TLDR: Starship SN-8 vzlétla na svůj první skutečný zkušební let do simulovaných 12 km. K dokonalosti ještě leccos chybí, stroj při přistání vybouchl, mise však přesto byla spíše úspěšná. Přenos zde.

O 15 kilometrů blíže

Vlastně to vypadá skoro nudně. Dlouho očekávaný pokusný let Starship SN-8 do výšky simulovaných 12,5 kilometrů (kolika dosáhla nesimulovaně, uvidíme až to SpaceX ve čtvrtek oznámí) je konečně realitou – byť se neobešel bez potíží. V průběhu letu zjevně vypadl jeden z motorů, při přistání pak měla loď příliš vysokou rychlost a trošku vybouchla na rampě. Detaily budeme znát až zítra. Ale nevadí, rozhodně jde opět o důvod k oslavám!

Starship, k němuž nynější prototyp SN-8 dláždí cestu, je samozřejmě pouze jednou polovinou systému Super Heavy – Starship. Neméně významný bude i (znovupoužitelný) první stupeň, který na svou premiéru stále čeká.

Jenže Starship je víc než jen stupeň druhý. Má jít také o autentickou univerzální loď, která má být schopná letů na oběžnou dráhu, misí do hlubokého vesmíru, přistání na Měsíci, Marsu či kdekoliv si to snad páně Musk umane…

Ačkoliv nynější let do 12,5 km je vlastně pouze ukázkou, že systém z nerezové oceli se nerozsypal (pomineme-li to přistání), musíme si uvědomit, že jsou to jenom dva roky od počátku stavění prvních prototypů! Ukázka, že Starship přečkal výškový let, je tak náramnou demonstrací toho, že snad přežije i lety ještě výše…

K čemu velká raketa?

Na ty by mohlo dojít někdy v průběhu roku 2021. Půjde-li vše podle plánů, zřejmě rok na to bychom se mohli dočkat i pilotovaného letu. A poté možná i obletu Měsíce. A poté…

Plány Elona Muska se Starship jsou rozhodně víc než smělé. Ale úspěch jeho Falconů 9 a Crew Dragon demonstruje, že je s to dotáhnout kosmické ambice do konce. Otázkou se tak nyní spíše stává, jestli o Super Heavy – Starship s jeho nosností 100 tun na oběžnou bude mít zájem soukromý sektor.

Je zhola možné, že trh pro vynesení podobně fortelných nákladů je relativně omezený. Pravdou je, že NASA chce se Starship testovat třeba tankování na orbitě. A že stavba a udržování konstelace Starlink bude další velkou výzvou.

Teprve další zakázky, které by mohly vyžadovat stavbu více orbitálních stanic nebo třeba průmyslu pro kosmickou těžbu, ale rozhodnou o tom, jestli bude potřeba jenom několik kusů Starship, anebo desítky lodí. A zatím to nevypadá, že investoři o podobné kosmické budoucnosti byť jen uvažují.

Zatím…

Kam dál?

Přesto se stále více jeví, že jsme na prahu nového věku kosmonautiky. A samozřejmě nemusí znamenat, že vše z toho, co dorazí, bude dobré. Konec konců, nejlépe to ilustruje již dnešní kontroverze kolem konstelace Starlink…

Ale doba nepostojí na místě jen proto, že chceme spočnout – není cesty zpět, jedině kupředu! První výškový let Starship demonstruje, že poprvé od 80. let se otevírá prostor pro velmi silné kosmické nosiče. Ale tentokrát oproti Saturnu V nebo Eněrgie nepůjde o nosiče pro velmoce, ale soukromý sektor.

A co více, nepůjde o nosiče jednorázové, nýbrž znovupoužitelné…

Zdali parametry Starship budou stačit k naplnění smělých vizí Elona Muska, anebo alespoň příjemnější nové dobití Měsíce, se teprve ukáže. Stejně tak teprve zítra dojde k vyhodnocení nynějšího letu včetně jeho ohnivého konce. To, že loď ustála většinu skoku, je ale rozhodně dobrá zpráva.

Nikdy v posledních dvou až třech generacích ale nebyly šance na snazší lety do kosmu blíže. I když se dnes přiblížily „jenom“ o 12,5 kilometrů dále.

[Ladislav Loukota]

S těmi novými lety souvisí ledajaké novoty…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]