COVID-19 vs. španělská chřipka? O pandemii s epidemiologem

TLDR verze: Prozatím ani zdaleka nejsme ve stejných problémech jako před 100 lety. Zdá se dokonce, že ze srovnání momentálně vycházela zdaleka nejlépe. Video z rozhovoru tuna.

Kdybych se narodil před sto léty…

Jenom málokdy v historii se tolik lidí stalo odborníky na infekční choroby tak, jako v uplynulých dvou týdnech. Ve změti informací ohledně COVID-19 je ale o to významnější si připomenout názory lidí, kteří byli epidemiology před tím, než to bylo cool. Uzmul jsem proto na kus řeči epidemiologa Ondřeje Holého z Ústavu veřejného zdravotnictví a Univerzity Palackého a zeptal se na… inu, asi uhodnete téma.

Celý rozhovor kolem 17 minut je k vidění (či spíše slyšení – video tentokrát není úplně zásadní) níže. Vypíchněme si však několik zásadních point. Tou první je postavení naší současné globální situace do historického kontextu. Jak si vede COVID-19 vedle španělské chřipky z let 1918 až 1920, popřípadě vedle méně známých epidemií asijské a hongkongské chřipky z 50. a 60. let 20. století?

zdroj: Vlastní

„Když to třeba srovnáme s tou epidemií SARS, která tu byla víc jak před 15 lety,“ říká Ondřej Holý, „Tak tato je mnohem rozsáhlejší a je postiženo mnohem více státu i lidí.“ Samozřejmě platí, že veškerá data platí pouze k nynější situaci, a veškeré srovnávání je tak work in progress. Přesto může mnohé (bez bagatelizace!) uklidnit, že si nestojíme tak špatně.

U těch historických epidemií bych byl celkem opatrný,“ říká Ondřej Holý, „Těch důvodů je několik. Španělská chřipka tu byla před zhruba 100 lety a ten svět byl tehdy v naprosto jiné situaci. Jednalo se o konec první světové války, sociální situace byla zcela jiná.“

Jak dále říká, bylo to v době, kdy Alexander Fleming měl ještě 10 let na to, aby objevil antibiotika. „Ta sice nefungují na virové infekty, ale fungují na sekundární bakteriální infekce, což byl jeden z největších problémů,“ dodává.

Důvěřuj, ale prověřuj

„Asijská chřipka nebo hongkongská chřipka byly takové španělské chřipky v malém,“ říká Ondřej Holý, „Ty počty byly řádově menší, pohybovali jsme se ve stovkách tisíc, maximálně milionu (nakažených). I smrtnost byla menší. Důvodem byla jednak zřejmě menší virulence viru a druhak pokrok medicíny jako takové.“

Není bez zajímavosti, že zatímco od španělské chřipky nás dělí skoro 100 let, od hongkongské chřipky z roku 1968 nás dělí zhruba 50 let. Jakkoliv tak cinty ohledně osudu nejsou úplně můj šálek piva, lze jenom zopakovat, že příchod nové krizové epidemie byl spíše otázkou času. A nikdy v dějinách jsme chorobě nemohli čelit tak dobře jako nyní.

Na obrázku může být: 3 people, text
Tenhle post z ledna nám úplně dobře nezestárl…
zdroj: Netflix

To, jak ale COVID-19 budeme čelit, se odvíjí od naší vlastní reakce. A tady lze říct, že globálně máme jisté trhliny. Nepomáhá už to, jak se s epidemií od počátku rvala Čína. „Jak bych byl velmi opatrný v hodnocení (čínských) čísel,“ říká Ondřej Holý, „Jak víme, po první měsíc se čínské úřady snažily celou epidemii zamést pod koberec. Následně bylo oficiálně přiznáno, že se něco děje. Došlo i k různým represivním zákrokům vůči lékařům. Pak se dle mého vcelku reálně čísla začala hodnotit a vykazovat. Co se dělo v lednu a únoru ve Wu-chanu bylo vcelku důvěryhodné.“

Jak dále říká, poté zase došlo k významnému počtu případů v době, kdy přijel čínský prezident. Ani to příliš důvěru nevyvolává. Na druhou stranu laxní čínská reakce není ani důvodem k tomu, abychom dali průchodu populárních tezí o tom, že nový koronavirus je „určitě umělého původu“.

Mezi konspirací a racionalitou

„Já si myslím, že bylo naprosto definitivně potvrzeno, že konspirační teorie, že by se jednalo o uměle připravený virus, ať už u čínských nebo amerických laboratoří, je prostě nesmysl,“ říká Ondřej Holý, „Zaregistroval i takové informace, že virologie a molekulární biologie dnes ještě není na takové úrovni, abychom byli takový virus schopni uměle postavit.“

Někteří nedůvěřiví čtenáři se teď možná zarazí a napíšu mi, že jsem idiot. Každý potřebuje hobby, pokud jsou tím vaším konspirační teorie, nedá se s tím holt nic moc dělat. Problém s přílišným dáváním průchodu podobným tezím je ale ten, že se v konspiracích jaksi může ztratit řešení skutečného problému.

Za COVID-19 v součtu může spíše špatná hygiena čínských trhů a zdejší otřesné podmínky zvířat (pozn. autor tohoto textu není vegan), než ďábelský plán tajných agentů. Čím více přitom budeme žít v představě, že to druhé je problém, tím méně budeme řešit to první. A riziko dalšího infekčního patogenu tak s časem bude opět vzrůstat.

[Ladislav Loukota]

Celý rozhovor s epidemiologem Ondřejem Holým z Univerzity Palackého a Ústavu veřejného zdravotnictví, v němž dále probírá i možná časový horizont českých opatření & odpovídá i na dotazy fanošuků Vědátora, najdete níže.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama