Kometa Neowise je nejlépe viditelná, vrátí se za 7 tisíc let

TLDR: Poprvé po 23 letech můžeme z našich krajů vidět kometu pozorovatelnou pouhým okem. Po setmění ji najdete nad severním obzorem. Kdo to nestihne, měl by raději doufat v objevení nesmrtelnosti. Web pro detailnější pozorování tuna.

Rok komety

Čau, lidi, už jste slyšeli, že tenhle týden je na obloze vidět kometa? Že asi jenom z každého média už tisíckrát? Tak asi o tom po tisící prvé přečtete i u mé maličkosti! Krom jasného návodu, jak čumět na Neowise, si navíc povíme, jak na detekci objektu došlo & kam se Neowise odebere v dalších letech!

Letošní rok je každopádně skutečně výjimečný. Krom jiných dějinných událostí i pro astronomii. Pokud mne paměť neklame, poslední podobně viditelnou kometou (pouhým) okem byla slavná Hale-Boppovka z roku 1997. Jenže ta byla viditelná v zimě a na jaře – maximum jasnosti dosáhla stylově 1. dubna 1997 – což pozorování zdaleka nejde naproti tak mocně jako aktuální letní podmínky.

Astronomové se v poslední době těšili na několik jiných potenciálních vlasatic, ale všechny byly méně jasné a/nebo se před maximem jasnosti rozpadly jako Beatles.

Neowise sama se reálně jmenuje C/2020 F3 (NEOWISE), přičemž používané jméno komety je fskutečnosti jméno kosmického teleskopu Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer patřícího NASA, který kometu poprvé detekoval na 27. března 2020. Přesnější detaily stran komety zatím známy nejsou, uvidíme, co zjistí detailnější pozorování.

Podobné detektory se nicméně hodí nejenom pro echo amatérským astronomům, ale i pro hledání rizikových objektů pro Zemi samotnou. Co přesně bychom dělali, kdyby kometa mířila na Zemi, teď těžko odhadovat, ale zájemci si o podobném cvičení můžou přečíst v loňském textíku.

Kometa Neowise (budeme se držet její přezdívky) má každopádně jádro kolem 5 kiláků v průměru, což už je polovina až třetina velikosti objektu, který vypnul dinosaury. Spoiler Alert: asi bychom toho furt moc neudělali.

Ale to naštěstí není letošní případ. Alespoň tedy zatím, rok ještě neskončil

Jak na kometu?

Jistě víte, že komety jsou koule z ledu a prachu, které „dělají ohon“ jenom pro přiblížení ke Slunci. To je vlastně zahřívá stejně, jako kdybyste nad ohniště strčili sněhovou kouli. Díky tomu komety začnou generovat ocas ve směru od Slunce, ale podobné odpařování je rovněž důvod, proč se komety můžou rozpadnout.

Neowise je od nás vzdálen cca. 100 milionů kilometrů, ale právě vlivem ohonu ho můžete omrknout i doma ze zahrady.

Ale jak vlastně? Včera návod už ideálně sepsal Jan Lukačevič, takže ho s dovolením překopnu i vám. V našich podmínkách Neowise najdete nad obzorem, když se budete dívat severním směrem. Během noci se kometa posouvá od severozápadu k severovýchodu. Pokud chcete znát její přesné umístění, pomůže web tuna

V posledních dnech Neowise postupně zjasňuje. V těchto dnech (a nejlépe od 15. července) ji pak lze pozorovat už chvíli po desáté večer. Nejlepší to je ovšem kolem druhé ranní, kdy je obloha opravdu tmavá a ohon komety více vynikne. Výjimečně tedy platí, že štěstí přeje lidem s insomnií!

Holýma očima poznáte kometu jako šikmou, táhlou světlou šmouhu na tmavé obloze. Ale s obyčejným dalekohledem, triedrem, uvidíte i její jasně svítící jádro. Navíc se celý ohon krásně vyrýsuje. Když vyrazíte do přírody, kde je menší světelné znečištění a vyjde vám počasí bez mraků, bude to opravdu výjimečný zážitek.

Nicméně pro jednou se zdá, že pozorovat kometu lze úspěšně i z průměrného města!

Zdroj: Irwin Cardozo, CC BY, vlastní

Kdy zase?

Nejlepší podmínky pro pozorování by měly panovat od 14. do 19. července, čili právě nyní! Jelikož jsou však na obloze častěji mraky a vy máte určitě hodně práce, nemusíte se obávat ani scénáře, kdy vám kometa uteče. Tedy, není jasné, zdali se v dohledné době nerozpadne – to ukáže až čas.

Paradoxně by pro další vědecké analyzování onen rozpad byl lepší než kontinuální výdrž komety. Rozpadající se komety totiž lépe komunikují, co se ukrývá v jejich nitru. Neowise je sice parádička i pro širokou veřejnost, nicméně pokud chceme zjistit více, než momentálně o kometách víme, neškodilo by do ní nyní seknout!

Nicméně, možná pro jednou můžeme destrukci komety opomenout a jenom se kochat! Nebe nás zásobuje bohatou nabídkou jiných těles – ačkoliv třeba Borisov, u něhož se zdálo, že se také rozpadne, nejspíše rovněž průlet kolem Slunce přežil. Příhodná reinkarnační metafora pro tento rok!

Ale pokud také Neowise průlet kolem Slunce přežije, zase se k Zemi vrátí. Kdo tedy Neowise neuvidí letos, může si nařídit notifikaci zhruba na rok 8786 našeho letopočtu!

Do té doby se vrátí zase na periferie Sluneční soustavy na svou eliptickou dráhu. Jenom pro ilustraci: okamžik, kdy Neowise naposledy prolétala kolem Země (potažmo spíše: kolem vnitřních planet), v Egyptě se teprve začaly rodit nápady na stavbu velkých pyramid a Stonehenge byl plus mínus tak starý, jako je Versailles dnes taky ještě nebyl vystavěn [1].

Skoro se tak chce říct, že zajímavější než náš pohled na kometu by byl pohled komety na nás. Kdo ví, jak bude vypadat Země při jejím dalším přiblížení? Můžeme o tom jen přemýšlet při letně-večerním pozorování tmavého nebe!

[1] Původní verze článku byla psaná po 4 hodinách spánku (viz video verze) a sekla se v projekci minulého průletu jenom asi o tisíc let. Znamená to sice, že od minulého průletu této komety jsme udělali ještě větší pokrok, protože „na rýsovacím prkně“ byl i ten Stonehenge, ale za chybu přesto sorráč.

[Ladislav Loukota, JL, MC]

Víc o vlasaticích od jiných hvězd také tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama