TLDR: Jedna vakcína a jeden koktejl protilátek na COVID-19 byly během testování na lidech pozastaveny z obav před možnými nežádoucími účinky. To nemusí ale nutně být špatná zpráva! Oznámení tuna.

Aktualizováno 25.10. 2020: Už to opět běží. Původní text níže.

Co zas dneska?

Hned dva pokročilé medicínské testy léčiv proti COVID-19 byly v průběhu úterý pozastaveny. V prvním případě šlo o protilátkovou terapii (věc, kterou lze nasadit nemocným), v druhém případě pak šlo o vakcínu (věc preventivního charakteru) z dílny Johnson & Johnson.

Obojí zní jako voda na mlýn podzimní deprese – v reálu ale nemusí být realita tak tvrdá, jak se může zdát z titulků.

Nejprve svou vakcínu pozastavil Johnson & Johnson. Imunizační látka se nacházela ve 3. fázi klinických testů na lidech. Důvodem bylo nečekané (a nespecifikované) onemocnění jednoho pacienta. O den později pak svůj koktejl protilátek pozastavil Eli Lilly opět na základě nespecifikovaného incidentu. Také na něj mělo dojít během 3. fáze klinických testů na lidech.

Lilly je mimochodem jednou ze dvou firem, které v USA požádaly o registraci tohoto koktejlu, přičemž druhý je Regeneron, který se stal populární díky podání americkému prezidentu Trumpovi.

Pozastavení každopádně vypadá nepříjemně, ale nedávno cosi podobného postihlo docela jinou vakcínu proti covidu. A následky netrvaly věčně – byť i tehdy šlo rozhodně o nepříjemnou zprávu.

Klinické testy fungují

Vakcína proti COVID-19 z dílny AstraZeneca, takřečená „oxfordská“, totiž byla podobně pozastavena v září. A stejně jako v případě vakcíny výrobců dětského pudru, také tady se mezi limi třetí fáze testů objevil někdo s nějakou nečekaně prudkou reakcí…

Nicméně, testování bylo později obnoveno v oblastech mimo USA, a i zde lze v budoucnu očekávat, že pokud nedojde na problémy mimo Ameriku, testy budou dokončeny i zde. Lze tedy očekávat, že také Lilly a J&J posléze testování opět obnoví. Jednotky výjimečných reakcí jsou ve vzorku desítek tisíc pacientů bohužel nepříjemnou, ale nikoliv fatální chybou. A to byť by podobná míra závažných reakcí mohl nakonec být v tržním prostředí vakcíně či protilátkám osudná.

Pozastavení tak víc než cokoliv ilustruje, že klinické testy plní svou roli. Jednoduše řečeno, pokud se mezi víc jak 150 jinými vakcínami na COVID-19 vyloupnou ty, které nemají závažné reakce, Johnson & Johnson i AstroZeneca nakonec můžou navzdory rychlejšímu ostrouhat. Klinické testy mají být, konec konců, uzavřeny stále až za polovinou roku 2021. A to je dost času na to, aby se ukázalo, které vakcíny jsou či naopak nejsou bezpečnější.

Známe rozhodně i řadu případů, kdy došlo na neúspěšné klinické testy – protože jednoduše daný lék nebyl dostatečně bezpečný a vyvolával i malého počtu pacientů velmi vážné reakce. Třeba smrt. Čtyři roky nazpět takto ostrouhalo Juno Therapeutics s jednou z prvních imunoterapií proti rakovině.

Terapie přeprogramování imunity, která uspěla u řady pacientů, totiž měla u malého počtu pacientů za následek extrémně vzácnou fatální reakci. Juno tak později svůj patent na terapii stáhlo – což byl jenom vítr do platech pomalejším, ale bezpečnějším konkurenčním terapiím podobného druhu. Nejenže totiž Juno vyplýtvalo peníze a renomé na svůj pokus, ale také ostatním řeklo „kudy nejít„.

Kdo si počká…

Faktem zkrátka je, že pokud testujete nějakou látku mezi desítkami tisíc lidí, je to vždycky potenciálně rizikové. Varovná reakce přitom nemusí nutně ani být chybou léku, může jít také o náhodu – přesto to vyvolává znepokojení, přezkoumávání, pozastavování. A zvláště, když s léky spěcháme tak mocně, jako letos, je tu navíc prostor pro chyby.

Dnes samozřejmě nemůžeme na základě veřejných informací vědět, jestli obnoveny budou i testy léčiv od Eli Lill a Johnson & Johnson, odpověď vězí v budoucnu. Pozastavení testů je ale nakonec vlastně dobrou zprávou – pokud jsou vážné reakce chybou léčiv a nikoliv náhodou, je rozhodně dobře, pokud se to vědátoři dozví nyní a nikoliv poté, co budou léky vpraveny do milionů lidí…

Asi nemá smysl zmiňovat, že pozastavení je také poněkud v nesouladu s některými názory o tom, že „covid je uměle vyvolaný jenom aby se vyrobily nové vakcíny, bu bu bu“… Tak či onak, závěrem platí, že reálně se nových léků a vakcín v rozšířené podobě skoro zcela jistě nedočkáme tuto zimu, ale nejspíše nejdříve tu další.

Aktualizováno 25.10. 2020: Tak se to opět rozjelo jak u J&J, tak v případě AstraZeneca i v USA!

[Ladislav Loukota]

Tož aspoň není nuda…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]