Ne, život na Venuši jsme (zatím?) fakt neobjevili

TLDR: Nová studie detekovala v oblacích Venuše s vysokou pravděpodobností fosfan. Ten je potenciální biomarker, čili možná známka místního života – ale abiotický původ zatím není také vyloučen, o „život na Venuši“ tedy zatím zdaleka nejde. Studie tu.

Mimozemšťani? Z Cardiffu??

Když se řekne „život mimo Zemi„, obvykle lidé pomyslí na Mars, Europu anebo vzdálené exoplanety. Pomyslet při tom na „život na Venuši“, to by byla jedna z nejvíce šílených reakcí – Venuše je přece žhavá jako kapota Stodvacky v létě, a její atmosféra je ještě o něco toxičtější než komentáře na YouTube! A přesto si nová studie pod vedením Jane Greaves z Cardiff University myslí, že by mohla místnímu životu možná být na stopě.

Ono „možná“ je ale tradičně nutno podtrhnout trojitou červenou vlnovkou. Výzkumníci totiž v atmosféře s vysokou pravděpodobností detekovali fosfan, tedy jeden z plynů, který by mohl vznikat činností primitivních životních forem. A našel ho kotel! Odhadované množství 20 ppb vylučuje, že by fosfan v atmosféře Venuše vznikal méně častými jevy, jako jsou dopady fosforových mikrometeoritů anebo údery blesků do ložisek fosforu na povrchu.

Krásná momentka Venuše v infračerveném záření právě ze sondy Akatsuki. Zdroj: JAXA

V české středoškolské chemii zazní fosfan možná tak při názvosloví hydridů. Jenomže tato sloučenina je dlouhodobě považovaná za ideální molekulu ve vesmíru, která by mohla znamenat život. Voda je přítomna velmi často a z ní může blesky vznikat kyslík. Ale PH3 vzniká i na naší planetě jen díky mikrobům.

Lze tedy jistě říct, že na Venuši neexistuje v současnosti prostudovaná abiotická, tedy neživá, dráha, která by vytvářela takové množství fosfanu. Jenže – to ještě zdaleka neznamená, že fosfan na Venuší prdí nějaké zdejší mikroorganismy. Studie totiž stranou odsunula velkou neznámou ohledně toho, že by fosfan mohl vznikal vlivem vulkanismu.

Zdroj: NBC vlastní

Velká vulkánová výzva

Ze Země víme, že fosfan vzniká i sopečnou činností – tedy něčím, co opravdu není známka života. Je to vlastně podobná situace jako na Marsu, kde se hledá metan jako potenciální biomarker (stejně jako fosfan na Venuši), jenže metan vzniká opět také vulkanismem (kdy tedy není jako biomarker). A stejně jako u marťanského metanu a jeho aktivní geologie, také u Venuše zkrátka ještě nevíme, jestli je na jejím povrchu vulkanická činnost.

Všeobecně se tuší – a po nedávné letošní studii zase s o něco větší jistotou – že na Venuši jsou aktivní sopky. Možná aktivnější než na Zemi! Ale neví se to s jistotou. Povrch Venuše nám totiž halí hustá mračna, a kvůli teplotám pod nimi je problém rozlišit, co je a není vulkanická činnost, a co je (či není) obyčejný stav bezuzdného skleníkového efektu.

Tým z Cardiffu proto fosfan jako produkt vulkanismu vyloučil, či spíše odsunul stranou jako jednu z možností. Reálně prostě nevíme s jistotou, jestli jsou sopky na Venuši aktivnější než na Zemi (čímž by fosfan mohl být celý jejich produktem), stejně/méně aktivní (kdy by fosfan mohl snad vznikat bioticky i abioticky) anebo tam nejsou vůbec aktivní (kdy by fosfan byl spíše biomarker, ale stále by mohl vznikat i zatím neznámou reakcí).

Ačkoliv je tedy detekce fosfanu rozhodně významnou událostí, a může v případě vyloučení jiných možností znamenat šanci na život na Venuši, před tím bude nutné vyřešit, zdali fosfan nevzniká jednoduše uvnitř místních venušanských sopek. A to nám nejspíše ještě pár dekád zabere.

World Dream Bank: FUTURES: VENUS UNVEILED
Takhle mohla Venuše kdysi vypadat. A možná, že tak jednou může vypadat znovu, pokud ji terraformujeme. Zdroj: Chris Wayan/WDB

Počkáme si

EDIT: Pro úplnost nutno zmínit, že astronom Petr Scheirich se domnívá, že moje zjednodušení na „odsunutí vulkanismu stranou“ je k autorům nefér, protože studie zmiňuje, že k fosfanu by bylo nutno vulkanické aktivity na Venuši cca. dvousetnásobek víc než na Zemi. Beru v potaz a zmiňuji, nicméně vzhledem k tomu, že prostě nevíme, jak to na Venuši se sopkami je, zůstávám zatím skeptikem.

Venuše totiž není zrovna populární destinací meziplanetárních sond a v posledních dvou dekádách (!) ji detailněji prozkoumává jediná japonská (!!) mise. Nezdá se ani, že by se na tom mělo něco v dohledné době změnit. V plánu totiž není žádná další sonda.

Možná ale, že letošní zprávy z Venuše, tedy jako vyšší šance na vulkány, tak i fosfan, pokopnou novou misi k realizaci spíše dříve nežli později. I pokud se tak ale stane, půjde skoro zcela jistě o orbitální výpravu, protože přistávat na Venuši se sondami, které by tu vydržely déle než hodinu, zatím furt neumíme.

Astrobiologie je temná a plná hrůz. V loni jsem o tom pokecal s Julií Novákovou.

Nerad bych zněl příliš negativně, naopak bych se samozřejmě velmi rád dočkal objevu mimozemšťanů! Život na Venuši si rozhodně lze představit skrze existenci mikroskopických forem vysoko v atmosféře, tedy nad těmi nejkorozivnějšími částmi povrchu. Nakonec, i na Zemi se tuší, že značná část mikrobů obíhá vysoko v atmosféře. Objev života na Venuši by nám tak mohl opět něco málo říct i o tom, co možná máme také u nás doma, aniž bychom o tom věděli!

Jenže, zatím se tak nestalo. A byť většina stránek zmínila, že fosfan na Venuši je jenom možný biomarker, v dnešním turbulentním světě, kdy lidé čtou jenom titulky, a to ještě sotva z půlky, by se mohlo to podstatné ztratit. Rozhodně se však z titulků ztratilo to nejpodstatnější – o Venuši víme zase o fous víc, což je zrovna v případě této žhavé planety opět malý vědecký zázrak, za který patří dík týmu vědátorů z Cardiffu!

[Olga Ryparová/Olinium, LL]

Právě o sopkách na Venuši jsem nedávno pokecal s planetologem Petrem „Bahno na Marsu“ Brožem:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama