Vědci objevili protein, který umí seřídit biologické hodiny

TLDR: Kdo zažil jet-lag, ten ví, že cirkadiánní rytmus není sranda! Cordycepin by ale dle práce na myších mohl zjednodušit adaptaci těla při neblahém „ponocování“. Studie tu.

Spánek nad zlato

Náš život neprospívá dobrému spaní, což následně neprospívá ani dobrému bdění. Nejčastěji se v tomto směru skloňuje světelný smog či hlučnost měst, ale jedním dechem bychom mohli pokračovat přes nadměrné působení kofeinu, nikotinu, stresu, jet-lagů a dalších radostí, až po možnost vlést si s celosvětovou informační dálnicí doslova do postele…

Pokud si zobecníme, co vše to ovlivňuje, pak se dostaneme často ke společnému jmenovateli – cirkadiánnímu rytmu, neboli biologickým hodinám (ne těm, které myslíte). To je totiž proces, který v těle reguluje vše možné. Nejznámější proces regulován těmito hodinami je právě spánek. A ačkoliv je studium těchto hodin, chronobiologie poměrně nová disciplína, jsme zase o krok blíž k tomu, abychom pochopili, jak naše hodiny vlastně fungují.

Nestačí přitom jenom sledovat, co ovlivňuje a neovlivňuje z našich návyků hod cirkadiánního rytmu. To by se podobalo snaze léčit bakteriální infekci šokujícím odhalením, že bez oné bakteriální infekce je tělu překvapivě lépe! Pokud skutečně chceme pochopit naše niterné hodiny, budeme si s nimi muset hrát zevrubněji

Stalo se tak právě v nové studii čínských vědátorů pod vedením Ta-pcheng Ťü. Ta testovala více než 10 000 různých látek za účelem zjištění, která z nich by mohla zapůsobit na cirkadiánní rytmus. Po mnohém utrpení se jim povedlo konečně najít, co hledali: látku cordycepin! 

Zdroj: max260games/reddit/Vlastní

Zatím jen u myší

Ano, to jméno možná některým z vás připomíná známý cordyceps, který v jedné nejmenované hře způsobil zombie apokalypsu (a páchá ji i v reálu u hmyzu). Dobrou zprávou však je nejen to, že z testovaných myší cordycepin zombie neudělal, ale také to, že napomohl odhalení novinek o našem vnitřním rytmu! 

Hrátky napomohly zejména uměle vyvolat jet-lag, a to tím, že výzkumníci skrze dávky posunuli hlodavcům rozvrh světlo/tma. Následně jedné skupince podali cordycepin a druhou nechali jako zombie-free kontrolu.

A co se vědátorům povedlo zjistit? Zatímco u kontrolních myšek trvalo 8 dní než se jejich vnitřní hodiny synchronizovaly s novým prostředím, u cordy myšek to trvalou pouhé čtyři dny!

To není úplně zázračný výsledek, ale pro mnohé lidi peroucí se s rozhozeným režimem by to mohlo být jisté zlepšení v mezích slušných mravů. Samozřejmě lze namítnout, že bychom měli zklidnit náš život, neměli bychom pracovat v noci, měli bychom se uklidnit i bez chemie, atakdále atakdále, knížecími radami bychom mohli pokračovat do aleluja, ale na realitu by to nemělo valný vliv. 

Je však něco, co nasazení cordycepinu brání i mimo etické obavy z vytloukání klínu klínem? 

Sleeping Joel - The Last of Us free desktop backgrounds and wallpapers
Je mi jasné, že to na první dobrou zní trochu jako studie z filmu/hry, kterou začne zombie apokalypsa… Zdroj: The Last of Us/Naughty Dog

Ještě uvidíme

Cordycepin by v první řadě mohl mít vedlejší účinky, které nemusejí být žádoucí například kvůli potenciálnímu rvaní se mezi různými léky. Látka je zkoumaná i jako potenciální antidepresivum a dokonce i podpůrný lék proti leukémii – což zní dobře, avšak ani jedno z toho nemusí být úplně žádoucí pro obyčejné spravení jet-lagu a podobných nešvarů. 

Cordycepin je nicméně vcelku běžný „bylinný“ prášek, takže by nemělo nic moc z něj házet klacky pod nohám případné suplementaci. V budoucnu by snad mohlo přijít i detailnější odhalení účinné látky, která by zjemnila i případné terapeutické nasazení. Paradoxně horší problém než se samotnou látkou bude s její cenou.  

Prozatím tedy samodávkování bez konzultace s odborníky nedoporučuju. Pokud by se ale povedlo srazit cenu cordycepinu z extrémně drahé na přijatelně drahé, a byly by prozkoumány i případná rizika opakovaného užívání, mohli bychom mít konečně relativně dostupný doplněk stravy na jet-lag a jiné ekvivalenty nepříjemně dlouhého ponocování. 

[Martin Lukáč, LL]

Kdo by chtěl namítnout něco s tím, že to „není přirozené“, pak může zjistit, že to, co je přirozené, nemusí být nutně dobré, i ve videu níže…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama