Lidé s psychickými problémy sdílejí některé „rizikové“ geny

 TLDR verze: Naznačuje to práce, která srovnávala geny lidí s psychickými problémy vůči lidem bez nich. Odhalení by jednou mohlo vést k lepší diagnostice i terapiím, možná včetně genových. Studie tu

Deprese je když…

Asi každý student ji během zkouškového alespoň jednou zažil. Sedíte shrbení nad knihou, celé dny nevidíte slunce, nejíte, skoro ani nespíte a nakonec ta zkouška stejně nevyjde. Deprese je spolu s dalšími psychickými poruchami jako ADHD, anorexie, a poruchy autistického spektra považována za jednu z civilizačních chorob, které se v našem moderním světě vyskytují stále častěji.  A u mnoha lidí problémy bohužel pokračují i dále v životě…

Různými psychickými poruchami trpí miliony lidí po celém světě, nyní jim ale svitla naděje. Týmu vědců z Massathusetské státní nemocnice se ve spolupráci s dalšími vědátoři identifikovali geny, které jsou za vznik těchto poruch zodpovědné.

V této studii publikované v časopise Cell, která byla dosud největší svého druhu, zkoumali vědci DNA více než 230 000 lidí trpících alespoň jednou z osmi vybraných psychických poruch a téměř 500 000 zdravých lidí. Cílem bylo zjistit, jestli se určité geny vyskytují v určité formě častěji u nemocných lidí, než u zdravých. A skutečně, ukázalo se že lidé trpící alespoň jednou z vybraných psychických poruch (deprese, schizofrenie, anorexie, OCD, ADHD, poruchy autistického spektra, bipolární porucha a Tourettův syndrom) měli některé geny společné!

Konkrétně vědci takto identifikoval 109 genů, které se v určité formě vyskytovaly častěji u nemocných než u zdravých lidí. Jednalo se zejména o geny, které se podílejí na vývoji mozku, což napovídá že tyto psychické poruchy mají zřejmě společný biologický základ. Některé geny navíc byly společné pro více psychických poruch, což by mohlo pomoci k pochopení jejich vzniku a funkce.

Doufám, že vám teď kontextová reklama doporučuje nějakého cool terapeuta. 

Za všechno mohou naše geny?

No, ne tak docela. Je to všechno o dost složitější. Nelze přímo říci, že tyto geny způsobují psychické poruchy, ale spíše že způsobují zvýšenou náchylnost k těmto poruchám. Geny, které tento tým vědců ve svém výzkumu identifikoval jsou totiž pouze jedním z faktorů, které ovlivňují vznik těchto poruch, a všechny tyto faktory dosud nejsou přesně pochopeny.

Víme například, že na vzniku poruch jako autismus a ADHD u dítěte se zřejmě podílejí vlivy působící na matku během těhotenství. Může to být například stres či onemocnění, a to zejména během prvního trimestru kdy dochází u plodu k vývoji mozku. To jak, přesně tyto faktory působí na vyvíjející se mozek dítěte, ale stále přesně nevíme.

Porucha samotná, ať už je to anorexie, obsedantně kompulzivní porucha nebo deprese, se také může projevit až v dospělosti vlivem nějakého spouštěče. Tím může být traumatický zážitek, ale i špatný životní styl, přílišná konzumace alkoholu a jiných návykových látek, dlouhodobý stres a narušený spánkový režim. Tedy klasické symptomy zkouškového období. Nebo života.

To vše jsou faktory, u nichž bylo prokázáno že mohou přispět k rozvoji různých psychických poruch. To, že k nim má člověk “vlohy” ale ještě neznamená že se u něj skutečně projeví. Zdravý životní styl a celková psychická pohoda přispívají k prevenci vzniku některých z těchto poruch.

Než budeme pokračovat dále, dovolím si osobní poznámku. Zhruba před týdnem mi jeden čtenář komentoval článek o chimérách s tím, „proč zasahovat do něčeho, co je dokonalé“. Well, máme tu skrze biliontou práci příklad, že organismy fakt dokonalé nejsou. Stres je cosi, co může plnit užitečnou funkci, pokud potřebujete své těl vybičovat před predátorem. Ale naše primitivní opičí těla nejsou uzpůsobena životu v civilizaci tak, jak bychom si přáli. Výsledkem je i stres.

A výsledkem stresu je také… viz výše, viz níže.

Takže geny za všechno nemohou…

Každopádně platí, že nový výzkum má i tak ohromný potenciál. Znalost daných genů a jejich funkce by mohla přispět k našemu celkovému porozumění vývoje mozku a k pochopení podstat psychických poruch. Také by mohl pomoct v diagnostice. U některých psychických poruch, například poruch autistického spektra, bývá velice obtížné stanovit správnou diagnózu. Zejména pak pokud se projeví u malých dětí.

To vše by mohly vyřešit genetické testy, které by identifikovaly, jaké geny mají narušenou funkci a o jakou poruchu se tedy jedná, což by mohlo pomoci s brzkým nasazením správné léčby. Pochopení toho, jak geny asociované s těmito poruchami fungují by také pomohlo pochopit k jakým změnám v mozku u lidí trpících těmito poruchami dochází. To by zase umožnilo vývoj nových cílených léčiv a terapeutických postupů. Možná se tak jednou dočkáme třeba genové terapie proti depresím.

Jako obvykle ale platí, že jsme teprve na počátcích možné (a nejisté) aplikace. Velmi pravděpodobně bude trvat ještě mnoho let, než pochopíme, jak přesně psychické poruchy vznikají. To, že víme, které geny se na jejich vzniku podílejí by, nám ale mohlo v budoucnu pomoci je efektivněji léčit, nebo dokonce jejich vzniku zcela předcházet.

To je ještě hudbou budoucnosti, zatím se ale můžeme soustředit na jejich prevenci. Takže, žádný stres, pořádně si o svátcích odpočiňte a moc to s tím alkoholem nepřehánějte, vy vystresovaná hovada!

[SKS, LL]

Povzbuďte se tím, že život přežil už leccos. Třeba i megadobu hyperledovou:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

 

Diskuze

Reklama