Mezihvězdná kometa Borisov obsahuje nečekaně mnoho oxidu uhelnatého

TLDR: Spektroskopické sondování Borisova ukazuje, že obsahuje až dvojnásobek oxidu uhelnatého oproti většině známých komet naší soustavy. Naznačuje to, že vznikl na absolutní periferii jiného hvězdného systému. Není to sice mnoho, je to však poprvé, co vědci nahlédli do nitra komety od jiného hvězdy! Studie tu.

Druhá svého druhu

Jenom máloco je tísnivější pocit, než když si jako geek a/nebo vědátor uvědomíte, že skutečných letů k jiným hvězdám se nejspíše nikdy nedožijete. Nebudete kapitánem, důstojníkem ba ani uklízečem na hvězdné lodi, která se bude objevovat taje hvězdného systému vzdáleného vašemu rodišti! Alespoň pokud někdo nevymyslí pilulku nesmrtelnosti… Anebo pokud se neobjeví metoda, která mezihvězdných letů tak trochu, metaforicky, nedosáhne i bez toho, abyste hnuli zadkem z gauče!

Sluneční soustavou třeba momentálně prolétá druhý známý mezihvězdný objekt, kometa Borisov. V minulých týdnech se objevily zkazky rozpadu Borisova. Jak jsem tehdy napsal, pro astronomy je to překvapivě dobrá zpráva – rozpadající kometu je totiž snazší spektroskopicky prošmejdit co do jejího složení. Různé molekuly různých prvků totiž na různé vlnové délky reagují různě, což dovoluje odhalit víc právě o chemickém složení i vzdálených těles.

Naproti tomu u nerozpadající komety byste pro odhalení složení vnitřku objektu potřebovali tým Bruce Willise, titanový raketoplán a po čertech dlouhý vrták. Navzdory tomu, že Borisov je však v jiných ohledech skoro až nudnou kometou, jenom přilétající z hvězd, již ona prvotní analýza jeho složení přichystala vědátorům několik překvapení!

Tým Martina Cordinera z Goddardova střediska NASA především s použitím observatoře ALMA objevil ve složení komety daleko více oxidu uhelnatého, než jaké známe z kometu naší Sluneční soustavy. Jeho množství je až dvojnásobné oproti známým kometám na našem dvorku. Jiné aspekty Borisova jsou naopak povědomé, jeho ohon má obvyklé složení s běžným obsahem kyanovodíku. Oxid uhelnatý je přesto pozoruhodným vodítkem k místu vzniku Borisova.

zdroj: původní „coffin dance video“ via BBC

Co to znamená?

Jak možná víte, komety jsou svého druhu jakési časové schránky z éry formování hvězd. Protoplanetární disk, v jehož centru se utváří hvězd a opodál od něj pak i planety, totiž ve své periferii vytváří také chuchvalce komet.

Vlivem zákonů gravitace tyto komety buďto spadnou do centra gravitační study (tj. do hvězdy nebo na planety), anebo získají periodickou oběžnou dráhu. Při každé otočce kolem hvězdy se sice komety trochu odpaří, ale můžou takto vydržet klidně miliardy let relativně netknuté. Zatímco jiné těkavější substance blíže hvězdě se dávno vypařily, potažmo změnily své původní já, v kometách se vždy uchovává kousek původní hmoty (ve více méně původní formě) z období formování té či oné hvězdné soustavy.

V případě Borisova tak již panuje hypotéza, podle níž dvojnásobná míra oxidu uhelnatého souvisí s protoplanetárním diskem formující se ve větším chladu než v případě Slunce. Čím více zimy, tím více CO. Kdyby tak Borisov vznikal ve Sluneční soustavě, musel by vzniknout až na samotné vnější části Kuiperova pásu.

Existují sice i alternativní možnosti – známe některé výjimečně oxidově-uhelnaté komety i ze Sluneční soustavy – když však sekneme Occamovou břitvou, nejpravděpodobnější se jeví teze o tom, že Borisov vznikl na nejzazším smetišti svého rodného systému.

zdroj: Martin Irein

Teprve začínáme

Nynější práce je vůbec první svého druhu, která u mezihvězdné komety došla k lepšímu poznání složení zdejšího nitra. A je to snad jenom záblesk budoucích možností podobného výzkumu! Budoucí měření rozpadajícího se Borisova nám snad napoví i více o dalším složení, a tak i snad rovněž o místu, odkud přilétl. To by mohlo být vodítkem k dalším teoriím o jeho minulosti, a jednou snad i bližším odhalení původu Borisova.

Vezměme si třebas možnost, že takto vypíchneme, že Borisov mohl vzniknout nejpravděpodobněji u červeného trpaslíka – odpovídalo by to větší zimě na okraji zdejšího Kuiperova pásu. Tím bychom měli na obloze sice hodně kandidátů… Ale pokud bychom časem (i díky vektoru, odkud mezihvězdné objekty přilétají) mohli vytvořit nejvíce pravděpodobné rovnítko mezi místem původu a složením objektu, mohli bychom dojít ke korelování těchto kousků cizích hvězdných systémů i s jednotlivými hvězdami!

Je to spíše hypotéza pro budoucnost, zdaleka tak daleko nejsme, ale aktuální práce je v tomto směru možná první vlaštovkou. Mezihvězdné sondy ani lodě totiž zatím po ruce nemáme – ale pokud nemůže Mohammed k hoře, musí hora k němu. I bez kosmoletů jako ze Star Wars snad snad časem budeme moct zjišťovat o jiných hvězdných systémech více jenom na základě toho, že kousky těchto systémů zrovna našly cestu naším vesmírným dvorkem!

[Ladislav Loukota]

Připomeňte si první informace o Borisovi!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze