Stále víc lidí má možná v paži o tepnu navíc – díky evoluci

TLDR: Lidská evoluce nekončí, lidská evoluce trvá! Zdá se, že jen za století prudce stoupl počet lidí, který má v paži třetí tepnu – o tu jinak přicházíme ještě před svým porodem. Studie tu

Evoluce nekončí, evoluce trvá!

Zatímco ještě na konci 19. století bylo v populaci jen kolem 10 % lidí, kteří měli ve své ruce tři tepny, nyní se tento počet pohybuje na 30 %. Do roku 2100 by to pak mohl být skoro každý – bude to znamenat přinejmenším nutnost v učebnicích anatomie upravit počet tepen v ruce ze dvou na tři, ale také půjde o nejviditelnější projev toho, jak evoluce může dělat změny nečekaně rychle!

Evoluci podléhají všechny organismy a nelze ji zastavit… u nikoho. Je teda sice pravda, že náš druh Homo sapiens (ale zdaleka nejen ten) tu svou částečně přenesl na prostředí (evoluční fenomén zvaný konstrukce nik, ang. Nicheconstruction). Čili namísto toho, aby se lidský druh přizpůsoboval změnám prostředí, si přizpůsobujeme prostředí sobě

Ale přesto na nás stále působí klasické evoluční procesy, jako třeba přirozený výběr a genetický drift. A právě tyto evoluční síly vedou k tomu, že anatomie i našeho vlastního druhu po drobných pomalých krůčcích podléhá evoluční změně. 

Jak k takové evoluční změně v obecné rovině vlastně dochází? Dáme si rychlý exkurz do evoluční biologie. Evoluční změna většinou probíhá kontinuálně, a přestože začíná u jedinců (respektive u jejich genů), završuje se až na úrovni celé populace nebo druhu. To znamená, že když se u nějakého jedince objeví nová varianta znaku (obvykle pramenící z nové varianty genu) a ta se v daném prostředí za daných podmínek náhodou ukáže být evolučně výhodnou.

Ona výhodnost však není dána nějakým číslem jako ve videohře – náš daný znak (tedy projev genu) zkrátka buď zvyšuje úspěšnost přežívání a/nebo reprodukce (takže se ten gen šíří populací dál), anebo ji nezvyšuje (takže se nešíří dál).

Řekněme, že A je správně – znak/gen je výhodný a šíří se dál. Jak moc dál? Jak to jen jde! Daná varianta znaku (genu) v průběhu následujících generací v populaci/druhu postupně šíří a čím dál větší a větší procento jedinců v populaci jí disponuje. Dosáhne-li její frekvence 100 %, pak jí disponují úplně všichni jedinci populace/druhu, varianta je tím v populaci fixována a evoluční změna završena.

Nyní se zdá, že něco podobného nás čeká i ohledně počtu tepen v paži…

Zdroj: CC BY/Public Domain, Pikist, vlastní

Malý vzorek?

Ačkoliv pro řadu znaků může taková změna trvat velmi dlouho (z perspektivy lidského života), nemusí to být pravidlem vždy.

Po zvyšující se frekvenci výskytu zvláštní kolenní kosti zvané Os fabella přichází australští vědátoři z University of Adelaide s dalším příkladem možné probíhající anatomické evoluční změny v populaci Homo sapiens. Zjistili totiž, že se asi zvyšuje frekvence zachování zvláštní tepny vedoucí středem předloktí, která je přítomna u plodu, kde zásobuje krví vyvíjející se paže a ve většině případů se ztrácí někdy kolem osmého týdne embryonálního vývoje…

Tuto anatomové studovali již od 18. století a rychle zjistili, že se tu a tam v populaci ve funkční podobě zachovává po celý život. „Tu a tam“ tehdy znamenalo kolem 10 % studovaných lidí – jenže mnoho lidí, pravda, autoři ani v novější práci nezkoumali. Australané vypitvali nějakých 80 haksen dospělých nebožtíků.

Uvážíme-li, že z toho generalizují na celý druh Homo sapiens, čítající aktuálně 7818296789 jedinců (od doby uložení textu článku se číslo asi ještě posunulo výše), plus všechny haksny navíc patřily Australanům s evropskými kořeny, jsou titulky trochu bombastičtější než co říkají data…

Vzorek je to tedy nevalný, ale lze zase pochopit, že haksny se většinou neválejí jen tak na ulici. Zjištěné údaje každopádně autoři porovnali s historickými záznamy. Ukázalo se, že zatímco si tuto cévu do dospělosti zachovávalo pouhých 10 % lidí narozených kolem r. 1885, mezi těmi narozenými koncem 20. století už ji mělo celých 30 %. Za nějakých 100 let se tedy frekvence jejího zachování ztrojnásobila a vědátoři předvídají, že bude-li tento trend pokračovat, pak koncem 21. století už ji bude mít v dospělosti většina populace.

Je-li to pravda (viz moje výtka k velikosti vzorku výše), pak jde o „in progress“ evoluční změnu na evoluční poměry poměrně rychlou, což by mohlo poukazovat na to, že by takový upgrade mohl skýtat nějakou ne úplně zanedbatelnou evoluční výhodu.

Jenže úplně nevíme, jaká to je…

File:Arterial System es.svg - Wikimedia Commons
Seznam tepen. Může se hodit – ale jen do konce století. Zdroj: Wikipedia/CC BY/Edoarado

Teprve uvidíme

Lze divoce spekulovat o tom, že by to třeba mohlo zlepšit zásobení horních končetin okysličenou krví, což se může pozitivně projevit při zátěži. Nabízí se snad i možnost citlivější motoriky v ruce, čili něco, co jde naproti používání nástrojů. Taky by to mohlo nějakým způsobem snižovat náchylnost ke kardiovaskulárním problémům, ale z dostupných výzkumů se naopak zdá, že lidé, kteří tuto cévu zachovávají do dospělosti, mají vyšší riziko výskytu syndromu karpálního tunelu, což naopak schopnost ruku používat snižuje. U divokých spekulací ale musí zatím zůstat!

Jinými slovy nemáme tucha, a to hned na několika frontách. Odráží-li výsledky vědátorů realitu celé lidské populace, pak prostě nevíme a… waitforit… furtherresearchisdesirable. Pokud ovšem seznáme onen vzorek nereprezentativním, tak to může být jakkoliv a nemá v podstatě smysl se nad tím ani zamýšlet. A ohledně těch věcí s karpálním tunelem zase víme, jak bídně jsou na tom medicínské výzkumy s reprodukovatelností, takže dokud to někdo nezávisle neověří, tak téměř taky nemá smysl se o tom dál bavit.

Podtrženo sečteno, možná u té cévy k nějaké evoluční změně dochází, ale možná taky ne, a jestli jo, tak nemáme šajnu proč a musíme to ještě všechno ověřit! Tak či onak, byl by to náznak toho, že evoluce může být bleskovější než jsme tušili!

[Jan Kollár, LL]

Evoluce má svá pro… ale i svá proti!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama