Narodilo se třetí geneticky upravené dítě, jeho autor dostal tři roky

TLDR verze: Kontroverze kolem dvou geneticky editovaných holčiček Anny a Lulu z roku 2018 má prozatím dvě dohry. Tou první je odsouzení autora výzkumu. Druhou pak dodatečné narození třetího dítěte. Zdroj tu.

Tři vejce do skla

Čínský vědec Che Ťien-kchuej byl odsouzen na konci prosince 2019 za to, že vytvořil geneticky modifikované děti. O dvou holčičkách jménem Lulu a Nana, které mají modifikovaný genom tak aby byly imunní vůči viru HIV jsem samozřejmě už v pominulosti psal. V rámci rozsudku však vyšlo najevo, že se narodilo i třetí geneticky modifikované dítě. Došlo na to zřejmě někdy v průběhu loňského června či července, dosud však o něm nejsou zveřejněny žádné další informace. Nevíme tedy ani, zda se jedná o chlapce nebo holčičku, ani jestli je třetí dítě v pořádku.

Che Ťien-kchuej byl odsouzen na tři roky vězení za „nelegální a neetické medicínské praktiky“. Kromě toho mu také soud uložil pokutu v přepočtu ve výši téměř 10 milionů korun. Che Ťien-kchuej ale nepůjde za katr sám. Spolu s ním byli souzeni další dva vědci, kteří se na výzkumu podíleli, a to Čang Žen-li, který dostal dva roky vězení a pokutu 3 miliony korun a Čchin Ťin-čou. Ten vyvázl nejlépe a dostal jen rok a půl a pokutu 1,5 milionu korun.

To, že Čína reagovala vůči Che Ťien-kchuejovi a jeho kolegům takto tvrdě, bylo pro mnohé překvapením. Panovaly totiž obavy, že čínská komunistická strana, která se, nalijme si čistého vína, s etikou moc nezatěžuje, bude takovýto výzkum spíše podporovat. Čínská vláda se však proti výzkumu Che Ťien-kchueje tvrdě vyhradila a prohlásila, že jeho výzkum byl neetický a nebezpečný. Dodám ještě, že ačkoliv Ťien-kchuejovy pokusy odsoudil i vědecký svět jako předčasné a rizikové zejména pro editované děti, Ťien-kchuej sám měl k dispozici souhlas rodičů.

Cílem výzkumu bylo ostatně zbavit děti viru HIV, který by na ně přenesl jeden z HIV pozitivních rodičů. Nešlo tedy ani o to, že by si ve sklepě pokoutně & potají lepil rasu atomových supermutantů, s nimiž chtěl dobýt svět…Well, ne, že by na tom ve výsledku záleželo.GMO, Anna, Lulu, Ťien-kchuej, Gattaca meme

V čem byl vlastně problém?

Oříšek s genetickými modifikacemi je v tom, že náš genom je opravdu, ale opravdu složitý. Není a ještě dlouho nebude jasné, jak mohou i malé změny a úpravy ovlivnit fungování celého našeho organismu. Výše zmíněné holčičky Nana a Lulu mají modifikovaný gen CCR5, jehož specifická mutace brání právě proti infekci virem HIV. Tento gen zodpovídá za tvorbu specifických proteinů na povrchu bílých krvinek, a právě tyto proteiny umožňují viru HIV proniknout do buňky a začít se v ní množit.

Mutantní formu CCR5 ale virus nepozná a do buňky se tak nedostane. Na první pohled to vypadá jako velice elegantní řešení, má to však háček. Vědci z kalifornské univerzity v Berkeley popsali, že jedinci s touto mutací jsou sice imunní vůči HIV, ale jsou náchylnější vůči viru chřipky a západonilské horečky a obecně mají o něco kratší život než jedinci s normálním CCR5. Modifikace tohoto genu u Lulu a Nany by jim tak mohla zaručit, že zhoubný virus od svých rodičů trpících HIV nedostanou. Zároveň by jim však mohla v budoucnosti způsobit jiné nepředvídatelné komplikace.

Zde je nutno říci, že i tato studie z Kalifornské univerzity je poněkud kontroverzní a čelí kritice. Někteří vědci totiž zpochybňují, zda za kratší život jedinců s mutantním CCR5 skutečně mohla právě tato mutace a nakolik jsou výsledky této studie reprodukovatelné. Pravdou ale zůstává, že furt nevíme, co všechno mohou genetické modifikace v našem organismu způsobit a jaké další geny mohou ovlivnit.

Jestli někde platí, že „bude třeba dalšího výzkumu“, pak právě u zásahu do lidské DNA. Nakonec právě lavina nejistoty, které Anna, Lulu a Ten Třetí způsobil, o tom svědčí zdaleka nejlíp.

Doufám, že vám kontextová reklama prodává nějaké levné úpravy genomu! 

Jak to ovlivní budoucí výzkum?

Většina akademické obce se shoduje v tom, že zákaz podobných testů byl nezbytný, protože jeho pokusy na dětech byly neetické, předčasné a potencionálně nebezpečné. Vyvstávají však také obavy, jaké následky bude mít Ťien-kchuejův výzkum a jeho mediální publicita na výzkum genetických modifikací obecně. Mnoho vědců, a to jak v Číně tak na západě, již vyslovilo své obavy z toho, že genetické modifikace upadnou v nemilost.

To by byla poněkud škoda, protože právě nedostatek pochopení genomu je hlavní odborný argument proti Ťien-kchuejovým pokusům! Nikdo nemá apriori nic proti modifikacím lidského genomu – ten se ostatně děje v rámci pár klinických testů dávno i na Západě! Jenom nevíme, co to způsobí. Ale bez výzkumu to nikdy ani nezjistíme…

Genové terapie jsou přitom naší nejlepší cestou minimálně k vyléčení dědičných nemocí. Vědci se však bojí, že i tento výzkum by mohlo ovlivnit negativní veřejné mínění. Týmy zabývající se genetickou modifikací u lidí by pak mohly mít problém získat finance a povolení na své výzkumy.

Genetické modifikace lidí a vznik takzvaných „designových dětí“ nicméně zřejmě jsou jen otázkou času – ona otázka ale může patřit až světu za 20 nebo 60 let. Je možné, že s takovou budoucností máte morální problém. Stejně tak mám ale já zase morální problém s možností, že bychom neléčili lidi s dědičnými nemocemi metodou, která jim potenciálně může zachránit život. Etika navíc ještě může stran futuristického využití genových zásahů změnit. Třeba nebude budoucí společnost povolovat (psaně či nepsaně) úpravu všeho, ale jen některých elementů DNA. Bude třeba definovat zodpovědnost i za nevydařené zásahy. To vše naznačuje, že i dystopické scénáře jako z Gattacy se můžou od reálné budoucnosti dost lišit.

Ťien-kchuejovo odsouzení, a celý tento právní proces, tak v součtu ukázaly že veřejnost na geneticky modifikované lidi ještě zkrátka není připravená. Jediné tři geneticky modifikované děti na světě (tedy pokud víme) budou dozajista v průběhu svého života středem pozornosti buďto médií anebo policie, a jejich osud je nejistý. Genový Rubikon však již byl překročen a je jen na nás, kam budeme kráčet dál.

 [SKS, LL]

Přitom stran léčby HIV budeme mít i jiné možnosti. Ale ani od nich nelze čekat zázraky… 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze

Reklama