Mezihvězdná kometa Borisov se rozpadá, přiletěla k nám zemřít

TLDR: Pozorování druhé známé mezihvězdné komety pomocí Hubbleova teleskopu naznačuje, že její jádro se rozpadlo na dvě části. Paradoxně to zlepší měření jejího složení. Tiskovka tu.

Kometu s ohonem…

Rok 2020 má zjevně špatných zpráv na rozdávání stále dost. Pamatujete si na loňský objev druhé známé mezihvězdné komety? Objekt pojmenovaný jako 2I/Borisov je po 1I/’Oumuamua dalším zástupcem trestuhodně dlouho neznámých mezihvězdných těles – které jistě navštívily mraky jiných hvězdných systémů, a spatřily to, o čem by se i kapitánu Kirkovi jen snilo!

Zdá se ale, že si Borisova příliš neužijeme. Podle posledních pozorování se zdá, že těleso se rozpadá.

První náznaky vysvitly již před dvěma týdny, čerstvější pozorování provedené s pomocí Hubbleova teleskopu na 23. března až 30. března 2020 ale naznačuje, že kometa se rozpadla na dva fragmenty. Srovnání snímků z obou dat umožnilo týmu Davida Jewitta z University of California-Los Angeles postulovat tezi: Borisov nám umírá!

Nejde samozřejmě o smrt doslovnou, kometa (doufám!) nikdy doopravdy nežila. Rozpady komet jsou vlastně poměrně běžnou událostí. Jak z jejich nitra při maximálním přiblížení k hvězdě začne sršet přemíra plynů a prachů, vnitřní integritu to mnohdy nevyhnutelně poškodí. Ačkoliv si komety díky Halleyově vlasatici asociujeme s periodicitou, faktem je, že pro řadu pozorovaných komet je jejich první pozorovaná cesta i cestou poslední.

Vše zlé je ale k něčemu dobré – rozpad je totiž typicky pozitivem pro astronomy. Jak se kometární jádro atomizuje, umožňuje to typicky lepší a přesnější spektroskopická měření jeho chemického složení. A to nám napovídá mnohem více o složení komety, než kdybychom byli odkázáni jenom na pozorování jejího syčivého obalu.

zdroj: Gillette

Zničí gravitace s pohonem!

Ohledně Borisova nicméně zatím nejsou další novinky nikterak šokantní. Podle dosavadních dat vypadá těleso vlastně skoro až nudně podobně jako komety, které bychom čekali přilétat z periferie naší vlastní sluneční soustavy. To je vlastně dobrá zpráva – znamená to, že zřejmě i komety od jiných hvězd disponují typicky podobným složením jako komety naše. Vzhledem k tomu, že komety na prehistorickou Zemi dopravily významné množství vody, napovídá nám to více i o šancích na život u jiných hvězd.

Rozpad Borisova je však zajímavý ještě z jiného důvodu. Zatímco u Borisova jsme totiž těleso zastihli již při příletu, u známějšího objektu ‚Oumuamua jsme si jej všimli až na odletu. ‚Oumuamua je přitom oblíbeným terčem teorií, podle kterých může jít o těleso umělého původu! Vtip je v tom, že dané teorie jsou postaveny na atypickém tvaru nebo třeba na tom, že ‚Oumuamua se při odletu mírně urychlila.

Vysvětlení obou jevů jsou dvojí – podle prvního by ‚Oumuamua mohla být rozbitou, divoce rotující kosmickou plachetnicí, podle druhého šlo o rozpadlou kometu, jejíž tvar jsme v hloučku bordela prostě jenom zprvu špatně přečetli. Nebyl to doutník, jenom… chomáč smetí. S rozpadem Borisova nám narůstají argumenty jaksi spíše pro druhou možnost.

Rozpad Borisova, zdroj: NASA/ESA/D.Jewitt

Jednosměrný let?

Pokud jsme detekovali dvě mezihvězdné komety, a obě se rozpadly při přiblížení k hvězdě, leccos to naznačuje. Může to třeba zbortit i ještě jednu romantickou tezi. Je možné, že většina (byť ne nutně všechny – posuzujeme ze dvou vzorků…) mezihvězdných komet se jednoduše rozpadne při svém prvním a zároveň i posledním průletu kolem cizí hvězdy.

Dost možná tak podobné vlasatice neuzřely myriády jiných, fascinujících hvězdných soustav – ale jenom a pouze náš hvězdný dvoreček.

Podobné skutečnosti snad více rozpoznáme, jakmile přibude vícero podobných průletů. Zatím samozřejmě jen spekulujeme. Ale ve dvou (pravděpodobných) rozpadech svou (známých) mezihvězdných objektů takový teze nevypadá nereálně. Zajímavé je, že by případný častější rozpad mezihvězdných komet mohl být i menším kopem do koulí hypotéze panspermie.

Ta se domnívá, že různé hvězdné soustavy si pravidelně předávají nejenom komety a (v menší míře) asteroidy, ale spolu s nimi i biologickou hmotu. A děje se tak možná v historii vesmíru ve velkém & často! Jenže mezihvězdné komety mají být nejčastějším cestovatelem mezi hvězdami. Může za to gravitační mechanika. Pro přirozené vymrštění z mateřské soustavy je typicky třeba extrémní oběžné dráhy. A po takové dráze se nejčastěji pohybují právě komety.

Jenže pokud je mezihvězdná mise pro komety často jenom jednosměrná, statisticky to snižuje i šanci, že komety zasévají život u jiných hvězd. Nenápadná smrt Borisova a ‚Oumuamua nám tak může říkat i něco o tom, proč jsme pořád nenarazili na mimozemšťany. Na panspermii totiž v kosmu dost možná dochází méně často, než bychom chtěli!

[Ladislav Loukota]

Borisov nás fascinuje od loňského roku. Připomeňte si, jak na jeho objev došlo!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama