Důvěra lidí v robota stoupá, pokud jim robot svou činnost vysvětlí

TLDR verze: Lidé roboty zatím příliš v lásce nemají. Podle nové práce přitom stačí, když budou roboti stran své aktivity sdílnější. Studie tu.

Tichá voda atakdále

Roboti jsou ve sci-fi většinou ukecanější než vymetač párty mezi druhou hodinou a třetí sadou panáků. Vzpomeňte si na C3PO ze ságy… která jde prý zase do kin. V reálu jsou zatím roboti poněkud mlčenlivější. Zdá se však, že nechceme-li si tím zadělat na problémy, měli bychom jim řeč co nejdříve dát – alespoň takovou, aby popisovali, co dělají!

Není to až tak překvapivé zjištění. Vlastně to není nijak překvapivé. Jde však o jakousí „univerzální pravdu“, kterou je třeba připomínám furt dokola. Nutnost komunikovat – nejen mezi lidmi a roboty, ale i mezi lidmi a lidmi – se nám vrátí jako bumerang pokaždé, když na ní zapomeneme.

Aktuálně to připomíná studie vědátorů z UCLA a Kalifornského technologického institutu. Ta si posvítila na to, co lze snadno udělat s nedůvěrou lidí ve stroje. Studie nebyla nastavená složitě. Robot dostal za úkol jednoduše odšroubovat nádobu na léky. Zároveň však roboti třem různým skupinám skrze tři různé způsoby vysvětlovali, co právě dělají.

zdroj: Edmonds et al.

První způsob byl čistě mechanický – mašina na monitoru vypsala, co právě dělá, tedy, že chytá nádobu nebo ji odšroubovává. Druhý typ komunikace byl zaměřený na haptiku a více popisoval, jak se mašina předmětu dotýká. Třetí způsob pak navíc přehrával textovou zprávu divákům.

Ze 150 účastníků majorita lidí označila, že u nich robot vyvolává nejmenší znepokojení, pokud přehrává všechny tři zprávy, nikoliv jenom jednu anebo (jako dnes) žádnou. Nabízí se samozřejmě humorná vložka o tom, zdali by větší důvěru vzbudila mašina, která neříká nic, než mašina, která říká, že nabízí jed. Ale kalifornská práce byla nastavena pro poněkud strohý jazyk mechanické aktivity.

Do budoucna by nicméně stálo za úvahu, zdali krom popisu šroubování, kroucení či zasouvání roboti neměli popisovat i to, co je jejich celkový cíl. Třeba právě „vydat léky“ nebo „zničit lidstvo“. Když nic jiného, budeme alespoň vědět, na čem jsme! Což samozřejmě neznamená, že roboti musejí říkat pravdu. Ne, že by nám lhali cíleně – spíše bude otázkou času, až se pomíchají komunikační a operační popisky. Ale jednou se třeba dočkáme i nejen toho!

Víc než jednou

Problematická komunikace mezi lidmi a strojí není jenom záležitostí aktuální práce. Stačí si připomenout jiné dvě letošní události. Tou první byla studie, která odhalila, že již dnes existuje jakýsi roborasismus. No fakt!

Ukázalo se totiž, že v regionech, kde probíhá testování samořízených vozidel, nenulový počet lidí poškodil či nadával samořízeným vozům, ačkoliv k tomu neměl apriori žádný důvod. Momentálně minimální počet případů lze sice prozatím vysvětlit pár místními opilci kdesi v Nevadě, přesto jde o znepokojivý trend.

Jak to bude vypadat, pokud samořízené vozy (za 10, 20 nebo 30 let) vyrazí na ulice ve velkém? Racionálním zrnkem v pozadí je sice možnost, že daní lidští výlupci se sice bojí robotizace práce. Jenže údajně je prý efektivnější tomuto problému čelit jinak, než křičením na lepšího kandidáta a výhružným svíráním ruce v pěst…

Jiným případem je incident, který se stal v létě stran aplikovaného „robocopa“ ve Spojených státech. Mašina, která je vlastně jenom pojízdnou kamerou ve tvaru přirostlého brněnského „orloje“, tu prováděla patrolování v parku. Jedna z občanek po mašině chtěla přivolat k jakémusi problému hlídku. Mašina však paní ostentativně ignorovala, pustila ji písničku a jela dále.


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaké prášky proti techoúzkosti. 

Strach z neznámého

Znepokojení stran robotům může pramenit právě z toho, že zkrátka nevíme, jestli se roboti chovají „zle“ úmyslně, anebo jenom vlastní „neschopností“, respektive nedostatečnými funkcemi. Pravdou bylo samozřejmě to druhé, alespoň v případě tohoto robocopa. Ale pokud nejste konstruktér a neznáte nastavení mašin, váš první instinkt bude spíše to první. A občas se to může subjektivně i překrývat.

Vzhledem k tomu, že za týden a fous nám začíná nová dekáda, od níž se čeká mimo jiné skokový nárůst automatizace práce, bude to téma, které se nám nejspíše ještě mnohokrát vrátí. A pokud si tak nechceme zadělat na problémy, kterých lze vyvarovat, univerzální pravdu o nutnosti vyvíjet roboty vstříc většímu „uživatelskému komfortu“ budeme muset rovněž ještě mnohokrát zopakovat.

Kdo ví, možná, že ukecanost C3PO je nakonec na své sérii tou zdaleka nejrealističtější vlastností!

[LL]

Proč ne nemít rád? Roboti si už lítaj do kosmu a vy furt trčíte doma! 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze