AKTUALIZOVÁNO: Začalo testování promoření populace koronavirem

TLDR: Testy na protilátky ze světa zatím přinášejí do jisté míry rozporuplné výsledky. Situace napříč státy se může lišit, testy můžou mít různou spolehlivost. Přesto jsou nynější testy promořenosti krok správným směrem. Rakouské testy tu, kalifornská studie tu.

<edit 28.4.> Doplněny další informace o kalifornském testování, které její impakt poněkud snižují.</edit>

Je to tu!

Ačkoliv jsou nyní internety plné tisíců epidemiologů a imunologů, momentální nejakurátnější odpovědí na nástrahy nemoci je pokrčení rameny a poklepání na hodinky. Od počátku současné šlamastiky kolem pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2 uběhlo už 20 let (mentálně), ale tepre nyní jsme se dostali k významnému testu, který rozhodne o dalším vývoji situace.

Může se ukázat, že bojujeme s takovou horší (pandemickou či sezónní?) chřipkou, takže by mohlo následovat rozumné rozvolňování opatření – stejně jako se může nový koronavirus vyloupnout jako nebezpečný filuta, kvůli kterému bude nutno nosit uvnitř budov další rok roušky a trasovat lidi přes telefony (anebo příjmout riziko minimálně desítek tisíc obětí jen v ČR).

V Česku totiž počínaje dnešním začaly testy promoření populace. Testovat se bude v Praze, na jihu Moravy, v Litoměřicku a Litovelsku, tedy obecně v místech, kde byly či jsou nejvýraznější ohniska nákazy v České republice. Plošné testy schválila etická komise, univerzity a další vědátorské instituce nabraly za poslední týdny kapacity na zvládání tisíců testů denně – je tedy čas rozhodnout!

V čem se budou data lišit oproti nynějšímu stavu? Testování na přítomnost protilátek, na rozdíl oproti testům na přítomnost viru, odhalí, zdali jste nemocí již prošli, i když nemáte (a vůbec jste nemusel mít) výrazné symptomy! Když se to vezme kolem a kolem, ohledně nového koronaviru panují tři zásadní neznámé: zdali jsou pacienti po prodělané infekci imunní, dále pak jaká je reálně smrtnost při celkovém počtu případů, a nakonec kolik je přenašečů bez příznaků. Plošné testy by mohly přijít s nejvýznamnější odpovědí na všechny tři z nich.

zdroj: Riley Reid/BLACKED Petite Riley Reid tries Huge Black Cock in Her Ass

Stálé komplikace

Už s první otázkou je to složité. Některé studie naznačují, že lidé typicky získávají imunitu na 1 až 2 roky. Ale je to jen odhad ze zkušeností s jinými koronaviry. Podle jiných prací by až třetina lidí mohla mít protilátky na COVID-19 příliš nízké, i když nemoc prodělali s mírnými příznaky. To by nevěstilo nic dobré, ale vlastně ani nevíme, zdali by bylo možné je znovu nakazit či nikoliv.

S druhou prekérkou je to podobné – a odpověď souvisí i s otázkou často 3. V lednu a únoru jsem psal o tom, že modely naznačují až dvacetinásobně vyšší počet infikovaných lidí se SARS-CoV-2. To by sice znamenalo, že nemoc velmi dobře šíří, ale zase by to znamenalo, že většina pacientů má malé nebo žádné příznaky. Furt by to byl důvod k opatřením, mimo jiné protože nechceme, aby se nakazily rizikové populace! Ale šlo by o relativně dobrou zprávu.

Problém je, že staré modely vycházející z rámcově z čínských dat… Jaksi nemusejí být přehršle validní. Některé odhady tak mluvily o tom, že asymptomatických pacientů může být jen 10 % (což by smrtnost ve statistice zvedlo), zatímco jiné naznačovaly, že jich může být až dvacetinásobek (což by ji snížilo). To je tak brutální tolerance odhadů, že kdyby podobnou tolerovali v AZ kvízu, mohli byste na otázku „Kdy vládl Karel IV.?“ odpovědět „V posledním tisíciletí“.

Podobné testy na promořenost přitom ve světě zatím stále probíhají, takže nám zatím nic moc neřekne ani komparace se zahraničím. Minulý týden například přišly rakouské výsledky na plošných testů na přítomnost viru. Ty naznačily, že SARS-CoV-2 v populace příliš rozšířený být nemusí. Což je špatně. Zároveň ale nešlo o testy na přítomnost protilátek, takže se vlastně jen zkoušelo, jestli virus (potají) nemá aktuálně hodně lidí. Což je… vlastně taky špatně.

zdroj: Feel Good Dietitian

Odvolávám, co jsem odvolal!

O pár dní později pak dorazil opačný výsledek z Kalifornie. Testy na protilátky u 3300 lidí z okrsku Santa Clara naznačují, že novým koronavirem mohl být infikován každý 66. člověk. Což je dobře! Při projekci na celou dvoumilionovou populaci okrsku vychází skutečný počet nakažených na 48 až 82 tisíc lidí. V době testování ovšem Santa Clara evidovala jenom kolem 1000 případů COVID-19. To by nás vracelo zpátky k lednovým odhadům až řádově vyššího počtu infekcí, než kolik jich (doposud) statistiky evidovaly. A to včetně smrtnosti 0,1 až 0,2 %!

K tomuhle je potřeba dodat, že dané číslo rozhodně nelze zatím tesat do kamene – například čínská data naznačují smrtnost 0,9 %, korejská kolem 0,4-0,7 % a třeba výletníci z paluby Diamond Princess umírali v 0,5 případů. Veškeré odhady jsou momentálně průběžné, protože nový koronavirus je nemocí, s níž můžete ležet jeden až dva měsíce. Což znamená, že současný počet obětí nemusí znamenat konečné číslo. Případný raketový nárůst případů přitom může podle jiných prací zahltit zdravotnictví tak rychle, že smrtnost může stoupat až ke 20 % (mentálně i doslova).

<edit 28.4.> Objevily se později i protinázory, podle nichž byl výběr kalifornské studie ze statistického hlediska přinejmenším pochybný. To by nemuselo sice dělat problémy při úvodní detekci, ale při korelaci dat na celý okrsek/stát již ano. Viz také zde. Mimochodem, v Česku je testování promoření vedeno tak trochu podobně… </edit>

Data se tak stát od států budou nutně lišit. USA má méně populace než Evropa, a má také menší hustotu osídlení. To nutně ovlivňuje tempo šíření. Ale faktorů je daleko více. Jednou z hypotéz, proč byla smrtnost v Itálii tak vysoká, byla kombinace velké populace seniorů spolu s místním velkým proočkování proti sezónní chřipce. Ne, moji milí antivaxxeři, očkování ty lidi nezabíjelo – naopak je chránilo tak dobře, že by je chřipka zřejmě zabila dávno. Jenže pak přišla nová respirační nemoc, proti které očkování zatím není. A výsledkem byl prudký nárůst nemocí i obětí.

Testy jako klíč potvrdila i zkušenost Islandu, zdroj: zdroj: Bjork
Testy jako klíč potvrdila i zkušenost Islandu, zdroj: Bjork

Rizika testování

Dalším problémem, kvůli kterému nemusí být jasno stoprocentní, jsou pak stále otázky ohledně testů i protilátek. Testy především nejsou stoprocentně spolehlivé, přičemž některé jsou závadnější nežli jiné. Nevíme ani, jaká hladina protilátek je protektivní. 

Následující týden snad přesto víc dva napoví, jak je na tom promořenost – a jaký by měl být další krok vlády i populace v kontextu Česka. Nemusí to nutně znamenat, že stejně má reagovat Anglie či Kalifornie, protože zdejší vývoj epidemie může být do jisté míry odlišný v závislosti na místních podmínkách.

S tím, jak budou ale další data přicházet i ze zbytku světa, kde plošné testy protilátek také probíhají, se snad konečně bude víc skládat obrázek nového koronaviru jako hrozby. Teprve následně bude validní srovnávat ji s jinými riziky od rakoviny po nemoci srdce. Nebude to hned, a jistě to neodpoví na všechny debaty dneška, ale během měsíce budou snad mít jasno nejenom epidemiologové na sítích, ale i ti skuteční!

[Ladislav Loukota, MK]

Jeden takový pravý imunolog jako od Matella je třeba tady:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama