Nový koronavirus zřejmě mutuje, je už čas panikařit?

TLDR verze: Šíření SARS-CoV-2 světem nabírá na intenzitě, a i v Česku bude nejspíše přibývat restrikcí pohybu. Koronavirus se navíc rozdělil do dvou kmenů, i když zatím není přesně jasné, co to pro nás znamená. Studie tu.

Panika v městečku

Myslím, že lze říct, že nová dekáda nám začíná rozhodně zajímavě! Burzy padají jako Boeingy, světem se šíří epidemie, které k pandemii začíná scházet už jenom oficiální definice – a co víc, podle nové čínské studie nový koronavirus „zmutoval“ do dvou vývojových linií. Je už pomalu čas začít panikařit a zúročit své zkušenosti nasbírané ve Falloutech a S.T.A.L.K.E.R.ech? 

Vzhledem k tomu, že v příštích týdnech můžeme stále výraznější karanténní opatření čekat i u nás, pojďme shrnout, co to znamená – a co může každý za sebe pro redukci epidemie udělat.

Nejprve je třeba si trochu posypat hlavu popelem, a to nejenom protože jde o dezinfekci. Optimistické scénáře, které jsem popisoval i já v lednu, se dílem bohužel nenaplňují. Nedošlo na dostatečné utlumení šíření v původním čínském ohnisku, jak se zdálo být reálné na základě zkušeností s původním SARSem z let 2002 až 2003. Nový koronavirus sice není tak smrtící jako původní SARS, dokonce je i stejně infekční, ale oproti němu již před propuknutím symptomů – takže se i hůře dostává pod kontrolu.

Problematické je i srovnávání nového koronaviru s „vážnější chřipkou“. I když nejsem jediný, kdo ho i dnes používá, působí při pohledu nazpět přinejmenším jako bagatelizace koronaviru. Oba viry mají sice podobné příznaky, a dost možná má nový koronavirus i relativně podobnou obecnou závažnost. Srovnání celkového počtu případů ale říká jenom část reality – a část lidí jej zjevně vnímá nesprávně.

Jižní Korea, která epidemii COVID-19 zvládá, zatím zřejmě nejlépe, hlásí současnou smrtnost včetně aktivních případů kolem 0,5 až 0,7 %. To je třikrát víc vůči smrtnosti na běžnou chřipku, kterou WHO definuje na 0,1 až 0,2 % – to třeba právě v Itálii mezi lety 2013 až 2017 ale znamenalo 68 tisíc úmrtí! Pandemické viry (a teď nemyslím španělskou) chřipky mají pak smrtnost kolem 2 %, což je už zase více. Pořád se tedy pohybujeme v podobné sféře. Bohužel, detaily srovnání obou virů však už kulhají jako postřelená laň.

Na obrázku může být: 1 person, obrazovka , text that says 'Adam This entire city must be purged.'

Mezi rýmečkou a morem

Jak ukázala mise WHO v Číně, COVID-19 je totiž především řádově nebezpečnější pro pacienty nad 59 let (smrtnost 3,6 %), významněji pak nad 79 let, kde smrtnost může stoupat až ke  21,9 %! Zde už se může riziko blížit právě původnímu SARSu. I poměrně optimistická jihokorejská čísla jsou navíc stále „aktivní“ – uzavřené případy i zde disponují vyšší smrtností (i v Jižní Koreji až 18 %), takže i finální čísla za měsíc či dva můžou být jinde. Tím spíše, že průběh choroby namísto 1-2 týdnů u chřipky trvá 3-4 týdny. A více pacientů potřebuje intenzivní péči.

Je navíc evidentní, že stát od státu se reakce na chorobu značně liší, což s rizikem může dále hýbat nahoru. Země jako Turecko či KLDR třeba de facto popírají existenci nového koronaviru, ale i reakce mezi zeměmi Evropy je odlišná. Díky čemuž tak existuje stále výraznější ohnisko v Itálii. Relativně nižší nebezpečnost chřipky je navíc daná tím, že u ní už máme vakcínu a máme o ní povědomí, zatímco u nového koronaviru…

Především ale dřívější srovnání s chřipkou řada lidí zřejmě pochopila tak, že „chřipka je banální rýmečka“, takže „o něco vážnější variace chřipky je taky banalitka“. Proto musím znovu připomenout, že chřipka i během normální sezóny zabíjí statisíce až tři čtvrtě milionu lidí v globálu – a vážnější kmeny (např. Asijská chřipka z let 1957/1958 a Hongkongská chřipka z let 1968/69) můžou i poměrně nerušeně zabíjet miliony. Přesná čísla nikdo nezná, u chřipky se nevede stejná statistika jako u nového koronaviru. Viz moje minulé „srovnání s chřipkou ilustruje, že chřipka je mnohem nebezpečnější nemoc, než za jakou ji většina lidí má.“

Nový koronavirus to nicméně může minimálně srovnat, bez dostatečné karantény i překonat. Právě protože může nakazit více lidí rychleji. Takže si asi přestaňte myslet, že to je „něco jako silnější chřipka“ – protože i kdyby to byla kopie chřipky, není to dobrá zpráva a je to důvod k protiopatřením.

Mezi vypalováním a bagatelizací

Ale „protiopatření“ zase neznamenají hysterii, paniku a „mámo, dones louče!“ Co znamenají? Ačkoliv zřejmě řada infikovaných bude skutečně mít na koronavirus reakci jako na tu rýmečku, každý v případě nezodpovědného chování nakazí víc jak dvojnásobek lidí. Pokud se nebude tedy sám rozumně izolovat – kdy může nakažlivost klesnout na půl člověka na jednoho infekčního pacienta! A pro rizikové pacienty (nejen seniory, ale i lidi s diabetem, srdečními a dýchacími potížemi) to pak už rýmečka být nemusí. Antivirotika, která můžou s nemocí pomoct, stejně jako intenzivní péče přitom v případě rozsáhlé epidemie, přitom během širšího rozšíření nebude s to pomoct velkému počtu pacientů najednou…

Právě to se ostatně stalo v Číně i Itálii – zdravotní systém byl zahlcen a došlo tak na „sekundární“ úmrtí vlivem nedostatečné péče. Současná opatření (která lze v zásadě shrnout jako „seďte doma na prdeli, pokud vyloženě nemusíte ven“) mají epidemii zpomalit, nikoliv zastavit. Italský scénář by se tak u nás nemusel opakovat. Hodí se ještě zmínit, že v Itálii nejspíše efekt zhoršuje skutečnost, že sever země má jednu z nejstarších populací v EU, ale to bychom už opakovali opakované.

Aby bylo jasno – to, že máte doma nějaké trvanlivé jídlo na jeden, možná teď až dva týdny, není panika. Něco podobného byste tam měli mít běžně. Panika a hysterie je, pokud z nemocnice ukradnete respirátory a dezinfekci, takže chybí skutečným pacientům (ačkoliv roušky pro nemocné a mytí mýdlem jsou určitě významné). Hysterie je, pokud nemáte příznaky, ale ve velkém zahltíte nemocnice (ačkoliv testování mimo ně by rozhodně pomohlo). Hysterie je, pokud si nakoupíte zásoby jako na jadernou válku a rvete se s lidmi o toaleťák (ačkoliv mít doma něco na jídlo a nepotřebovat chodit týden, dva ven se vám může hodit i u běžnější nemoci).

Panika není důvod k exesivním opatřením – ale není to ani rozumná příprava na nevšední situace.

2-4 týdny

Momentální opatření a restrikce jsou určeny k tomu, aby se epidemii podařilo rozložit na co nejdelší období. V příštích týdnech tak rozhodně lze čekat i u nás vícero karanténních opatření. Dočasné uzavření škol je při současném šíření rozhodně užitečné, protože ačkoliv děti nejsou rizikovou skupinou, můžou dále napomáhat šíření choroby (teď teda předpokládám, že haranti budou doma v klidu pařit a nepoletí s volnem hned do nákupáků). Kdo může, měl by pracovat z domova či využít proplácení volna.

Pokud bude epidemická křivka infikovaných následovat Itálii, redukce MHD a veřejných akcí může v příštích 2 až 4 týdnech dále pokračovat. Jen tak se ale podaří zajistit, aby co do počtu obětí nový koronavirus byl skutečně podobný té sezónní chřipce – při ignorování nemoci totiž bude závažnější.

Pozitivní je, že čínská karanténní opatření ovšem spíše zafungovala (což měsíc nazpět nebylo zdaleka jisté), a zdejší nově ohlášené případy zřejmě již klesají. S koronavirem se tedy dá bojovat – a součástí toho boje začíná být i to, že si budete nejen často mít ruce a nedotýkat se tváře, ale i se méně potkávat, v případě rizika dodržovat karanténu a nepeskovat nad restrikcemi. Rodiče či prarodiče vám za to poděkují.

Není to poprvé ani naposledy, co na podobná opatření došlo. Školy byly naposledy na 2 týdny (ačkoliv tentokrát to bude možná prodlouženo) plošně zavřeny v roce 1995 během… chřipkové epidemie. Významná opatření, ačkoliv nikoliv v podobném rozsahu, se realizovala i pár let nazpět při minulých obavách z pandemických hrozeb. Co by ještě krom limitu pohybu pomohlo, by bylo plošné nabízení testování zdarma tak, jako to udělala Jižní Korea. Možná ale i na to během týdne dvou ve městech dojde. Třeba se to zaplatí ze slev na jízdné, které teď nebudou moc užitečné…

Solidními možnostmi boje ale dobré zprávy prozatím také končí. Spolu s nynější palbou nejistoty kolem reálných dat infikovaných a zemřelých totiž dorazila i nová čínská práce, která analyzuje 103 genomů SARS-CoV-2. Na jejich základě tvrdí, že lze tyto kmeny rozdělit do dvou vývojových linií – označených „L“ a „S“.

Chybí více dat

Optal jsem se na validitu epidemiologa Ondřeje Holého z Univerzity Palackého a virologa Ivana Hirsche z Karlovky. Výsledky poukazují na rozdílnou distribuci obou kmenů v populaci („L“ – 70 %; „S“ – 30 %), čili více lidí má L než S kmen. Dále práce odhalila, že typ „L“ prevaloval více na začátku epidemie a po 20. lednu 2020 došlo k jeho ústupu. Naproti tomu „S“ je označen jako evolučně starší a méně ‚agresivní‘. „Podle informací ze Státního zdravotního ústavu jsou viry detekované v pacientech v České republice typu S,“ říká k tomu Hirsch.

„Zde je na místě upozornit, že epidemiologie nezná termín ‚méně/více agresivní‘ kmen/mikroorganismus,“ říká Holý, „Lze předpokládat, že autoři chtěli tímto vyjádřit rozdílnou virulenci obou vývojových linií, což by z epidemiologického hlediska bylo velmi významné.“ Jak dále dodává, sami autoři nicméně na straně 10, v kapitole „Discussion“ upozorňují, že je nejasné, zdali je typ „L“ více virulentní než typ „S“. Pak tedy vyvstává otázka, co je onou „agresivitou“ myšleno.

Stejně tak autoři zmiňují, že je nejasné, jak došlo k případnému evolučnímu oddělení typu „L“ od typu „S“, a ve kterém hostiteli k tomu došlo (člověk, zvíře?). „Vyšší ‚agresivita‘ viru může být vysvětlena například nevhodným chováním lidí v ohnisku nákazy, zvýšeným kontaktem mezi lidmi, nedostatek ochranných pomůcek a podobně,“ říká Holý, skoro jako by četl minulý pododstavec, „Autoři uvádějí, že možným vysvětlením ve změně prevalence jsou protiepidemická opatření, přijatá v ohnisku nákazy.“

Což je ovšem tvrzení spekulativní, bez podpory důkazů. Otázkou také zůstává, zdali definované metody postačují k diskriminaci těchto dvou rozdílných vývojových linií SARS-CoV-2. V součtu je tedy z nové práce spíše zatím více nejasno než jasno.

Láska za časů korony

Je možné, že oba kmeny by mohly znamenat možnost nakazit se koronavirem „dvakrát“, stejně jako panují obavy z toho, zdali na novější kmen budou fungovat již vyvíjené očkovací látky. To však napoví až další výzkum. Stejně jako minule je furt nasnadě, že situace se může dále vyvíjet a připravit nám nepříjemná překvapení – ale stejně tak může jít i o pozitivnější zprávy.

Mezi ty může patřit třeba to, že díky častějšímu pobytu doma na jaře nás možná za 9 měsíců čeká zvýšení porodnosti (nebo spíše rozvodů?), stejně jako konečně přibude lidí v online hraní! Měsíce mi kamarádi furt píšou, že nemají na hru moc času – teď už se vymlouvat moct nebudou! Kdybyste se tedy v karanténě nudili, najdete mne na serverech střílečky Insurgency…

Ukazuje se zároveň jako trochu problém, že pro řadu lidí jakoby bylo obtížné nacházet se v jiných stavech než „je to úplně pohoda“ nebo „blíží se apokalypsa“. Aktuální šíření COVID-19 nebude apokalypsa, ale rozhodně to není pohoda.

V příštích týdnech lze nejspíše očekávat s dalším nárůstem infekce prodloužení uzavření škol, možná i redukci MHD a zavírání restaurací. Opakuju přitom, že to ani v moderní paměti není poprvé a nejspíše ani naposledy, co na podobná opatření dojde. Stejně jako dva týdny nazpět ale platí, že neméně důležitá bude i naše vlastní rozumná reakce – nepanikařit nad epidemií (ale zároveň nechodit kýchat do domova důchodců), nekupovat půltunu mouky (ale mít rozumné zásoby na týden, dva v posteli), nepořádat pogromy na kýchající lyžaře, Italy a Číňany (ale taky s nimi ani nepořádat grupáče)…

Mytí rukou, vyhýbání se větším kolektivům (platí už nejen pro rizikové skupiny!) i častější pobyt doma bude muset být v příštích týdnech nejspíše realitou pro co nejvíce z nás. Jinak si těch 20. let zřejmě užije méně lidí z našeho okolí, než byste ještě z kraje ledna čekali.

Relevantní info bez mých cintů a metahumorů najdete pravidelně i na webu WHO zde.

A samozřejmě i webu Věda 24 České televize.

[Ladislav Loukota, OH, IH]

Tak snad si AI poradí i s vícero kmeny…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze