AKTUALIZOVÁNO: Třetina s prodělaným COVID-19 zřejmě vůči koronaviru není imunní

TLDR: Koronavirus se nejspíše neliší od jiných virů, a lidé, kteří jej prodělali, jsou po nějakou dobu imunní. Dobrou zprávou je i úspěch vyvíjeného očkování na myších. Oznámení jedna tu, studie dva tu

EDIT z 9. dubna: Sotva zaschl inkout na původní verzi článku, dorazila čínská studie, která poněkud mění první oznámení. Vložil jsem ji do poloviny článku, zdroj tuna.

Imunita vzniká!

Tak co, jak si krátíte čas v izolaci? Je libo si pustit spíše Smrtící pandemii, zahrát si Left 4 Dead anebo spíše Plague Inc.? Co si namísto toho přečíst dvě relativně pozitivní (ehm) zprávy ze světa vědy bojující s koronavirem?

První zprávou je vývoj ohledně studování reakce imunitního systému. Ještě dva, tři týdny nazpět nebylo jasné, zdali nový koronavirus nemutuje příliš rychle. To by mohlo znamenat nejenom problémy pro vyvíjené vakcíny (a že jich je!), tak i pro naši vlastní imunitu.

Hrozilo by totiž, že jakmile projde populací jedna vlna COVID-19, dorazí vlna další. A další. A tak dále, podobně jako u běžné rýmy způsobené jinými verzemi koronaviru. Cílem virů samozřejmě zároveň není vás zabít, ale rozmnožit se. Přirozený výběr tedy spíše preferuje viry, které hostitele ovlivňují co nejméně. Protože mrtvý hostitel je virům na dvě věci. Nemůže virus dále šířit ani neposkytuje buňky k množení viru.

Nicméně zároveň si nejsem jist, o jakém evolučním čase se bavíme. Asi to nebude tak, že v Litovli zrovna vyhlásili karanténu, tak se virus rozhodně změnit strategii a začne zabíjet méně lidí. Časová osa takového vývoje může být mnohem, mnohem delší než délka jedné pandemie nebo třeba i dekády.

Ale vraťme se zpátky ke vzniku imunity po prodělané nemoci. Dílem se samozřejmě tušilo, že imunita vzniká. Odtud pochází i již odhalené protilátky stejně jako nápady na léčbu nemocných plazmou vyléčených. Nebylo však jasné, kolik lidí si vlastní imunitu vybuduje. Objevily se tak anekdotické případy nového nakažení stejně jako možnost, že po mírném prodělání choroby (typickém pro většinu infikovaných) si tělo protilátky nevybuduje.

Nejnověji se k tématu vyjádřil vědátor Thomas Kamradt, pantáta Německé imunologické společnosti (DGfI), podle nějž protilátky skutečně vznikají. Bohužel nepředložil k tématu studii, leč čistě vyjádření – situace se ovšem vyvíjí každý den, takže je třeba vzít za vděk každým vyjádřením odborníků. Tvorba protilátek navíc cosi, co se všeobecně předpokládá u všech virů. SARS-CoV-2 tak nejspíše není nějakou pošahanou výjimkou.

Stroj obrázku: Deus Vult!

Vakcína trochu blíž?

Podle souvisejících informací by vyléčený pacient mohl získat imunitu na jeden až dva roky. Imunita by vyvanula zřejmě až poté, co protilátky v krvi postupně poklesnou. Dva roky mimochodem nejsou údaj z tajné laboratoře CIA, ale odhad na základě toho, jak dlouho protilátky v těle vydrží u jiných koronaviru.

Ne všichni ale s tak jednoznačným soudem souhlasí. Detailnější informace však dorazí až po delší studii, na kterou si budeme muset nutně počkat.

Nejasnosti ohledně imunitní reakce včetně otázky, jak reagují asymptomatičtí lidí či naopak lidí s extrémní reakcí, tak sice přetrvávají, avšak alespoň nyní se zdá, že směřujeme k pozitivnímu (pun not intended) závěru.

<EDIT 9.4.>

Ona studie, kterou jsem poptával u germánského vyjádření k tomu, že „protilátky se tvoří až na 2 roky“, se ovšem dočkala velmi rychle doplnění čínskými vědátory. Což je nepříjemné. Tým Chuanga Ťing-che ze Šanghaje analyzoval 175 pacientů s prodělaným mírným COVID-19 a dospěl k tomu, že u části z nich nenašel protilátky proti nemoci! Pozor: nejde přitom o asymptomatické „přenašeče“, ale lidi, jejichž tělo na infekci nějak viditelně reagovalo.

Konkrétně nebyly protilátky vůbec odhaleny u 10 pacientů, dalších 42 pacientů mělo hodnoty protilátek velmi nízké a zřejmě by tak u nich mohlo dojít na opětovnou infekci. Jako obvykle platí, že data jsou průběžná (studie je jenom prepublikována…) a doslova zítra může být zase něco jinak. Demografie ale naznačuje, proč by 7 až 25 procent lidí zřejmě nemuselo být na COVID-19 imunní ani po prodělané infekci.

Neméně protilátek totiž měli lidé ve skupině 15 až 39 let. Právě u nich by na patogen mohla nejefektivněji odpovědět nespecifická imunitní reakce. To by znamenalo, že daní lidé se zřejmě skutečně můžou znovu nakazit – a především předat nový koronavirus dále. Je to však, jako skoro všechno, momentálně jen pracovní hypotéza.

Šanghajská data naznačují, že až čtvrtina populace by tak mohla házet do kolektivní imunity a propíraných nápadů na záměrné promořování nepříjemně vidle. Přesné numero je ale neznámé, a další studie můžu lidi bez protilátek dále snižovat či bohužel také možná zvyšovat. Neznamená to stále, že nový koronavirus je Satanovým dílem – pokud se studie potvrdí, poněkud to ale komplikuje další projekce reakce na epidemii. Každopádně vakcína by měla vytvořit specifickou imunitu proti koronaviru i u mlaďochů. Ale tady už předávám zase slovo mému včerejšímu já.

</EDIT 9.4.>

Druhou třetí zajímavou zprávou je úspěch první vakcíny. Jak jsem zmiňoval v minulých týdnech, vakcín na COVID-19 vzniká celá paleta. Různé z nich se nacházejí v různém stádiu. Dvě z očkovacích látek jsou dokonce již v první fázi testů u lidí! Tato fáze sice „jenom“ testuje, zdali vakcína vejde a neuškodí, nikoliv zdali skutečně funguje. Ovšem i to je nyní pokrok.

Zatím poslední novinka přichází z Pittsburghu, kde vědátoři ohlásili úspěch testů na zvířecích modelech. Tým pod vedením Euna Kima ohlásil, že jejich imunizační látka funguje u myší – vede u nich k vytvoření protilátek, které je chrání před úspěšnou infekcí novým koronavirem! Klinické testy na lidech by mohly začít, co nevidět!

Její autoři využívají oproti jiným, pozoruhodnějším metodám, v zásadě konzervativní postup. Izolují Spike protein, čili takové ty jehličky na povrchu koronaviru, a vpraví je do těla mikrojehličkami. Spike protein je ta věc, které si (stejně jako vy) na koronaviru všimnou jako první. Imunitní systém se tak naučí rozeznávat současné kmen a úspěšně chrání tělo i při „skutečné“ infekci. Metoda je tedy obdobná jako u očkování proti chřipce.

zdroj: Amicus Visual Solutions

O měsíc dále

I tohle je pozitivní (pun still not intended) posun, ale to neznamená, že byste měli vyrazit objímat se s cizími lidmi do parku. Nic stále negarantuje, že vakcína bude mít stejný efekt u lidí. Pittsburghští chtějí zahájit testy u lidí v řádu měsíců, stále tedy rovněž platí, že čekat na výsledek budeme minimálně rok.

Tradičně musím dodat, že ačkoliv situace svádí k přehnanému urychlení klinických testů, nejde rozhodně o dobrý nápad. Ačkoliv je moderní vývoj vakcín bezpečnější než náhodné píchání si látek do těla, do dokončení řádných testů není nikdy stoprocentně jistá bezpečnost. Považte, že pokud by i jediné promile lidí na vakcínu mělo extrémní reakci, při vakcinaci stovek milionů lidí bychom měli potenciální stovky tisíc rizikových případů. To bychom si v pandemii příliš nepomohli.

Byť by taková situace byla neobvyklá (zvláště u metody podobné vakcinaci sezónní chřipky), je rozhodně rozumnější se ji vyvarovat. Volání po přílišném uspíšení tedy není na místě. A to ačkoliv pod fousy také doufám, že roční limit nějakým bezpečným (!) zázrakem předstihneme…

Než se tak stane, můžete se vrátit k zábavě (kterou si beztak jenom zaháníme chmury před bankroty) ve světě seriálů a/nebo videoher. Nějaký čas s touhle terapií totiž zřejmě ještě budeme muset přežívat.

[Ladislav Loukota, Michal Křupka]

Víc o epidemii také od epidemiologa Ondřeje Holého:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama