Slabá elektrická stimulace může pomoct s depresí

TLDR: Skoro všechny testované pacienty v nové studii z chronické deprese vykurýroval mírný proud v lebeni. Před dalšími soudy bude ovšem třeba zreplikovat výsledky na větším počtu. Studie tu.

Elektřina jako lék

Navzdory tomu, že nám rok 2020 dává pořádně zabrat, jsme o krok blíže k tomu, abychom zatočili s chronickou depresí. A pomůže nám s tím možná elektrický proud!

Asi jste už slyšeli o slabé elektrické stimulaci. Stimulace elektrickými pulsy funguje u mozku jako taková posilka, což umožňuje tvorbu nových neuronů v oblastech, které jsou například zodpovědné za regulaci emocí. Takový namakaný levý, dorsolaterální, prefrontální kortex či jiné srandy v okolí.

Doposud se stimulace používala experimentálně zejména pro léčbu neurodegenerativních poruch, jako je Parkinson nebo Alzheimer. Ideou tady bylo spíše „posílit“ mozkové signály u spojů poškozených různými šlamastikami. S postupem času se ale zdá, že by stimulace mohla pomáhat i s méně závažnými problémy, jako je i zmíněná deprese.

Vědátoři ze Stanfordu a Palo Alta pod vedením Eleanor Cole nyní elektrickou terapii vyzkoušeli na jednadvaceti pacientech. A z toho devatenáct dosáhlo stavu, který by šel popsat jako remise! Kdy tedy proti depce začneme polykat volty?

Původní stroj memu: janskishimanski

Střídavý, střídavý…

Stimulace probíhala skrze padesát relací iTBS, které byly podány v 10 relacích denně po dobu 5 dnů. Použitá metoda přitom byla neinvazivní – ačkoliv některé techniky slabé elektrické stimulace vyžadují občas řezat do živého, metoda z aktuální práce se ovšem obešla bez krve.

Může teď, když je na světě deprese na rozdávání, elektřina pomoct se stavem mozků? Nejspíše jenom výhledově

Aktuální studie byla pouze orientační, jelikož vzorek pacientů byl na to, aby byl také průkazný, příliš malý. Reálné klinické testy se nejspíše neobejdou bez dlouhodobého sledování stovek, nikoliv desítek pacientů. Navíc studie nebyla zaslepená a všichni pacienti věděli, do čeho jdou. Tudíž není možné vyloučit placebo efekt.

Ale i tak, 19 z 21 pacientů v remisi nejsou vůbec špatná čísla! Zbývá udělat pár navazujících studií a můžeme mít osvědčenou metodu, jak úspěšně vyléčit i něco tak zákeřného, jako je deprese. A možná se to obejde i bez klasické medikace!

tACS motor system effects can be caused by transcutaneous ...
Podobná transkraniální stimulace, zdroj: Boateng Asamoah

Ještě není vyhráno

Stimulace samotná dává ostatně i větší příslib než „pouze“ léčby depresí či zpomalování Parkinsona. Napsal jsem to několikrát, ale k ovlivňování mozku lze přistoupit zřejmě jak farmakologicky (na chemické úrovni), tak i elektricky. Jinými slovy, jednou můžeme mít i stimulaci pro podporu spánku, proti bolesti hlavy, pro sjíždění se…

Dnešní psychiatři upřednostňují první postup, ale v budoucnu může stejně tak dojít na rozmach přístupu druhého. Potenciálně to sebou nese i možné benefity v nižším riziku závislosti, stejně jako snad snazší zacílení léčby na specifické části mozku.

Před tím bude ale třeba nejenom zpřesnit naše chápání mozku, a samozřejmě ověřit bezpečnost metod, ale také zjednodušit způsob, jakým terapie bude prováděna.

Prášky mají jistou výhodu ve své snadné aplikovatelnosti – ráno polknete pilulku, a máte splněno. Ale sednout si s elektrickou čelenou desetkrát denně k zásuvce a nasávat střídavý, to velkou praktičností nezavání.

Dokud nebude možné podobnou terapeutickou čelenku nosit na hlavě jako brýle, nejspíše zůstane i neinvazivní elektrická stimulace jenom doplňkem pro zvládání závažnějších poruch. Ale cestu k podobně elektrifikujím možnostem pomohla dláždit i nejnovější práce!

[Martin Lukáč]

Budoucí léky mají nejrůznější tvary a barvy…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze