonská sonda Habayusa2 vystřelila na asteroid Ryugu – nešlo však o první salvu meziplanetární války lidstva pro kamení, ale o odběr ejektovaného materiálu do útrob modulu! Nyní, po dlouhém putování, vzorky přistály v Austrálii. A aktuálně před 21. hodinou v sobotu modul dle plánu přistál v Austrálii!

Ta skutečná věda se začne dělat až v dalších týdnech, měsících a letech ze sebraného materiálu. Tedy, pokud se přistání podařilo, jak mělo… Již nyní, zvláště při pohledu na kalendář, se však někteří obávají příletů této kosmické hliny. Vězte proto, že ve skutečnosti nejde o hazard s naším zdraví, ale naopak o snahu rizikům předejít!

„Japonská sonda Hayabusa 2 je nástupkyní mise Hayabusa, která i přes mnohé problémy již dokázala na Zemi dopravit vzorky z planetky Itokawa,“ odepisuje na moje hysterické obavy Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, „Dosavadní průběh druhé mise ukázal, že se Japonci dokázali poučit z chyb.“

Jak dodává, mise probíhala perfektně. Sonda provedla z planetky Ryugu rovnou dva odběry materiálu a v jednom případě dokonce z okolí kráteru, který sama vyhloubila pomocí výbušninou urychleného projektilu. Pokud se podaří pouzdro dostat až na Zemi, budou moci vědci analyzovat materiál, který by jim měl prozradit cenné informace o podmínkách, jaké panovaly při vzniku a vývoji naší soustavy

Planetka Ryugu je navíc potenciálně nebezpečný objekt, který by se jednou mohl srazit se Zemí.

Popis není dostupný.
Zdroj: Universal Pictures, Pixabay, vlastní

Poznej svého nepřítele

„Hodí se tedy vědět, z čeho se skládá, abychom mohli nejlépe naplánovat její odklonění,“ dodává Dušan, „Ale žádný strach, v nejbližších desítkách let nám žádná srážka určitě nehrozí.“

Problém je, že Ryugu tam venku není samo. A ačkoliv žádná srážka se známými objekty nehrozí v horizontu dekád, pravděpodobně déle, rozhodně je na místě zjišťovat, jak potenciální kolizi předejít.

Jenže naše znalosti jsou v tomto ohledu zatím stále poněkud chabé. Modelování například naznačuje, že by nemuselo stačit potenciální kolizní objekt strefit atomovkou nebo velmi silným impaktorem. Gravitační centrum by zůstalo více méně stejné před kolizí i po kolizi, a bordel z asteroidu by se tak jenom přeskupil a spadl na nás stejně.

Jenže ony modely jaksi vycházejí z toho, že jsme asteroidy nikdy zničit nezkusili. A neznáme přesně jejich složení a konstituci. Habayusa2 to sama asi nezmění, přiloží však v poznání těchto objektů významný argument navíc!

Sluší se v této příležitosti připomenout, že Hayabusa 2, i jí podobný OSIRIS-REx, jsou relativně stínem toho, co jsme měli už touto dobou pomalu mít. Dva roky nazpět totiž došlo na zaříznutí plánované mise ARM (Asteroid Redirect Mission), která měla mnohem větší ambice.

Nemělo jít jen o jakési přistání na asteroidu. ARM spočívala ve dvou komponentech – robotickém odvlečení asteroidu z hloubi kosmu na oběžnou dráhu Měsíce, a pozdějším pilotovaném letu k němu s pomocí lodi Orion. Navštívili bychom tak měsíc Měsíce a tak potěšili milovníky metahumoru (plus odebrali vzorky a tak). Ale navíc bychom si také otestovali postupy právě pro odtažení, nikoliv anihilaci rizikového objektu…

It's Time for Hayabusa-2 to Come Home - Universe Today
Takhle probíhal sběr vzorků před 50 lety na počátku roku 2019. Zdroj: JAXA

Kmen Ryugu?

Odběr vzorků z dílny Hayabusa 2 je tedy setsakra cool vědou. A co se týče obav z kontaminace – faktem je, že na nás z kosmu prší smetí skoro permanentně. A zdaleka ne všechny části meteoritů se dostatečně propečou. Pokud by tam venku byly nějaké patogeny, které by měly šanci projít maximální ochranou modulu Habayusy2 (činěnou nejen z obav před bacily, ale i kvůli snaze zabránit kontaminaci vzorků), dávno bychom je tu už měli.

Ale samože člověk nikdy neví, co si na nás osud zase nachystá. Materiál z Ryugu mimochodem není jediná kosmická hlina, která se v prosinci dostane na Zemi. Pokud vše klapne jak má, v půlce prosince přistane do Mongolska i kapsle sondy Čchang-e 5 s materiálem z Měsíce.

Máme tedy hned dvě šance na to zažít si na konci roku vlastní verzi Kmene Andromeda! Ale zůstávám klidný, co by se tak letos přece ještě mohlo stát

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama