Žraloci bílí si raději než člověka dopřejí ryby, ale jaké?

TLDR: Překvapivě nikoliv volně plovoucí ryby, ale naopak rybky žijící u dna preferují žraloci. Ukázala to analýza obsahu jejich žaludků. Studie tu.

Lidožrouti?

Žraloci žerou lidi. Tedy, alespoň se nás o tom zarputile snaží přesvědčit hollywoodské filmy a pseudo-dokumenty o žraločích zabijácích. Notoricky známá trojúhelníková ploutev rozrážející vlny v neúnavné honbě za lidskou kořistí. Přesně to se asi většině lidí vybaví, když se řekne žralok bílý.

Tato představa má ale ke skutečnosti daleko, jak ukázal výzkum vědců pod vedením Richarda Graingera z Australské univerzity v Sydney. Podle tohoto výzkumu, publikovaného v časopise Frontiers in Marine Science, totiž žraloci bílí mnohem raději než lidi žerou ryby u mořského dna.

Abychom to uvedli na pravou míru – to, že lidé nejsou hlavním zdrojem obživy žraloků bílých, ví vědci už hodně dlouho. Žraloci bílí mají špatnou pověst, ve skutečnosti ale na člověka zaútočí velice výjimečně. V průměru ročně zabijí žraloci asi 5 lidí na celém světě. Oproti tomu hroši asi 500, a psi dokonce několik tisíc. Tahle zvířata si ale bohužel nezahrála ve filmu Čelisti.

Dokonce lze postulovat tezi, že děsivost žraloků, tak umně přetavená v napětí v hororech, je jedním z významných faktorů absence ochrany žraloctva a jejich výraznějšího lovu. Ano, přátelé, i demýtizace toho, že žraloci jsou vodní Vetřelci, tak pomáhá narovnat náš vztah k fauně!

Dokonce lze postulovat tezi, že děsivost žraloků, tak umně přetavená v napětí v hororech, je jedním z významných faktorů absence ochrany žraloctva a jejich výraznějšího lovu. Ano, přátelé, i demýtizace toho, že žraloci jsou vodní Vetřelci, tak pomáhá narovnat náš vztah k fauně!

Zdroj: Discovery; Scott Gries/Getty Images, vlastní

Ryba je kámoš?

Nyní se ale vědci zaměřili na to, co skutečně tvoří většinu jídelníčku žraloků bílých. Vědátoři ze Sydney zkoumali obsah žaludku čtyřiceti mladých žraloků bílých, kteří byli odchyceni při komerčním rybolovu. Výzkumníci se domnívali, že žraloci bílí, i během svého růstu loví zejména na otevřeném moři a u hladiny. Když se ale podívali do žaludku těchto žraloků, zjistili něco úplně jiného.

Velkou část potravy těchto žraloků totiž tvořily druhy ryb žijící u mořského dna. Volně plující druhy ryb a druhy žijící u hladiny tvořily pouze menšinovou část jejich jídelníčku.

Podle autorů takto u dna živí zejména mladí žraloci bílí. Tito mladí žraloci také více setrvávají na jednom místě. Čím je žralok bílý starší a větší, tím více totiž migruje a tím větší kořist zřejmě vyhledává.

Žraloci bílí jsou vrcholoví mořští predátoři kteří mají ve svém ekosystému nezastupitelné místo. V posledním století se ale musí o své místo na slunci rvát s jiným vrcholovým predátorem. A je to značně nerovný boj.

Jeden z autorů studie, Richard Grainger, probírající se obsahem žraločího žaludku.
Zdroj: Richard Grainer

Nerovný boj

Každý rok zabijí žraloci asi 5 lidí na celém světě. Lidé oproti tomu zabijí každý rok až 100 000 000 žraloků. Mnoho žraloků je loveno kvůli svým ploutvím, které jsou oblíbenou pochoutkou. Těmto žralokům rybáři většinou jen uříznou ploutve a hodí je zpátky do moře, kde je čeká pomalá smrt. Ještě více žraloků každý rok zahyne v ohromných vlečných sítích spolu s mnoha dalšími druhy ryb

Žraloci jsou na přílišný rybolov obzvláště náchylní, protože jsou dlouhověcí a pomalu se rozmnožují. Trvá tak desítky let, než se jejich populace obnoví. Kvůli přemíře rybolovu je dnes mnoho druhů žraloků ohrožených, a i velký žralok bílý už je považován za zranitelný druh.

Tak jo. To bylo trochu depresivní. Ale hlavu vzhůru, žraloci mají ještě naději! A právě tato studie by jim mohla trochu pomoci. Pochopení toho, čím se žraloci bílí živí, zejména během svého mládí, by nám totiž pomohlo pochopit, jak je lépe chránit.

Například pokud by se podařilo určit, ve kterých oblastech a jakými druhy ryb se tito žraloci během dospívání živí. To by mohlo vést ke vzniku nových mořských rezervací, nebo alespoň k omezení rybolovu v oblastech kde se vyskytují mladí žraloci bílí. Díky tomu by se možná více z nich dožilo dospělosti, kdy z nich vyrostou až 7 metrů dlouhé potvory, kterých se budeme moci bát během žraločího týdne na Discovery Channel.

 [Svatopluk Skoupý, LL]

A žralokům by jistě pomohlo i odstranění plastů z moří!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama