TLDR verze: Prozatím ani zdaleka nejsme ve stejných problémech jako před 100 lety. Zdá se dokonce, že ze srovnání momentálně vycházela zdaleka nejlépe. Video z rozhovoru tuna.

Kdybych se narodil před sto léty…

Jenom málokdy v historii se tolik lidí stalo odborníky na infekční choroby tak, jako v uplynulých dvou týdnech. Ve změti informací ohledně COVID-19 je ale o to významnější si připomenout názory lidí, kteří byli epidemiology před tím, než to bylo cool. Uzmul jsem proto na kus řeči epidemiologa Ondřeje Holého z Ústavu veřejného zdravotnictví a Univerzity Palackého a zeptal se na… inu, asi uhodnete téma.

Celý rozhovor kolem 17 minut je k vidění (či spíše slyšení – video tentokrát není úplně zásadní) níže. Vypíchněme si však několik zásadních point. Tou první je postavení naší současné globální situace do historického kontextu. Jak si vede COVID-19 vedle španělské chřipky z let 1918 až 1920, popřípadě vedle méně známých epidemií asijské a hongkongské chřipky z 50. a 60. let 20. století?

„Když to třeba srovnáme s tou epidemií SARS, která tu byla víc jak před 15 lety,“ říká Ondřej Holý, „Tak tato je mnohem rozsáhlejší a je postiženo mnohem více státu i lidí.“ Samozřejmě platí, že veškerá data platí pouze k nynější situaci, a veškeré srovnávání je tak work in progress. Přesto může mnohé (bez bagatelizace!) uklidnit, že si nestojíme tak špatně.

„U těch historických epidemií bych byl celkem opatrný,“ říká Ondřej Holý, „Těch důvodů je několik. Španělská chřipka tu byla před zhruba 100 lety a ten svět byl tehdy v naprosto jiné situaci. Jednalo se o konec první světové války, sociální situace byla zcela jiná.“

Jak dále říká, bylo to v době, kdy Alexander Fleming měl ještě 10 let na to, aby objevil antibiotika. „Ta sice nefungují na virové infekty, ale fungují na sekundární bakteriální infekce, což byl jeden z největších problémů,“ dodává.

Důvěřuj, ale prověřuj

„Asijská chřipka nebo hongkongská chřipka byly takové španělské chřipky v malém,“ říká Ondřej Holý, „Ty počty byly řádově menší, pohybovali jsme se ve stovkách tisíc, maximálně milionu (nakažených). I smrtnost byla menší. Důvodem byla jednak zřejmě menší virulence viru a druhak pokrok medicíny jako takové.“

Není bez zajímavosti, že zatímco od španělské chřipky nás dělí skoro 100 let, od hongkongské chřipky z roku 1968 nás dělí zhruba 50 let. Jakkoliv tak cinty ohledně osudu nejsou úplně můj šálek piva, lze jenom zopakovat, že příchod nové krizové epidemie byl spíše otázkou času. A nikdy v dějinách jsme chorobě nemohli čelit tak dobře jako nyní.

To, jak ale COVID-19 budeme čelit, se odvíjí od naší vlastní reakce. A tady lze říct, že globálně máme jisté trhliny. Nepomáhá už to, jak se s epidemií od počátku rvala Čína. „Jak bych byl velmi opatrný v hodnocení (čínských) čísel,“ říká Ondřej Holý, „Jak víme, po první měsíc se čínské úřady snažily celou epidemii zamést pod koberec. Následně bylo oficiálně přiznáno, že se něco děje. Došlo i k různým represivním zákrokům vůči lékařům. Pak se dle mého vcelku reálně čísla začala hodnotit a vykazovat. Co se dělo v lednu a únoru ve Wu-chanu bylo vcelku důvěryhodné.“

Jak dále říká, poté zase došlo k významnému počtu případů v době, kdy přijel čínský prezident. Ani to příliš důvěru nevyvolává. Na druhou stranu laxní čínská reakce není ani důvodem k tomu, abychom dali průchodu populárních tezí o tom, že nový koronavirus je „určitě umělého původu“.

Mezi konspirací a racionalitou

„Já si myslím, že bylo naprosto definitivně potvrzeno, že konspirační teorie, že by se jednalo o uměle připravený virus, ať už u čínských nebo amerických laboratoří, je prostě nesmysl,“ říká Ondřej Holý, „Zaregistroval i takové informace, že virologie a molekulární biologie dnes ještě není na takové úrovni, abychom byli takový virus schopni uměle postavit.“

Někteří nedůvěřiví čtenáři se teď možná zarazí a napíšu mi, že jsem idiot. Každý potřebuje hobby, pokud jsou tím vaším konspirační teorie, nedá se s tím holt nic moc dělat. Problém s přílišným dáváním průchodu podobným tezím je ale ten, že se v konspiracích jaksi může ztratit řešení skutečného problému.

Za COVID-19 v součtu může spíše špatná hygiena čínských trhů a zdejší otřesné podmínky zvířat (pozn. autor tohoto textu není vegan), než ďábelský plán tajných agentů. Čím více přitom budeme žít v představě, že to druhé je problém, tím méně budeme řešit to první. A riziko dalšího infekčního patogenu tak s časem bude opět vzrůstat.

[Ladislav Loukota]

Celý rozhovor s epidemiologem Ondřejem Holým z Univerzity Palackého a Ústavu veřejného zdravotnictví, v němž dále probírá i možná časový horizont českých opatření & odpovídá i na dotazy fanošuků Vědátora, najdete níže.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]