Elon Musk ukázal „kyberprasata“. Další na řadě jsou lidé

TLDR: V noci z pátku na sobotu odhalil nejslavnější/nejšílenější miliardář světa nové detaily o pokroku ve výzkumu Neuralinku – společnosti plánující překopat spojení mezi mozkem a počítačem. Systém byl již vyzkoušen na zvířecích modelech. Na testy u lidí ještě nedošlo, jsou však na spadnutí! Zdroj zde, záznam zde.

Půlnoční prezentace

Víc jak rok jste o něm neslyšeli, Elon Musk však v dnešní noci z pátku na sobotu opět připomněl plány a pokrok své společnosti Neuralink. A učinil tak v typicky nestřídmém muskulatorovském stylu! Připomeňme si ale nejprve, proč je to vlastně významný!

Stále platí, že Neuralink vznikl před čtyřmi lety s cílem vyvinout rychlejší rozhraní mezi mozkem a počítačem. Bez nadsázky lze říct, že podobně jako má SpaceX za cíl „kolonizovat Mars“, i když zatím vyletěl sotva na pozemskou orbitu, také Neuralink má olbřímí plán: tentokrát je to zabránit dominanci umělé inteligence. Což je něco, co tu zatím nehrozí. Protože „ta pravá“ umělá inteligence ani neexistuje.

Budoucím lidem můžou však logicky pomoct vynálezy, které musíme začít vyvíjet již dnes. Rozhraní mezi mozkem a počítačem (BCI, brain-computer interface) je k tomu klíčové. Dnes má BCI typicky podobu myši či klávesnice, popřípadě dotykového displej.

Není to tedy doopravdy rozhraní mezi mozkem a strojem, ale musíte oním mozkem dát povel prstům, které přetlumočí signály do znaků. Není to nejrychlejší, ale bylo už hůře. V polovině 20. století se také počítače typicky ovládaly zadáváním děrných štítků

Různé implantáty, které ale rovnou čtou mozkovou aktivitu, a rychleji ji tlumočí přímo na aktivitu počítače, by ale mohly být rapidním skokem v tom, jak počítače používáme. A co s nimi dovedeme! Popřípadě, co ony můžou udělat pro nás… Obvykle se jejich vývoj po praktické stránce vysvětluje jako snahu vyvinout rozhraní pro lidi upoutané na lůžko, ale Musk jde tradičně o pár kroků dále. Ale jak daleko vlastně?

Zdroj: William Yang/Paramount, vlastní

Co je nového!

Hvězdami včerejšího večera byla především prasata! Jedno demonstrovalo živý přenos mozkové aktivity (resp. EEG) přímo naživo, druhé zase demonstrovalo, že čipy unese rovnou dva, a další zase ukázalo, že čip lze implantovat ► následně jej lze odstranit ► a následně lze fungovat bez problémů dál.

Skutečnost, že Neuralink uspěl v implantaci svého čipu do prasátek, je rozhodně povzbudivou zprávou, není to však nic šokantního. O testování technologie na zvířecích modelech se mluvilo již vloni, a jde o běžnou součást podobného výzkumu. Co je ale povzbudivé, je relativně snadné propojení čipu Neuralinku s dnešními technologiemi.

Záznam z prezentace. Zdroj: Neuralink

Voperování čipu je stále relativně vyšší dívčí – je nutné vyvrtat malou díru do lebky, kterou se provleče 1024 vlasovitých mikroelektrod. Čím víc elektrod, tím přesnější informace o mozkové aktivitě. Neuralink má momentálně elektrod ze srovnatelných čipů nejvíce. Operace samotná se děje pomocí implantačního robota podobného šicímu stroji – to ale také známe již z loňského roku. Povrch čipu umístěný na lebce sám ale přenáší data pomocí Bluetoothu na 5 až 10 metrů.

Ve vývoji jsou tedy pořád mikroimplantáty „tenčí než lidský vlas“, které by bylo možné i implantovat do lebky jako jakousi variaci mikroelektrod. Zde by pak vlákna sbírala nemlich stejně data o mozkové aktivitě. Ty by následně počítač interpretoval jako pokyny k ovládání a zbytek už je historie. Či spíše budoucnost.

Z hlediska architektury je nová snad jenom mírná „bezdrátová“ úprava čipu. A otestování na prasátkách. S nevelkou porcí nadsázky lze ale říct, že podobně jako v případě SpaceX a čekání na lidský let modulu Crew Dragon bude také teprve implantace čipu Neuralinku do lidské lebky oním překročením Rubikonu.

Různé jiné experimentální týmy v minulosti dosáhly daleko vyššího pokroku v implantaci mikroelektrod u lidí (o tom si ještě něco řekneme níže). Čip Neuralinku může dosavadní výzkum překonat – ale dokud nebude otestován na člověkovi, je úspěch či neúspěch projektu stále ve vzduchu.

Musk však stále argumentuje, že podobné pokročilejší implantáty by umožnily podstatně intimnější a rychlejší komunikování lidí a strojů. Ideově by tak (možná) došlo na udržení rovnováhy mezi lidmi a stroji. Pokud by přišli lidé schopní díky implantátům efektivněji a lépe ovládat stroje, jednalo by se (možná) o protiváhu budoucích umělých inteligencí. Ultimátním cílem je tedy vytvoření jakéhosi Homo superior.

Je ale asi nasnadě, že ne každému se taková vize líbí.

Zdroj: Ubisoft/Elon Musk, vlastní

Mezi kontroverzí a konspirací

Nebude asi šokantní, když napíšu, že Muskova osobnost budí kontroverze… Tak nějak tím, že vůbec existuje. Leckdo mu vyčítá, že je to tlučhuba, jiný zase, že své projekty „dělá jenom pro peníze“. Někomu vadí jeho spojení s prezidentem Trumpem, dalšímu naopak tweety o tom, že „pyramidy postavili mimozemšťani“. Musk vždy uměl budit pozornost, a kontroverze je toho nutnou součástí. Bylo by divné, kdyby tomu bylo naopak.

Na rozdíl od Tesly a SpaceX, dvou hlavních Muskových společností, je ale Neuralink tak trochu jiná káva. BCI jsou objektivně cosi, co skutečně potřebujeme pro efektivnější nakládání s počítači. A také je to cosi, na co už máme technologie! Dva roky nazpět například BCI zvládly činy na úrovni menších biblických zázraků – rozpohybovaly ochrnuté nebo přečetly slova uvnitř mozku! To se hodí nejenom pro pacienty postižené nějakou nepříjemností, ale časem v řádu generací může skutečně posunout naše schopnosti někam mnohem výše, blíž světu suprhrdinů!

Aplikace již hotového základního výzkumu je přitom to, co lze čekat prakticky jen od soukromníků. Tedy od lidí jako Musk. Státní podniky by byly daleko neefektivnější v nakládání s novou technologií, a ponechat operování do mozku čistě na jednotlivcích nemůže myslet vážně ani ten nejpřesvědčenější kyborgista-vynálezce.

Jenže tady se ukazuje stinná stránka Muskovy kontroverze. „Čipování“ je jednou z prehistorických konspiračních teorií, a Muskova osoba i bohatství tak pověsti rozhraní mezi mozkem a strojem dělá spíše špatné jméno. Konec konců, poslanec Rozvoral ze strany SPD již nedávno varoval před „plánem na povinné zavádění čipů do hlav“, což je tak absurdní překroucení ideje BCI, že nad tím zůstává doslova rozum stát.

Zvláště po letošním úspěchu SpaceX s pilotovanou misí do kosmu mám rozhodně důvěru v to, že Neuralink může fungovat. Konec konců, nejde o Muskův vynález – o vlasovitých mikroelektrodách jsem i já psal už tři roky nazpět. Ta technologie nejspíše bude fungovat, byť její pilování v praxi může tradičně zabrat dekády. Čeho se však bojím více, bude inherentní vyvolání kontroverze kolem aplikace této technologie. S někým tak prostořekým, jako je Musk, můžou být budoucí roky BCI proponentů o dost nepříjemnější, než kdyby si stejný úkol předsevzal nějaký střídmější miliardář.

Na druhou stranu, střídmější miliardář by s aplikací otálel nejspíše o dost víc, než tenhle muskulaturní maniak!

[Ladislav Loukota, JRN]

O BCI mimo Neuralink také víc v tomto prehistorickém (víc jak rok starém!) videu.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama