Kalorická restrikce může oddálit stárnutí

TLDR verze: Aktuální test na dvou skupinách myší je jednom posledním v střípkem náznaků, že rozumné omezení příjmu potravy může mít nenulový pozitivní efekt na lidské zdraví. Studie tu.

Jste to, co nejíte

Hledání léku na prodloužení života je tak staré jako lidstvo samo – a možná ještě víc. I když při pohledu nalevo, napravo zrovna teď civilizace působí, že boj se zdravím spíše nevyhrává, realita je taková, že obecně jsme radikálnímu prodloužení života nikdy nebyli blíž!

Jenže veškeré řešení genových terapií, studia biologicky nesmrtelných (ano, to existuje) zvířat nebo zkoumání vlivů různých dalších možností nemusí být jedinou stránkou k dosažení vyššímu věku. Jak se v nedávné studii znovu potvrdilo, klíčem ke zdraví skutečně je staré moudro: HÝBAT SE A NEŽRAT.

To, že kalorická restrikce prodlužuje věk dožití, sice není nic nového, ale nyní byl odkryt další kus skládanky na molekulární úrovni. Zjištění, jak kalorická restrikce ovlivňuje trvanlivost buněk, nám nyní poskytuje molekulární cíle, na které se můžeme zaměřit – tolik zjistil tým Juana Carlose Izpisua Belmonte v nejnovější studii řešící takzvanou kalorickou restrikci, alias půst.

Ohledně zdravotních benefitů půstu jste možná už slyšeli z nejrůznějších alternativních kruhů. Faktem ale je, že i „klasická“ věda se už delší dobu shoduje na tom, že omezení přísunu kalorií bude mít nejspíše obecné zdravotní benefity. Lze stále pochybovat o tom, že zmenšení příjmu potravy vás vyléčí z nádorových rotyk či jiných vážných problémů. Všimněte si, že málokdo z alternativních guru nedoporučuje půst proti koronaviru…

Ale pokud zrovna nečelíte závažné chorobě, může být dílčí omezení příjmu potravy rozhodně dobrou volbou. Proč?

zdroj: Nepalm/CC

O 30 % méně

 Všichni víme, že stárnutí je hlavní příčina většina smrtících nemocí, od kardiovaskulárních, přes Alzheimera až po rakovinu. Lidé neumírají stářím, ale stáří vždy způsobí nějakou komplikace, která způsobí ono natáhnutí bačkor. Jsme čím dál tím blíž tomu, abychom stárnutí přišli na kloub, ale už teď jsou zjišťovány metody, jak stárnutí zamezit, případně i zvrátit.

Nedávno už jedna studie odhalila vliv omezení příjmu potravy na metabolické nemoci – tedy například získanou diabetes. Pacienti s ní, kteří byli s to omezit potravu a ztratit v průběhu pěti let desetinu své váhy, se ve velkém počtu případů dočkali ústupu symptomů nemoci. Vzhledem k tomu, že právě nešťastné stravování jim onu chorobu do značné míry přivodilo, není to tak šokantní.

Ale i pokud nemáte cukrovku, může být restrikce kalorií dobrým nápadem. Aktuální studie přispěla ke zjištění, co za mechanismy omezení stravy stojí. Výzkumníci zkoumali dvě skupinky krys, obě ve věku úctyhodných 18 měsíců, které byly studovány až do dosažení 27 měsíců věku, což odpovídá věkovému ekvivalentu u lidí zhruba 50 a 70 let.

Jediný rozdíl? Jedna skupinka krys papala o 30 % méně kalorií než skupinka kontrolní. Po ukončení studie se na obě skupinky krys vědátoři „podívali“. A co zjistili? Při analýze všech možných buněčných typů zjistili, že buňky dietních krys byly velmi podobné buňkám krys mladých… teda, minimálně z hlediska genové exprese.

Tímto se vědátorům povedlo zjistit, které geny jsou během stárnutí vypnuté a které zapnuté a tudíž máme větší přehled o tom, které geny už nejsou pro mladý. To by jednou mohlo odemknout i možnost aktivovat podobné cestičky bez hladovění. Prozatím se ale ale hlavně se opakovaně potvrdilo, že HÝBAT SE A NEŽRAT se opravdu vyplatí… pokud se chcete hýbat a nežrat déle než průměrná krysa či člověk.

Pokud ale omezení kalorií chápete jako volání po hladomoru, chápete ho špatně. I vyvážená strava je důležitá – a naštěstí se ji dostává stále více lidem. Via zde.

Hurá do Středomoří

Výsledky toho, jak dosáhnout rozumné restrikce kalorií, se liší. Obecně se doporučuje nejíst alespoň 14 hodin denně, čili pokud večeříte v 18 hodin, dát si snídani v 10 ráno dalšího dne. Pokud se ale ona snídaně i večeře bude skládat z půltuctu BigMaců, nejspíše stále kýženého efektu nedosáhnete.

Samozřejmě nejde o ultimátní klíč k věčnému zdraví a životu. Jedná se však o něco, co pro sebe může udělat prakticky každý z nás. Zvláště nyní, kdy je řada z nás (doufám!) zavřená doma. Pokud tak hledáte i ideální jídelníček, další práce doporučuje shlédnout se ve středomořském stravování. Zdá se totiž, že zejména olivový olej by mohl dále pomáhat se zdravím buněk.

Ale pozor – efekt podle stejné práce funguje, jenom pokud jednak držíte restrikci kalorií, a jednak pokud pravidelně cvičíte. To může odpovídat doporučeným 2,5 hodinám týdně náročnější aktivity.

Jako obvykle u výživových studií platí nutnost brát výsledky s jistou mírou přimhouřených očí. Výživové studie častokrát vycházejí, jak se jim zrovna zachce – benefity kalorické restrikce se však skrze studie pomalu ale jistě vrší. Konec konců, naši předci se také neládovali třemi vydatnými porcemi denně.

Zdá se tak, že bychom si minimálně určitou sebekontrolu v dnešním světě, v němž se hojnost trochu vymkla z kloubů, rozhodně obnovit mohli.

[Martin Lukáč, Ladislav Loukota]

Hýbat se“ ale možná časem také dozná jisté proměny…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama