Tání odhalilo prehistorické horolezce. A tání nám je vezme

TLDR: Archeologové díky tání alpských ledovců nachází v horách stopy z výprav pravěkých lidí. To nám dokazuje, že jim hory vůbec nebyly cizí, jak se původně myslelo. Tiskovka tu.

Archeologie na bodu mrazu

Všechno zlé je pro něco dobré. Dá se to ale tvrdit o globálním oteplování a tání ledovců? Většina lidí, až na několik zavilých popíračů, vám automaticky odpoví, že asi stěží. Zeptáte-li se ale archeologa, zhluboka se nadechne, zarazí se a s těžko skrývaným potěšením neurčitě zavrtí hlavou ve znamení nerozhodnosti. Proč? Protože tající ledovce představují pro archeologa v podstatě to samé, co polorozpadlý chrám uprostřed džungle plný posvátných relikvií pro Indiana Jonese.

Nenechte se ale zmást, není to tak, že by si archeologové mnuli ruce nad postupně mizejícími ledovci. Právě naopak – z nešťastné situace se snaží vytřískat co nejvíce. Tyto kolosy ledu ze sebe totiž postupně vydávají nejrůznější artefakty, které po sobě zanechali naši prehistoričtí předkové. Díky těmto předmětům jsou pak o něco blíže k rozluštění způsobu života těchto lidí, o němž je jinak velice složité zjistit něco více.

O takzvané ledovcové archeologii informovala agentura AFP via DW. Popisuje například nedávnou výpravu archeologa Marcela Cornelissona ke křišťálovému nalezišti poblíž ledovce Brunifirm v kantonu Uri ve východním Švýcarsku ve výšce 2 800 metrů nad mořem. Právě zde a také na mnohých jiných místech archeologové nalézají tisíce let staré důkazy toho, že alpinismus nebyl pro prehistorické obyvatele těchto končin žádným tabu.

7

„Jen si to něco odložím“

Éru ledovcové archeologie odstartoval vcelku kuriózní nález, který si jistě všichni pamatujeme z hodin dějepisu (a kdo ne, nechť se ostudou červená!). Ötzi vzbudil na počátku 90. let minulého století nejen senzaci, ale také zájem archeologů o do té doby neprozkoumané oblasti velehor. Dlouho se totiž předpokládalo, že prehistorický člověk se takovým nehostinným končinám vyhýbal. I samotný Ötzi měl být údajně výjimkou potvrzující pravidlo. Nicméně s pokračujícím ústupem ledovců archeologové nalézali další a další důkazy o tom, že velehory nebyly pro pravěké lidi nepřístupnou oblastí, ale právě naopak.

Do hor se vydávali z nejrůznějších důvodů – konkrétně u zmíněného ledovce Brunifirm pravěcí lidé těžili vzácné kameny k opracovávání svého nářadí. „Nyní víme, že tito lidé vystoupali v horách až do výšky 3 000 metrů n. m. ve snaze najít krystaly a další materiál,“ vysvětluje Christian auf der Maur, archeolog, jenž se účastnil výpravy k ledovci Brunifirm. Vědci se také domnívají, že pravěcí lidé přes hory putovali do sousedních údolí, kvůli lovu nebo do jejich blízkosti vyháněli dobytek na pastvu.

Při svých toulkách alpským terénem zde pravěcí lidé po sobě zanechali (ať už dobrovolně, či nedobrovolně) spoustu věcí. Dřevěný toulec, datovaný až 3 000 l. př. Kr., kožené kalhoty a boty a stovky dalších předmětů, vyrobených až 4 500 l. př. Kr. Před několika měsíci například archeoložka Regula Gubler nalezla provázek z lýka či jiné rostliny, starý přes 6 000 let, před rokem se zase archeologům dostaly do rukou pozůstatky proutěného košíku. „Je to úžasné,“ řekla Gubler pro agenturu AFP, „protože ve vykopávkách nacházíme věci, které běžně nenajdeme.“

Hledejte, než to klima smaže

Má to ale samozřejmě jeden problém – ačkoliv je pobyt na čerstvém vzduchu v prostředí majestátných hor lákavý, není úplně v silách archeologů být ve správný čas na správném místě. Předměty vyrobené z organických materiálů jako je dřevo, kůže, textilie či kůra stromů byly sice po tisíce let úspěšně konzervovány ledovou masou, po jejím roztátí ale podléhají rychlé zkáze.  Nabízí se ale poměrně účinné řešení! S neutěšenou situací by archeologům mohli pomoct všeteční turisté. Ačkoliv jindy představují nejen pro přírodu, ale také pro památky spíše pohromu v podobě stáda muflonů, v tomto případě by mohli zachránit cenné artefakty staré tisíce let.

Vlastně je docela dobře možné, že několik takových předmětů už turisté v posledních třiceti letech z Alp v blažené nevědomosti odnesli. Kupříkladu roku 1999 našli dva italští turisté u alpského ledovce Arolla kus vyřezávaného dřeva s lidskou siluetou, dlouhý 52 centimetrů. Předmět se jim líbil a tak si ho pověsili v obýváku na zeď, aby jim o devatenáct let později archeolog Pierre Yves Nicod oznámil, že jde o zhruba 2 000 let starý artefakt, vyrobený v době železné k neznámým účelům.

Pokud tedy vyrazíte hledat poklady do švýcarských Alp, stůjte ve svém nadšení nohama pevně na zemi. Podle Cornelissena totiž tání ledovců a ledových polí postoupilo takovým způsobem a tak rychle, že šance nalézt druhého Ötziho je spíše nepravděpodobná. Ovšem nejen pozůstatky prehistorického člověka, ale také předměty, které denně užíval pro svou potřebu, nám o jeho způsobu života mohou říct mnohé.

Marnost nad marnost

Ačkoliv se tedy archeologům z tajících ledovců tají dech v nadějném očekávání dalších skvělých nálezů, dobrou náladu jim kazí rychlost, s jakou klimatické změny postupují. Glaciologové se totiž domnívají, že 95 % z celkem 4 000 ledovců nacházejících se v Alpách by mohlo do konce tohoto století zmizet. S ničím nechráněnými předměty by to pak mohlo jít velice rychle z kopce.

Samotní archeologové kriticky uznávají, že ledovcová archeologie nejspíš přišla na svůj vlastní potenciál až příliš pozdě. „Je to velmi krátké okno v čase. Za 20 let budou tyto nálezy pryč a tyto ledové skvrny zmizí,“ řekla archeoložka Regula Gubler. „Je to trochu stresující.“

Nezbývá než doufat, že se některé z výprav podaří najít a zachránit co nejvíce předmětů. A ruku k tomu při své případné návštěvě Alp nakonec může svým zodpovědným chováním a spoluprací připojit kdokoliv z nás!

[Sára Barcuchová]

I historie, kterou známe, mnozí přesto stále neznají…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]