Nafta na Marsu? Voda i ropa možná vznikají formováním planet

Tldr: Zahřátí chemické směsky odpovídající meziplanetární hmotě vedlo k produkci vody a olejnatého materiálu, což nejenom staví na hlavu teorie o kometárním původu vody na Zemi, ale přináší potenciál ropy i na jiných planetách. Studie tu.

Změna zápletky?

Znáte tu historku o jednom z největších lékařských objevů všech dob – penicilinu, na který Dr Fleming přišel defacto omylem, když mu zplesnivěla Petriho miska s agarem? Tak možná se nám tu taky omylem klube jeden z největších astronomických objevů posledních dekády. Zatím potichoučku a nenápadně… Totiž tezi o původu vody a ropy na Zemi, a nejen na ní. Zatím to není jisté. Ale jestli budou výzkumy dnešního výzkumu potvrzeny, tak to zatřese našimi znalostmi jak swiňa!

A jaké že to jistoty budou rozmetány?

🔹 Voda se na Zemi dostala z komet? TÚÚÚT, CHYBA!

🔹 Ropa je tvořena mrtvolkami prehistorické fauny a flóry? TÚÚÚT, OPĚT BLBĚ. Tedy, možná…

Pluto's strange spin points to a subsurface sea and could be ...
Tenhle obrázek si zapamatujte, na konci se bude hodit – podpovrchová voda předpokládaná mmj. na Plutu. Zdroj: James Tuttle Keane/NASA

Ale začněme pěkně po pořádku u vody. Ta totiž byla pravým cílem výzkumu týmu šestnácti výzkumníků z Japonských univerzit pod vedením Akira Kouci z Ústavu nízkých teplot University Hokkaido v Sapporu. Přesněji tedy její původ. Mainstreamový názor vždy považoval za zdroj vody na naší planetě dopady hromady a hromady komet. Zdrojem vody by pak měla být nejen „zmrzlá voda“, tedy led tvořící velkou část komety, ale také hydrosilikáty (Si-O-H). Tedy vlastně šutráky tvořící zbytek komety a normální asteroidy.

Daná teorie je to sice mainstreamová a vcelku zjevná, ale vlastně už od začátku na tom prostě neštymují chemikům výpočty. Množství vody je totiž fakt výrazně vyšší, než by modely sněhovo-silikátového koulování pramatičky Země předpokládaly. Nesedí ani poměry deuteria (těžkého vodíku) nalezeného v kometách a v pozemské vodě. S lepší teorií však zatím nikdo nepřišel.

Až (možná) do teď!

V žáru formované planety

Šikovní Japončíci se podívali ještě hlouběji do historie, a to do proto-kometární hmoty. Tedy vlastně mezihvězdného prachu a plynu, který je však taképřekvapivě bohatý na organické látky. Akira do toho sajrajtu začal rýpat a štěrchat… A stejně jako ve stejnojmenném legendárním japonském anime mu tu celé zmutovalo!

Vědátoři si připravili analog organické hmoty z mezihvězdných molekulárních mračen smícháním vodíku oxidu uhelnatého (CO) a amoniaku (NH3). Aby to ještě víc štymovalo, nachladili tuhle proto-polívčičku na nízké teploty a ozářili ji UV zářením, přesně jak se tomu děje v hlubokém vesmíru svitem hvězd.

Začali topit pod kotlem a simulovali tak podmínky zahušťování hmoty při vznikání planet(ek), a drahnou dobu se nic moc nedělo. Až najednou při 350 °C (a tlak kolem 100ky MPa) došlo k formování kapiček vody!

„Heureka, arigato! Máme novou hypotézu!“ zakřičeli zajisté vědátorští samurajové. Molekulární mračna plynů jsou totiž přesně tím, z čeho se začalo formovat, inu všechno! Tedy hvězdy, protoplanetární disk a pak i naše planeta. Voda tak může poházet z ní samotné, defacto „převařením“ zárodečné polívčičky.

Převařování v práci Hideyuki Nakano et al., Scientific Reports, May 8, 2020

To největší WTF ovšem teprve mělo přijít. Akira přitopil ještě víc a při 400°C se mimo vody začala z polívčičky vytvářet kapičky čehosik hustého černého a olejovitého. Když to vědátoři mrskli do spektráku na analýzu, spadla jim čelist překvapením až pod kimono. Látka totiž chemicky připomínala pozemskou ropu!

Takže nejen voda na naší planetě a dalších světech vlastně mohla vzniknout již na horkém počátku při zrodu Sluneční soustavy, ale i původ ropy by mohl být lautr jiný, než jsme si mysleli. To by mělo implikace daleko mimo vědu jako takovou. Ropa by nemusela být jen pod nohama Arabů a Venezuelčanů, ale i hypotetických Europeanů, Marťanů a Plutolínů. Jestli tohle není pozvánka ropné lobby do kosmického závodu, tak fakt už nevím co!

Černé zlato?

Je však na místě trochu zchladit vzrušení, alébrž se jedná o prvotní výzkum a jak už to ve vědě bývá – musí to ověřit další vědátorské týmy. Nicméně, tahle teze by vysvětlovala, proč vidíme podpovrchová mimozemská moře v poslední době tak často. Finální štempl na novou převratnou teorii by pak mohly dát sondy na ostatních objektech Sluneční soustavy, jako třeba zase opět nepřekvapivě samurajský průzkumník Hayabusa2 vezoucí materiál z asteroidu Ryugu.

Samože ropa by mohla vedle základu pro palivo být výborným zdrojem organického materiálu a prekurzorem pro všechny ty blbosti, jako jsou léky, plasty apod. i na jiných planetách by se setsakra budoucím prospektorům a obyvatelům šiklo.

Zdroj: Public Domain, PxHere, NASA

Navíc, co si budeme – ropa v energetice je poněkud nepříjemná na Zemi, ale výfukové plyny na Marsu nebo Měsíci nebo Plutu by jaksi měly daleko menší vliv na místní život, protože tu ani žádný život není! Ropné produkty se v pozemské energetice nezačaly používat, protože magnáti si 150 let nazpět oblíbili černou mazlavou tekutinu. Ropa se uchytila, protože je neuvěřitelně energeticky výhodná!

Ona výhodnost je nepříjemná pro naše klima, pro kolonisty někde, kde de facto není žádné klima, by ovšem mohla být podobná svačinka setsakra výhodná! Ale to už si samozřejmě pouští fantazii na túru. Každopádně, podobně zásadní možné odhalení ovšem k fantazírování přímo svádí…

Tak teď nevím, jestli mám být environmentálně nasraný, anebo těžařsky nadšený. Vědecky jsem ale naprosto v extázi a doufám, že vy se mnou!

[Jan „JaRon“ Tomaštík]

O vodě v kosmu taky víc tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama