Krev přeživších by mohla pomoct těžkým případům COVID-19

TLDR verze: Čínská studie naznačuje možnost využití krve u lidí, kteří nemoc překonali. Jejich plazma totiž obsahuje protilátky, které jim umožnily se vyléčit. Dosavadní studie jsou zatím nedostatečné, FDA však již schválila další testy, které snad brzy napoví více. Studie tu.

Když nemáte lék, dejte tam krev

Západní svět má za sebou víc jak dva týdny mimořádných opatření proti novému koronaviru, a konec stále není na dosah. Jak jsme si shrnuli minulý týden, existující léky jsou proti COVID-19 málo efektivní. Ačkoliv z kraje února se zdálo, že budeme moct použít vícero antivirotik fungujících i proti HIV, dosavadní testy jejich účinek nepotvrdily.

Dočkali jsme se sice nového testu remdesiviru, stejně jako nové naděje v podobě antimalarik. Ale zdali jejich zkoušky dopadnou lépe, odhalí až další týdny. Přesto nelze ani nyní říct, že nemáme k dispozici žádné léky! S desítkami tisíců vyléčených pacientů, kteří na celém světě svůj boj s COVID-19 vyhráli, nám totiž po ulicích chodí i potenciální desítky tisíc preparátů z jejich krevní plazmy!

Je to tak – zoufalá doba si žádá zoufalé kroky, a řešení jako z amerického katastrofického filmu tak začíná působit jako dobrý nápad. Lidé, kteří překonají COVID-19, mají totiž v krvi typicky protilátky, které se jim v rámci onoho boje vytvořily. Jde o běžnou imunitní reakci těla, pokud tedy ono tělo (a imunita) i fungují běžně. Víme přitom, že ony protilátky lze obvykle vzít z jednoho pacienta a dopravit je do pacienta jiného s pomocí krevní plazmy.

Ve vaší hlavě se teď ozývá několik „ale“, takže si je vezměme popořadě. „Ale proč to někoho nenapadlo dřív?“ Inu, napadlo, nemlich stejná forma léčby infekčních chorob se prováděla již před více než sto lety. Problém s prováděním podobné terapie je spíše logistický. Nejde jenom o nutnost odhalit takové vyléčené pacienty, kterým darování plazmy nepřitíží situaci. Je třeba hlídat i další rizika a kompatibilitu dárců.

U většiny léků je žádoucí, aby bylo možné je vytvářet bez vysávání krve z lidí. Protože to nutně limituje naše možnosti. Jenže u COVID-19 to zatím nejde (ačkoliv nějaké in vitro protilátky již máme!), a jiné snahy o využití „běžnějších“ léků mnoho ovoce nepřinesly. Plazmaterapie se tak dostává do popředí.

zdroj: Wikipedia/CC, Jakubiskofilm

Hraběnka by se radovala

„Ale“ druhé velmi pravděpodobně souvisí s otázkou, proč se tato terapie objevuje během aktuální epidemie až nyní. Odpověď je napůl stejná jako výše – doufalo se, že pomůžou běžnější léčiva. Mimo jiné i proto, že by se pak mohly nasadit rychleji a ve větším, než plazma dolovaná z nebohých přeživších. Druhou polovinou jsou smysluplné regulace. Nový koronavirus je nový, a tak se muselo rekonvalescentní sérum nejprve vyzkoušet v rámci klinické studie. I ta je mimochodem značně uspěchaná (obvykle by takové testy měly trvat kvartály až roky…), ale nepřehýbejme se.

Ta testovala transfúzi plazmy u pěti pacientů s velmi těžkým průběhem laboratorně potvrzené COVID-19. Předběžné výsledky čínské studie týmu Čchen-kuang Šena, které publikoval Journal of the American Medical Association, dávají důvod k mírnému optimismu.

Všech pět pacientů doznalo zlepšení stavu. Tři z nich byli již propuštění z nemoc. Dva zbylí jsou prozatím stále napojeni na plicní ventilaci, jejich stav je ale stabilizovaný. Uvážíme-li, jak dopadly podobné studie jiných teoreticky slibných léčiv, jde o mírný pokrok v mezích současného kontextu. I to ale nejspíše rádi všichni uslyšíme. Přesto vám musím zkazit radost a zmínit i skeptičtější možnosti, které se s plazmaterapií můžou pojit.

V první řadě je nynější čínská studie velmi limitovaná. Postrádala totiž kontrolní skupinu, což jsou slabiny vskutku koňského ražení. Demonstrovat funkční terapii jenom na pěti pacientech je navíc zoufale malý vzorek. A to ačkoliv mimo rámec studie byla metoda údajně pozitivně provedena u skoro 300 jiných pacientů. Jediný důvod, proč metodě přesto silněji věřit, je jednoduše využití osvědčené techniky.

Rekonvalescenční terapie jsou typicky možné, ale nedělají se, protože jsou zkrátka příliš komplikované, drahé a u mnoha lidí neefektivní. Na rozdíl od antimalarik proti COVID-19, které s týdenním odstupem působí méně věrohodně, by plazmaterapie ale zřejmě mohla mít lepší efekt.

File:FreshFrozenPlasma.JPG - Wikimedia Commons
Krevní plazma nemá samozřejmě červenou barvu, ale kdybych dal do titulku obrázek se žlutou tekutinou, nemělo by to úplně kýžený efekt. zdroj: Wikipedia/CC

Koupit čas

Americká FDA tak již rekonvalescenční terapii povolila k testům, díky čemuž bychom podobně jako u remdesiviru a dalších testovaných léků mohli během týdne či dvou být snad moudřejší. Ačkoliv na vakcínu si nejspíše počkáme dlouhé měsíce, možná dokonce víc jak rok, léky a séra by mohla dorazit dříve. Jedním z příkladů toho, co může pomoct, je právě plazmaterapie.

Jiným oříškem jsou legislativní bariéry. Zejména s příchodem viru HIV vznikly nutné regulace podobného zacházejí s krví, které komplikují nasazení plazmaterapie v praxi. O něčem se rozebrali již kolegové na OSEL.cz, a schválení FDA ilustruje, že regulace jsou v časech, jako je tento poměrně flexibilní.

Zrovna v zemi posedlé nařízeními, jako je Česko, je však otázkou, kdy můžou podobné bariéry umožnit rekonvalescenční terapii i u nás, či v jiných státech. Samozřejmě v případě, že dopadne dobře až další testování, ideálně včetně kontrolních skupib.

Osobně jsem sice od roku 2020 čekal příchod umělých orgánů, léku na rakovinu nebo let na Mars. Ale v současné době se nicméně zdá, že i potenciální využití „kromobyčejné“ krve vyléčených pacientů by každopádně mohlo být cestou, kudy se vydat dále! Držím palce, aby nám plazmaterapie koupila čas, než dorazí levnější (a tak všeobecně dostupnější) léky!

[Ladislav Loukota, Michal Křupka]

A co očkování? Rozebral jsem tuna.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama