Analýza pylu odhaluje ekonomickou integraci ve starém Řecku

TLDR: Nová studie pomocí analýzy pylových dat ze starověkého Řecka popisuje strukturu tehdejší ekonomiky. Překvapivě nese stopy tržního hospodářství a větší míry integrace, než se dříve soudilo. Publikována byla v The Economic Journal.

Sláva ekonomii!

Ekonomie je královna věd, která má odpověď na všechny otázky a drží klíče ke všem dveřím- říká nejeden ekonom. Můžeme se domnívat, že superlativy jsou pouhou licencí nadšenců pro tento obor. Zároveň ale musíme ekonomii přiznat, že ale podstatnou vědou dneška je a že se kolem jejích závěrů otáčí celá lidská společnost.

Toto zkonstatování ale neplatí jen pro současnost. Ekonomie má totiž co říci i ke společenstvím a jejich hospodářství dob dávno minulých – pokud k tomu ovšem má relevantní data. Právě s daty bývá někdy kříž. Díky archeologickým i písemným nálezům máme například velmi dobrou představu o tom, jak vypadal obchod v době antiky. Víme, kudy plynulo zboží, co byly žádané komodity, existuje představa o jejich ceně. Překvapivě ale panují rozpory v tom, jak uchopit celou strukturu trhu.

Klasici ekonomie, ze kterých se dodnes vychází, se například domnívali, že rozvinutá tržní ekonomika, která se řídí plně zákony nabídky a poptávky, se utvořila na starších základech až v 19. století. Jinými slovy, neexistuje shoda, jestli lze antickou řeckou ekonomiku označit za tržní v moderním slova smyslu. A to navzdory tomu, že byla velmi závislá na importu komodit.

Čerstvé podněty do této problematiky vnáší nová studie mezinárodního týmu pod vedením Adama Izdebskiho z Institutu Maxe Plancka pro studium lidské historie. Badatelé přišli s neotřelým nápadem, jak získat nové informace pomocí jiného úhlu pohledu na věc. Provedli totiž na 6 řeckých lokalitách palynologické analýzy – tedy zkoumající strukturu dochovaných pylů. Pohybovali se při tom na časové ose od 10. stol. př. n. l. do 6. stol. n. l. Dospěli při tom k závěru, že pyly, které zrcadlí proměny pěstovaných plodin, dokazují existenci tržního, integrovaného hospodářství už ve starověkém Řecku.

Lokality v jižním Řecku s jejichž palynologickými daty se pracovalo. (Zdroj: Izdebski et al. 2020)

Pilně opylovaná data

Jak jsme uvedli, badatelé se zaměřili na šest lokalit v jižním Řecku.  Palynologická data z nich byla dostupná nejen v rozsáhlé Evropské pylové databázi, ale i od jiných výzkumníků – celkem se pracovalo se 115 vzorky. Badatelský tým je pro novou studii jasněji ukotvil v čase pomocí radiokarbonového datování. Díky tomu mohl vzniknout model, jak se asi proměňovala v průběhu staletí krajina Řecka a jaká byla prevalence jakých plodin.

Překvapivě se při tom ukázalo, že pyly obilovin zaznamenaly několikrát pokles – a to obvykle tehdy, když se předpokládá populační růst. Obilí přitom bylo pro Řeky základní potravina, čekali bychom spíše, že jeho produkce poroste. V té samé době je ale v pylech sledovatelný nárůst pěstování oliv a vína. To přináší důležitou otázku: Proč se zemědělci (nebo ten, kdo zemědělství řídil) rozhodli pěstovat raději olivy a víno zrovna v době, kdy bychom čekali, že bude vysoká poptávka po obilí?

Nezapomínejme, že Řecko nebyl jeden stát a zemědělství ani zdaleka nebylo centralizované. Sledujeme tedy jakýsi trend, ne důsledek něčího diktátu. V jednoduché ekonomice bychom čekali, že rolníci se budou snažit pěstovat to, co se doma sní, ne naopak. A dálkový obchod s cizinou, že je spíš drobnější, nástavbová sféra. Již jsme ale řekli, že řecké hospodářství bylo hodně závislé na dovozu, což platí i pro potraviny. Půda Řecka nakonec nepatří v mnoha regionech k nejúrodnějším.

Starořecká ekonomika byla hodně orientovaná na obchod a import mnoha komodit. (Zdroj: CC)

Korelace na více frontách

Adam Izdebski sebejistě přímo říká, že ve své práci pylové záznamy představují jako nový zdroj kvantifikovatelných dat ke starověké ekonomice. Není to tvrzení příliš odvážné? To budou muset potvrdit či vyvrátit následné studie. Je ale pravda, že studie se k závěrům propracovává pečlivě, metodicky a kriticky.

Prvním krokem bylo popsat proces, kdy navzdory předpokládanému růstu populace klesá poměr obilného pylu ve vzorcích. Modely proměn populace se sledují na základě starších studií a znalostí toho, kde a jak vznikaly během staletí nová sídla.

Zároveň badatelé zkoumali měnící se míru obchodních aktivit ve Středomoří. Opět měli z čeho vycházet, existují starší studie odhadující objem námořního obchodu, a ekonomické aktivity na moři obecně, na základě zkoumání lodních vraků. Nejen jejich počet, ale i velikost nákladu a převážené komodity totiž mají výpovědní hodnotu. Studie opět uvádí korelaci mezi trendy v námořní dopravě a v zemědělství. Jak pyly, tak lodě a jejich náklad naznačují největší ekonomický boom v 1. a 2. století n. l. (zdravíme římské pány Řecka), úpadek ve 4. a 5. století a malý boom ve století 6. (zdravíme konstantinopolské pány Řecka).

Nakonec se, vedle srovnání trendů zemědělských s trendy populačními a obchodními, vědecký tým zaměřil na existenci rozsáhlých lisů na olej a na víno ve Středomoří. Tyto „manufaktury“ se obvykle nacházejí mimo Řecko (autor těchto řádků viděl krásný, velký olivový lis – ve smyslu stavby, ne dílčího zařízení – v maloasijském Hierapolisu). Jejich existence naznačuje širší ekonomické trendy. Opět bylo možné sledovat korelaci mezi vzrůstem pěstování oliv a vína a existencí těchto zpracovatelských center.

Hlavní hrdina celého příběhu, zrníčko pylu pšenice. (Zdroj: Izdebski et al. 2020)

Tržní hospodářství starověku?

Výsledky studie ukazují ekonomiku Řecka jako překvapivě integrovanou (byť to politický celek nebyl), reagující na poptávku a fungující na tržních principech. Až doposud archeologické nálezy umožňovaly dokumentovat hlavně pohyb zboží. Nebyly ale k dispozici takřka žádná data naznačující míru integrace trhu, a jaký měl vliv na strukturální proměny zemědělství. Nový úhel pohledu skrze pyly je tak inspirativní.

Obchod je motorem civilizace už od dob, kdy naši dávní předci směňovali kvalitní pazourky za sůl. Jedna věc je ale proudění zboží, druhá věc samotná struktura ekonomiky. Konzervativní ekonomický výklad říkal, že tržní ekonomika se jako kořen kapitalismu začala velmi zvolna prosazovat až s raným novověkem. Nová studie ale klade otázky, zda by si naše chápání starověkých ekonomik nezasloužilo revizi.

V neposlední řadě je pak důležitým přínosem práce to, že ukazuje nové možné úhly pohledu pomocí známých metod. Palynologie není obor nový, její použití tímto způsobem ale novátorské je. I kdyby se nakonec objevily hlasy kritické, které by s takto postavenou studií nesouhlasily, samotná metoda je zajímavá. Ostatně přímo vybízí k tomu, aby se v pylech jako záznamech ekonomické struktury minulosti zkusilo číst i v jiných regionech.

(Zdroj: CC, Warner Bros)

[Petr Zajíček]


Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama